ročník 44/2003:
                   
031Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Ahoj, bratři a sestry,
Zastavení
Blahoslavení chudí duchem
Neřesti a ctnosti
Upřímně o upřímnosti
Co o tom čteme v bibli:
Jak jsme si to představovali
Je upřímnost někdy na škodu?
Upřímnost nade vše?
Jabok
Věkový rozdíl
Elie Wiesel: Pátý syn
Konzum
Odevzdat se Božímu milosrdenství
Stříž
Nekonečně nepravděpodobné
Úplně normální Smradi
Co bylo
Co bude
Ono se to vrací jiným způsobem
Heidelberský katechismus v 21. století
Adopce na dálku
Svíčky po domácku
Hastrmánek Žouželka
Evangelický romantický film
Přijď již, přijď Duchu Stvořiteli
Otče náš, všemohoucí Pane
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Co potřebují potřební Lenka Černá
Adopce
na dálku

Rozhovor s vedoucí projektu Lenkou Černou
Tereza Kellerová
 
Často jsem si kladla otázku, jak může člověk ze západní bohaté rozvinuté kultury konkrétně pomoci lidem z rozvojových zemí, kteří trpí hladem, nemocemi, špatným přístupem ke vzdělání, zdravotní péči apod. Projekt „Adopce na dálku“ mne velmi oslovil - obrací se s podporou v konkrétních potřebách ke konkrétním lidem. Protože je to projekt, který si rozhodně zasluhuje zájem, zeptala jsem se na podrobnosti vedoucí projektu Lenky Černé.
 
Proč vznikl projekt Adopce na dálku?
     Sponzorování dětí z rozvojových zemí existuje ve světě již několik desetiletí. V České republice přišla s touto činností v roce 1993 jako první Arcidiecézní charita Praha a založila projekt s názvem Adopce na dálku®. Cílem projektu bylo umožnit dětem z nejchudších rodin v Indii získat vzdělání. Později se projekt rozšířil do Litvy a v lednu roku 2001 také do africké Ugandy.
 
Co je smyslem projektu?
     Adopce na dálku® jsou rozvojovým projektem. Pomáhají tedy rozvoji celých oblastí v potřebných zemích prostřednictvím financování jednotlivých dětí. Pomocí příspěvků „adoptivních“ rodičů platíme dětem školné, školní pomůcky a zdravotní péči. Projekt většinu z nich zachrání od negramotnosti, pomůže prožít lepší dětství a připraví je na to, aby se postavily na vlastní nohy. Většina dětí jsou sirotci - rodiče jim zemřeli na AIDS - nebo pochází z těch nejchudších rodin, které si nemohou dovolit školu platit. Vizí projektu je vzdělaná oblast, která již nepotřebuje žádnou rozvojovou pomoc ze zahraničí.
 
Jaká je výše příspěvku „adoptivních“ rodičů?
     Příspěvek na dítě v Ugandě je 7 000 Kč, v Indii 4900 Kč a v Litvě 6900 Kč. Zaplacením minimální částky pomůže adoptivní rodič dítěti na jeden rok. Po té se vždy svobodně rozhoduje, zda chce ve sponzorování pokračovat.
 
Jak konkrétně vaše práce probíhá?
     V každé ze tří zemí máme partnerské organizace, které jsou zodpovědné za fungování projektu a hospodaření s penězi. Vybírají v jednotlivých vesnicích děti k „adopci“ a zaměstnávají sociální pracovníky, kteří dětem pomáhají ve škole (často tak nahrazují rodinu), píší s dětmi dopisy pro „adoptivní“ rodiče a každý rok posílají roční zprávy s vysvědčením. Také řeší veškeré problémy dítěte, pomáhají s volbou povolání atd. Arcidiecézní charita Praha je s těmito organizacemi v úzkém kontaktu a pravidelně je navštěvuje za účelem kontroly.
 
Kdo a podle čeho vybírá země a děti zařazené do projektu?
     Země vybrala Charita nejen podle potřebnosti, ale také podle kvality našich partnerských organizací. K tomuto projektu jsou nutní důvěryhodní a dobře fungující partneři. Děti do projektu vybírá komise volená vždy místními lidmi přímo v té které vesnici. Je to velmi demokratický proces, kde se minimalizuje šance, že by pomoc šla do špatných rukou.
 
Jaký je mezi lidmi u nás zájem dítě „adoptovat“?
     Lidé v České republice jsou myšlence „adopcí“ velmi nakloněni. Myslím si, že na rozdíl od jiných národů třeba v západní Evropě jsou Češi velmi emotivní a dítě „adoptované“ na dálku berou spíše jako člena rodiny. Svědčí o tom dojemné dopisy, které dětem zasílají.
     Potřebovali bychom zvýšit povědomí o našem projektu, protože mnoho lidí o adopcích ještě nikdy neslyšelo. Jejich reakce jsou většinou kladné, z toho usuzuji, že mezi námi žije mnoho potenciálních „adoptivních“ rodičů. Naším úkolem je tyto lidi o této krásné možnosti informovat.
 
Je možný nějaký kontakt „adoptovaného“ dítěte a „adoptivních“ rodičů?
     Ano, jak jsem již zmínila, především prostřednictvím dopisů, které dítě píše minimálně 2x ročně. Návštěva dítěte v České republice není z mnoha důvodů možná, ale „rodiče“ mohou dítě navštívit kdykoliv. Do Indie se za „svým“ dítětem podívalo již přes 20 rodičů a do Ugandy zatím 2.
 
Co Vás k Vaší práci přivedlo?
     Především touha vytvořit kvalitní rozvojový projekt, kde by sponzor měl jistotu, že se peníze „neztratí“. Strávila jsem rok v Ugandě, kde jsem pomáhala adopce zakládat. Za úspěch děkuji především Bohu, který mě celou dobu vedl, chránil a naši práci požehnal.
 
Co Vás těší a co trápí?
     Nejvíce mě těší výsledky naší práce - šťastné děti se svým prvním školním vysvědčením, vyléčené děti, studenti středních škol, kteří by se bez svých „adoptivních“ rodičů museli s dalším vzděláním rozloučit. Také naši dárci, kterým tato forma pomoci přináší obrovskou radost a nesmírně je obohacuje. Trápí mě především 2.000 dotazníků dětí čekajících zde v Arcidiecézní charitě Praha. Čekají na svojí životní šanci získání „adoptivního“ rodiče.
 
Kam se případný zájemce o váš projekt může obrátit?
     Budeme velmi rádi, když nás jakýmkoliv způsobem kontaktujete. Rádi odpovíme Vaše dotazy a nezávazně pošleme informace.
     Arcidiecézní charita Praha
     Projekt Adopce na dálku®
     Londýnská 44
     120 00 Praha 2
     tel:224 25 09 85
     fax:00420-224 25 09 85
     http://www.charita-adopce.cz
     adopce@charita-adopce.cz
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Adopce na dálku:    | vložit příspěvek |