ročník 42/2001:
                   
018Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Zastavení
Největší je láska aneb všechno špatně, zpátky na stromy
Potřebujete kolem sebe lidi podobných názorů a zaměření?
Bratry sestry potkávám
Pečovat a být opečováván
Křest
Nechte dítek jíti ke mně
Dietrich Bonhoeffer
Grafiti rules
Terorismus
Rodný dům
Čechomor a další...
Kurzy běží dál
Bílá vdova
Kde budeme spát?
Reklamní sebereflexe
Co prej bude s mojí duší
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
  Literatura
Rodný dům
  Tereza Kellerová
 
''Dětství je čas objevů na běžícím pásu. Je to však také čas, kdy se naše mysl podobá panenské půdě, do níž jsme dosud - nezatíženi vším, čemu nás později naučí, co odposloucháme a přijmeme od druhých - nestačili zasít zrnko vlastní zkušenosti, aby v té panenské půdě vzklíčilo. Nejednou je pak v tomto čase nových dojmů, zažitků a zkušeností tolik, že trvá chvíli, než to človíček stačí ze všech stran prohlédnout, očichat, omakat, přežvýkat a strávit. A k tomu je nám třeba dvou zdánlivě protichůdných věcí. I když, jak jsem už řekl, si každý z nás musí na každou otázku nalézt odpověď nakonec sám, potřebuje k tomu přece někoho, s kým se může o všem tom novém poradit. A za druhé je nám třeba už i v dětství, stejně jako pak v celém životě, trochu samoty, v níž můžeme všechno promyslet a domyslet.''
    Vypravěč knihy, Viktor Fischl, se vrací ve vzpomínkách do dětství - věku jedenácti- až čtrnáctiletého - a do rodného domu. Díky Fischlovu nádhernému a citlivému vyjadřování je čtenář vtažen do hlubin duše dospívajícího, do tajů jeho pochybností, tužeb i otázek, které s sebou zmíněný věk přináší, do jeho radostí i trpkých zklamání, se kterými se učí žít. Čtenář nahlíží očima dítěte do ''běžných'' osudů nejbližších lidí, na nichž je vždy něco neběžného, zvláštního, poučného.
    Dětství a dospívání je někdy dospělými považováno za bezstarostné a šťastné období, jako by ti, kteří si to myslí, již zapomněli na to drama, jakým tento věk je. Každý si může uvědomit - a kniha Rodný dům tomu napomáhá - že je to napínavá doba mnohých objevů, rozličných otázek, často nezodpovězených i nezodpověditelných, vyrovnávání se s rodičovskou i jinou autoritou, doba radosti i zklamání z přátelství i prvních lásek, čas hledání vztahu k vlastnímu tělu, vyrovnávání se se zlem i smrtí...
    Čistota dětské duše, opravdovost hledání, schopnost dítěte upřímně se divit, radovat i plakat je pro mě vždy znovu velkým podnětem. Proto jsem se s takovou chutí ponořila do příběhu hlavní postavy Fischlovy knihy, a tím i do příběhu vlastního dětství. Kdo vidí v dětství svém i jiných inspiraci, tomu knihu doporučuji.
    ''Neboť dětství, jak jsem řekl už někde na počátku tohoto vyprávění, je dobou nejmocnějších objevů a zážitků tak hlubokých a nezapomenutelných, že jakkoli krásné, jakkoli hrozné a otřesné bývá to, co následuje, nic nesmaže naše dětské prožitky, myšlenky a objevy. Zůstává to někde na samém dně v nás a nepřestává žít až do samého konce.''
 
Viktor Fischl: Rodný dům,
nakladatelství Hynek, Praha 2000
 
  Co mne zaujalo
Čechomor a další...
Slávek Klecandr kapelník skupiny OBOROH   Slávek Klecandr
  kapelník skupiny
  OBOROH
 
Co mě zaujalo v poslední době v hudbě?
    Čechomor s Českou filharmonií. Zatím jsem slyšel jen ukázky na Vltavě a v jednom nočním pořadu na Praze a úplně mě to okouzlilo. Musím se porozhlédnout po cédéčku.
    Podobné to mám i s nedávno vydaným sólovým albem mého kamaráda Karla Markytána z AG Fleku. Několik písniček jsem slyšel ve zlínském studiu ''V'', kde jsem nahrával desku Protější břeh a kde pomalu a opatrně vznikalo v průběhu několika let i Karlovo album. Před několika týdny jsem náhodou zaslechl pár písniček z této desky v Českém rozhlasu Hradec Králové a došlo mi, že se k téhle muzice chci vracet. Po Čechomoru teda další past na moji peněženku.
    Díky tomu, že jsem měl letos možnost zahrát si na řádce letních festivalů, viděl jsem i spoustu koncertů, na které bych se jinak asi nedostal.
    Na festivalu ''Slunce'' ve Strážnici mě dostala Jana Kirschner. Na rozdíl od českých ženských pop hvězd se nijak uměle nestylizuje a nepitvoří. Nepotřebuje to. Prostě velice dobře zpívá velice dobré písničky.
    Neodolatelný pro mě byl i mix humoru malé kytarové muzičky kapely Ty syčáci a ''fyzické básnění'' její hlavní postavy Petra Váši. Na Syčáky jsem narazil na poslední noci letošních ''Prázdnin v Telči'' nazvané ''Od soumraku do svítání''.
    Krásné bylo i společné vystoupení Slávka Janouška se skupinou Cymbal Classic na festivalu ''Muzikanti na plovárně'' v Ústí nad Orlicí.
 
 
 
Diskusní fórum k článku Rodný dům:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Čechomor a další...:    | vložit příspěvek |