ročník 44/2003:
                   
031Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Ahoj, bratři a sestry,
Zastavení
Blahoslavení chudí duchem
Neřesti a ctnosti
Upřímně o upřímnosti
Co o tom čteme v bibli:
Jak jsme si to představovali
Je upřímnost někdy na škodu?
Upřímnost nade vše?
Jabok
Věkový rozdíl
Elie Wiesel: Pátý syn
Konzum
Odevzdat se Božímu milosrdenství
Stříž
Nekonečně nepravděpodobné
Úplně normální Smradi
Co bylo
Co bude
Ono se to vrací jiným způsobem
Heidelberský katechismus v 21. století
Adopce na dálku
Svíčky po domácku
Hastrmánek Žouželka
Evangelický romantický film
Přijď již, přijď Duchu Stvořiteli
Otče náš, všemohoucí Pane
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Upřímnost  
Upřímně
o upřímnosti
Petr Hudec
 
Co je vlastně upřímnost? Asi předně otevřenost a přímost. Co na srdci to na jazyku. Opakem je pokrytectví, možná falešnost. V srdci jed a na jazyku med. V inzerátech „ona hledá jeho nebo on hledá ji“ se často objevuje věta: „Hledám upřímnost.“ Podle toho by se zdálo, že upřímnost je jen pozitivní vlastnost a navíc - je to nedostatkové zboží. Ale já mám za to, že s tou upřímností je to složitější. Záleží na tom, ke komu upřímnost směřuje. Ke mně nebo k druhému, druhým? A také záleží na situaci. Jsou situace, které upřímnost vyžadují, jsou situace, v nichž upřímnost škodí. Jen s tou upřímností k sobě samému je to podle mně jasné: k sobě mám být upřímný vždy a za všech okolností.
     Ale co k druhému člověku? Třeba k své ženě, k svému muži. Mám před sebou výňatek z tisku, v němž skupina psychologů tvrdí: „Upřímnost škodí manželství“. Z 90 % s tím, co je v článku sice vřele nesouhlasím, ale s následujícími větami ano. „Nikdy nepřiznávejte manželce, že podle vás není dost elegantní a sexy. Také si dobře rozvažte, zda pochválíte před manželkou vzhled jiné ženy. V 80 % případů dojde nevyhnutelně k ostré hádce. Stejně tak není radno zpochybňovat vůdčí postavení muže nebo jeho zdatnost či inteligenci. V 90 % bude muž rozlícen...“ To je pravda. Taková upřímnost nikomu neprospěje, spíše uškodí. Někdo řekne: „Ale člověk má být pravdivý.“ Jenomže upřímnost není pravda. Upřímnost je nezbytným předpokladem pravdy, ale není s ní totožná.
     Myslím, že nad upřímností stojí prospěch bližního nebo prostě láska. Proto ji musí doprovázet empatie (vcítění a pochopení). A potom je také důležité, jak říká Ježíš, aby upřímnost k druhému následovala za upřímností k sobě samému. „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? …Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.“ Tomu se říká sebekritika. Možná jsem teď narazil na něco základnějšího. Upřímnost, aby byla prospěšná, musí být ve službách lásky. Upřímnost totiž bývá dost často ve službách zlosti, ješitnosti, pýchy - a tady bych pochyboval, že by mohla přinést něco dobrého.
 
 
 
