ročník 44/2003:
                   
034Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Hurá,
Zastavení
Spravedlnost!
Pýcha je sladká
Co o tom čteme v bibli:
Jaký je rozdíl mezi zdravým sebevědomím a pýchou?
Jsem pyšný! (a jsem na to hrdý)
Ve výtvarném umění
Sebevědomí, nebo pýcha?
Pýcha nebo sebevědomí
Evangelikální teologický seminář
Žádná selanka to není
Stařec s dětskýma očima
Bohuslav Reynek Ostny v závoji
Co bylo
Co bude
Rozpad rodiny
Podkovaná blecha
Katastrofy
Co je Večernice?
Děvčátko
Edikt nantský
Píšťalka
Vážený pane Mikule
Davidova píseň
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Ach ta láska Eva Šplíchalová
Rozpad rodiny
Moji dobří přátelé, manželé se čtyřmi dětmi se rozešli.
Nevím, jak se k tomu mám postavit. Má cenu pokoušet se
dát je znovu dohromady? Jak?
Eva Šplíchalová, psycholožka
 
Rozpad rodiny, navíc rodiny se čtyřmi dětmi, oprávněně patří k momentům, které silně zneklidní. Víme, jaká je realita rodinných vazeb vyjadřovaná statistikami. Téměř lze říci, že rozpady manželských vztahů patří k projevům normy současného života. Nezbývá, než se učit s tímto fenoménem žít a vytvářet určité obecné zkušenosti, které mohou umožnit všem zúčastněným se situací se vyrovnat, nedělat zbytečné chyby především ve vztahu k dětem .
     Pokud se taková krize vztahů odehrává v blízkém okolí, v naší mysli zazvoní alarm - máme v sobě od dětství poskládané zkušenosti se vztahy - jak příznivé pro naši stabilitu a důvěru v druhé, tak i méně příznivé - se všemi těmito zkušenostmi jsme se museli víceméně vyrovnat.
     A tyto zkušenosti skládají první přede-vším emoční reakci na tuto realitu. Můžeme se cítit rozzlobeni, zklamáni, bezmocni, puzeni k záchraně rozpadající se rodiny, ohroženi ve stabilitě vlastních vztahů...
     Jak se k tomu postavit?
     Především je dobré porozumět vlastním pocitům. To proto, abychom svojí zneklidněnou emocionalitou ještě nekom-plikovali obtížnou situaci dané rodiny. Náš postoj k takovému dramatu by měl být po projití fázemi výše zmíněných emocí pro naše přátele a jejich děti srozumitelný.
     Výčitky, bezmoc, odsudek nepomohou. Pokud opravdu o náš postoj dotyční stojí (nejlépe je se otevřeně zeptat), pak by měl být pokud možno nehodnotící, ale spíše provázející. Možná pomůže moje blízkost a přítomnost s tím či s těmi, kteří jsou v dané situaci slabší či ji hůře zvládají. Zvláště děti rády přijmou jakousi dočasnou „náhradní“ autoritu tehdy, když je doma nepříznivé klima.
     A neostýchejme se opět přímo zeptat svých známých, jak jim můžeme být prospěšni. Odpověď může být překvapivě jednoduchá a pro obě strany účinná.
 
Pokud jde o konkrétní otázku, zda se pokoušet dávat manželství znovu dohromady, troufám si říci - nikoliv. Snaha dávat rozpolcené vztahy dohromady může být velmi ošidná - k takovému řešení si musejí aktéři dramatu dojít sami, nejlépe s podporou zkušeného manželského poradce či terapeuta. Vést rozcházející se partnery jako jejich přítel k obnovení soužití může být nebezpečné - jsem v problému emočně zaangažován a nemusím umět ukočírovat destabilizované partnery či jednoho z nich. Znovu doporučuji odkázat na odborného pracovníka.
     Je známo, že se lze také tzv. „šťastně“ rozejít, rozumějme minimalizovat škody nezpracovaných emocí obou partnerů především na psychice dětí. Rozpadlým manželstvím nekončí jejich rodičovství. Pokud dokážeme pomoci svým přátelům zvládnout se ctí své pokračující rodičovské vztahy ke svým dětem, pak může být naše pomoc nasměrována smysluplně.
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Rozpad rodiny: počet příspěvků: 1     |zobrazit diskusní fórum | vložit příspěvek |