ročník 42/2001:
                   
018Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Zastavení
Největší je láska aneb všechno špatně, zpátky na stromy
Potřebujete kolem sebe lidi podobných názorů a zaměření?
Bratry sestry potkávám
Pečovat a být opečováván
Křest
Nechte dítek jíti ke mně
Dietrich Bonhoeffer
Grafiti rules
Terorismus
Rodný dům
Čechomor a další...
Kurzy běží dál
Bílá vdova
Kde budeme spát?
Reklamní sebereflexe
Co prej bude s mojí duší
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
  Mládež
Kurzy běží dál
  Samuel Titěra, Magdalena Stolařová, Karel Matějka, Irena Škeříková
 
 
foto: Magdalena Stolařová
 
 
Biblické ''kurzy''?          
 
Většina z nás ví, co se tím názvem myslí. To proto, že už s tím máme nějakou zkušenost, někdy jsme v Křižlicích, v Hradišti či jinde byli. Nejdříve buď s nějakým kamarádem, nebo na doporučení rodičů či faráře - ti vědí, oč jde, z doby, kdy byli v našem věku. Znovu už jsme jeli sami od sebe. A nebylo třeba přemýšlet nad tím názvem. Zkuste ale vysvětlit, co to je ''biblický kurz'', někomu zvenčí nebo někomu, kdo o tom jaktěživ neslyšel. Má to něco společného s kurzem vyšívání? Nebo se školením pro úspěšné podnikatele? Pramálo, kromě toho, že se také něco dozvíme.
    Tak zbývají už jen dva významy toho slova. Ten první: kurz jako hodnota něčeho. Setkávání se nad hodnotami vyzkoušenými a doporučenými, ale i pochybnými a spornými. Hádání se vzájemné i vnitřní, boj o pevnou měnu, o něco, co obstojí.
    Ten druhý: kurz jako směřování. Silně se mi tenhle význam asociuje s představou lodi. Lodi, na které jsme všichni pohromadě, z které nejde jen tak odejít. Lodi, která nám všem na chvíli dává společný směr, společný cíl. Lodi, na které můžeme snadno dostat mořskou či ponorkovou nemoc. Lodi, na které je vždycky někdo nablízku. Lodi, na kterou někdo vstoupil možná s tím, že nechá (na chvíli?) všechno minulé na břehu za sebou a popluje kupředu. Lodi, na které každý může využít šanci být jedním ze členů posádky, členem jedinečným a nezastupitelným. A nakonec: představa Archy, která, byť na chvíli, nabídne útočiště před lijákem venku.
    Zážitek ze společného pobytu na lodi bývá velice intenzivní. Většinou stojí za to.
Samuel Titěra
 
 
Co jsou biblické kurzy?          
 
Z názvu si člověk nevytvoří obraz buď žádný nebo asi velmi zkreslený. Když se od někoho dozví, co je jeho základní náplní (dvě přednáškové řady - jedna biblická a druhá v podstatě na jakékoli společenské téma, může být i více aktivní - filmování, literární činnost...), není většinou o moc moudřejší, a proto...
    Kurz je týdnem, kdy se někde sjede skupina mladých lidí (nejlépe trochu dál od velkých měst a blíže přírodě) spolu s několika o něco staršími a moudřejšími, kteří se snaží předat, nejen ve svých přednáškách, alespoň část svého vědění, názorů či dovedností.
    Kurz bývá časem intenzivních prožitků, týden s kamarády či s lidmi, s nimiž by člověk neměl příležitost se ani potkat, natož bavit. Tady jste s nimi téměř bez přestávky, často v jednom velikém rozhovoru, ve kterém nemáte moc času nechat si v hlavě všechno v klidu usedět. Často se sejde výborná parta lidí a to, že si s někým člověk ne úplně rozumí, vyžaduje ''jen'' patřičnou dávku tolerance a vzájemného pochopení. Valí se na vás spousty myšlenek, informací a prožitků. Týden s chvílemi pocitu naprostého štěstí, síly, zoufalství a vyčerpání. Kurz může být časem hektičnosti (ne té, kterou člověk potkává celý rok, ale takové, ze které se dá dříve či později čerpat síla) nebo pohody a klidu, případně obého dohromady. Pokud se najde dostatek nadšení, může se člověk těšit jak z hudebních zážitků (často se sejde více hudebních nástrojů než jen několik kytar), tak ze sportovních výkonů (výlety pěšky či na lyžích, fotbal, volejbal a všechno, na co jsou prostředky a chuť) i zajímavých her. Celkově zkrátka plně využitý týden.
Magdalena Stolařová
 