    Jenomže ono je to ještě mnohem složitější. Leckdy tomu bývá tak, že právě prospět bližnímu znamená povědět mu nepříjemnou pravdu. Někdy prostě člověk nutně potřebuje dostat „pár facek“, aby prohlédl. Ale do toho se nikomu moc nechce. Jak se z toho vykroutit? Člověk neudělá nic a alibi si najde paradoxně v přikázání lásky k bližnímu. To je pokrytectví, protože jsou situace, kdy je potřeba být i nepříjemně upřímný. Ale ovšem právě tady platí, že upřímnost musí jít ruku v ruce s empatií, s taktem a s předchozím vyndáním trámu z vlastního oka.
     O upřímnosti se dá rozvažovat z mnoha stran. Co třeba upřímnost v politice? Jeden moderátor politické rubriky doslova prohlásil: „Do politiky se upřímnost nehodí a do diplomacie už vůbec ne“. Něco pravdy na tom asi bude, bohužel. Je iluzí domnívat se, že ve vysoké politice může být člověk zcela nezávislý. Politik patří k určitému uskupení a v mnoha věcech musí být prostě loajální. A to znamená často neupřímný. V diplomacii pak tlumočí názor vlády, státu, který nemusí být totožný s tím, co si skutečně myslí.
     Upřímně o upřímnosti. Mám rád přímé jednání. Nemám rád chození kolem horké kaše. Kdybych si měl vybrat mezi upřímností a pokrytectvím, zvolím si mnohem raději upřímnost. I za tu cenu, že někdy ublíží, protože jí chybí láska. Upřímné excesy se dají ustát, ale falešnost je nesrovnatelně horší.
 
 
„Naši mi zakázali s tebou chodit...“
„To nevadí, já si najdu jinou.“
 
Upřímnost  
Co o tom
čteme v bibli:
Aleš Mostecký
 
Co se píše v Bibli o upřímnosti?
     Bible nemluví příliš obecně, ale spíše ukazuje jasné příklady. A tak v ní nalezneme nejednu zmínku o tom, co působí taková upřímnost. Můžeme číst o „upřímném srdci“. (Ve SZ vlastně v žádném jiném spojení.) A tohle upřímné srdce se má především dotazovat Hospodina, ptát se po jeho vůli a slovu (1Kr 3,6; 2Pa 19,3 a 30,19) nebo bádat v Hospodinově zákoně (Ezd 7,10) a nebo být takto účastno bohoslužeb (Sk 2,46). Zcela opravdově a otevřeně má být srdce člověka nasměrováno k Bohu. Tak, aby srdce bylo schopné od Boha přijímat.
     A taky následně uvádět do života. Co na srdci, to na jazyku. Co srdce přijalo, to dělají i ruce. Už i ve SZ (2Kr 10,15) je tahle praktická stránka upřímného srdce známá. Ale nepřekvapí nás, že výslovně se to nejednou objeví hlavně v NZ: „Když jste nyní přijali pravdu a tak očistili své duše k nepředstírané bratrské lásce, z upřímného srdce vytrvale se navzájem milujte.“ Tak 1Pt 1,22 a podobně L 8,15: „Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu.“ A toto upřímné chování k druhým má svůj základ nejen v úctě k lidem, ale k samotnému Pánu (Ko 3,23; Ef 6,5).
 
Jak jsme si to
představovali
 
Ctnosti nám malíři i sochaři představují nejčastěji jako ženské postavy, ne však výhradně. V případě upřímnosti jsou však často na rozpacích, jak vyjádřit to, co je spíš myšlené, vyslovené, konané. Jen těžko tu hledat nějaký jasný, vždy společný, atribut - věc, zvíře. Hrdý, jasně formovaný a motivovaný postoj, otevřená ústa, poodhalený závoj. Dobře to ukazuje náš obrázek - odstraněné masky, odhalená nahota, pohled až ksrdci.
 
Upřímnost  
Je upřímnost
někdy na škodu?
Anketa mezi mládeží
 
Osobně si myslím, že někdy je upřímnost i chybou. Někdy ta pravda vlastně ani říct nejde. Upřímní lidé jsou, ale je jich málo. Bohužel.
 
Používá-li se jako zbraň (chci-li pravdou někoho ranit nebo vydírat), tak asi ano. Ale jinak to bez upřímnosti nejde tak, jak by mělo.
 
Upřímnost je někdy na škodu. Například, když strážníkovi řeknete, že má špinavý nos.
 
Určitě někdy ano. Třeba když víme, že se nám budou za to vysmívat.
 
Ano tehdy, když druhý ví, že sám tím hodně ublíží, a právě proto to řekne. Třeba schválně zkazí radost. Závidí a nechce, abyste byl šťastný. Jinak je velice důležitá a mezi přáteli nezbytná.
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Upřímně o upřímnosti:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Co o tom čteme v bibli::    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Jak jsme si to představovali:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Je upřímnost někdy na škodu?:    | vložit příspěvek |