Jeden příklad za všechny          
 
''Akce! Kamera!'' ''Kamera jede'' (TICHO, tři, dva jedna, akce začíná...)
    ''STOP! Tak takhle by to nešlo. Teď jste se určitě nevešli do kantny. Ještě jednou! Co kdybychom to zkusili vzít amerikou? Připraveni? Pozor, akce, kamera...''
    Takových a jiných podobných ''hlášek'' byl onen křížlický kurz pro starší mládež (zima 2000) prošpikovaný skrznaskrz. Dva konkurenční nezávislé štáby, čítající vlastního scénáristu, kameramana, střihače, režiséra, herce (od opravdových ''star'' po příslovečné statisty v komparsu) a disponující improvizovaným studiem s mixážním pultem, se svérázně (a s vervou) potýkaly s výzvou natočit svůj originální krátký film podle předlohy vzniklé na místě.
    Samotnému natáčení předcházela technická instruktáž od opravdového kameramana-profesionála (Luboš Vencl) za účelem ledacos si vlastnoručně ''na sucho'' vyzkoušet (roz-hodně ne každému se dostane běžně do ruky profesionální kamera) a také, jaksi mimo-chodem, pochytit patřičný žargon. V průběhu týdne se s námi navíc dělil o své hojné zku-šenosti s médii a křesťanskými pořady farář Michael Otřísal. Když jsme se pak poslední večer všichni sesedli ke společnému promítání našich výtvorů, byli jsme sami mile překvapení, co se nám podařilo za tak krátkou dobu stvořit. Neméně zábavné byly následující ''veselé příhody z natáčení'', v nichž došlo i na nesestříhané záběry, jež věrně uchovaly ne-chtěně vzniklé a vlastně svým způsobem nenapodobitelné momenty, bezděčná gesta a komentáře.
    Ke kurzům patří, že nejsou jednostranně orientované. Kdyby se zde měli vyjádřit všichni účastníci, co si z onoho pobytu odnesli, ukázalo by se, že to zdaleka nebyl jen mediální rychlokurz, kdy se seznámili s tím, co je to transfokace, zlatý řez, nájezd, pravidlo osy, jaký je rozdíl mezi asemblovým a inzertním střihem, či jak se pracuje se světlem, ostrostí, hloubkou nebo úhlem.
    Někomu se možná spíše vybaví biblická přednášková řada (farář Tomáš Pištora z Teplic denně vykládal proroka Ozeáše) a zejména následné někdy snad až příliš živé diskuse ve skupinkách, někomu také zimní radovánky (sjezdování, běžkování, výlety a procházky), večerní programy (od sledování Scorseseho filmu ''Poslední Kristovo pokušení'', přes poslech Bernsteinovy ''Mše'' a promítání obrázků z Řecka či Rumunska, až po společné hry a zpěv), noví přátelé, rozhovory, pobožnosti, závěrečná večeře Páně nebo také relaxace a možnost ''přijít na jiné myšlenky''. Jenom se zpětně nechce věřit, co všechno se vešlo do jednoho týdne, ve kterém se také (aspoň někdy) muselo spát...
 
Quo vadis?          
 
Jaké budou další kurzy a co si z nich kdo odveze? Zda budou takzvaně super, nebo ''jen'' záživné (aby tak ještě dokonce nudné?!), se nedá nikdy s jistotou povědět předem. Na první pohled by se obecně (jistě správně) dalo soudit, že záleží ''na partě'', na počtu a u starší mládeže pak i na věkovém složení, ale mnohem důležitější je, s jakým očekáváním, otev-řeností pro nové a ochotou spolupracovat účastníci ten který rok na kurz přijedou. Z velké části totiž platí, že jaký pobyt si udělají, takový ho mají - a právě v tom je každý kurz neopakovatelně jedinečný. Krásná příroda, dostatečné vybavení, zaběhaná (a přesto se měnící) fungující organizace a výborná kuchyně jsou ovšem (nejen křížlickými) konstantami a tudíž zároveň velmi slibnými předpoklady, aby kurzy úspěšně běžely dál.
Karel Matějka
 
A slovo nakonec...          
 
Kurzy pro mládež jsou velmi důležitá forma setkávání mládeže v naší církvi. Jsou tak důležité, že bez nich by někteří z nás vůbec nenašli církev ani Pána Boha. Říkám to z vlastní zkušenosti.
    A není nejpodstatnější téma kurzu, ani jak mi vyhovují přednášky, ani jestli se kurz koná v Krkonoších nebo v Jeseníkách, jestli jsou k dispozici teplé sprchy a dobré jídlo. I když si myslím, že všichni angažovaní na přípravě kurzů se snaží, aby všechny tyto také nezanedbatelné podmínky byly vždy splněny dokonale.
    Nejpodstatnější, co člověka ovlivní a nasměruje, jsou společné zážitky s lidmi, kteří křesťanství mají pod kůží, kteří je žijí. Setkáním s takovými lidmi se člověk jakýmsi tajemným způsobem setká s Bohem i sám se sebou. Já sama jsem v životě potkala několik takových lidí (nechci říct osobností, protože to zavání individualismem). Přístup k bibli, ke druhým lidem, pokora a velkorysost, to jsou ty podstatné vlastnosti lidí, kteří poznamenali mé směřování, mé hledání a moji zkušenostfoto: Magdalena Stolařovás Bohem a právě na kurzech pro mládež. Byl to zejména tajemník synodní rady pro mládež Kája Trusina a skvělá Marta Kačerová. A kdy-bych byla mládež ještě v dnešní době, jistě bych k nim musela přiřadit ještě Bonďu. Všichni tito tři obětovali kurzům a setkávání mládeže své soukromí, podřídili svůj život naplno ve prospěch druhých a stali se dokonale zpřítomněním Božím v této české zemi na konci 20. století.
    Myslím, že se mnou všichni budete souhlasit. Kája Trusina nám zůstává přítomen ve vzpomínkách v srdci a v těch několika nádherných písních v našem zpěvníku. Marta Kačerová oslavila nedávno své významné životní jubileum (ještě jednou srdečně blahopřejeme!!!) a Bonďa? Ta se od letošního září vydává na novou cestu. Srdečně jí za všechnu péči, lásku a otevřenost děkuji! Sama za sebe, za své děti i za všechny mládežníky, jimž se stala výraznou směrovkou. Bude nám na kurzech i na SR chybět, ale všichni jí držíme palce! A ještě malý vzkaz na konec: Bonďo, budiž, přeju Ti ten dobrý pocit z čerstvě ostříhaných vlasů!!!
Irena Škeříková
   
 
 
 
Diskusní fórum k článku Kurzy běží dál:    | vložit příspěvek |