ročník 44/2003:
                   
038Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Díkčinění
Zastavení
Bla-ze-ti-ne-řá-de pu-deš-do-ne-be
Co o tom čteme v Bibli
O hněvu
Jak se správně hněvat?
Ve výtvarném umění
Co rozčiluje? Spravedlivě?
Církevní konzervatož Kroměříž
S nezaměstnanými do kopce
Gangy New Yorku
Kapitál
Darované embryo
Co bylo
Co bude
Jubijejní Ondřejov 2003
Všechno se splnilo
Zpráva z vody Moravy 2003
Pohár
Rabbit-Proof Fence
Česko-švýcarský týden
Klany
Kurz mladých varhaníků
Loutkové divadélko
Bohemia Cantat!
Osmisměrka
Spací mládež
Revoluční ukolébavka
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Film
Pohár
Filip Dušek
 
V posledních letech je módou zabývat se východním náboženským učením z Asie. Ale je tomu i naopak: mniši výspy východní kultury - tibetského buddhistického kláštera v indickém exilu pod Himalájemi - silně pošilhávají po západních radovánkách. Ve filmu Pohár se jedná o fotbal: hru, při níž se dvě národní mužstva honí za kulatým nesmyslem - bojují spolu.
     V klášteře se zdánlivě nic neděje, jen mladí mniši si sem tam zahrají fotbálek s prázdnou plechovkou od Coca-Coly a hlavně se snaží sledovat právě probíhající mistrovství světa ve Francii (v roce 1998, Francie se stala mistrem). Děj se dostává do víru ve chvíli finálového utkaní a v okamžiku, kdy ze staré vlasti přijdou další dva mladí uprchlíci. Rozehrána je nejen hra, ale i lidský příběh osamělosti, touhy po svobodě a návratu a hlavně odhodlání jít za svým snem stůj co stůj. A na konflikt je zaděláno Přesto jsou lidské vztahy pro hrdiny přednější před disciplínou a sebelepšími plány do budoucna.
     Že to ve skutečnosti není možné? Ano, nejedná se o žádný dokument o útrapách a životě utlačovaného tibetského lidu, přesto je film neskutečně věrohodný. Natočil jej pravý tibetský láma Khyentse Norbu ve skutečném tibetském klášteře v Indii, hrají praví tibetští mniši a příběh se skutečně odehrál. Nejlepším scénáristou je vždy život.
     Máte-li ve svém okolí nějaké lepší kino, kde tento australsko-bhútánský snímek - vůbec první v tibetštině - dávají (u nás průběžně už od roku 2001), určitě si zajděte podívat se na trable mladých fanoušků fotbalu, na všední život v buddhistickém klášteře a sny Tibeťanů vrátit se domů a mít třeba i své národní fotbalové mužstvo.
 
Film
Rabbit-Proof Fence
Eva Drozdová
 
Myslím, že je to jeden z filmů, které chtějí něco zakřičet, a ne jenom ukázat příběh. Tady jde o příběh tří dívek Gracie, Daisy a Molly. Jejich tátové staví plot proti přemnoženým králíkům napříč celou Austrálií (Rabit-Proof Fence). Holky žijí převážně v ženské domorodé komunitě, protože tátové staví ten plot. Míšenci, Austrálci, tak se jim říká - mají bílého tátu a mámu Aboriginku, původní obyvatelku Austrálie. Filmový příběh je natočen podle skutečné události, odehrává se v roce 1931. Dvě sestry a jejich sestřenice byly uneseny z jigalongské oblasti, aby je ve sběrném táboře, vzdáleném 1500 mil od domova, připravili pro život mezi bílými, vychovali je bělošským mravům i křesťanské víře.
     Molly, Gracie a Daisy z tábora utečou, vědí jediné - musí najít plot a ten je dovede domů. Holky jdou drsnou australskou přírodou, plouží se pouští, mažou své stopy. Hledají je snad všichni, stopuje je státem placený a vydíraný Aboriginec, fandí jim málokdo. K emotivnímu dojmu z filmu přispěje i dokumentární závěr - vyprávějící Molly se svou sestrou, krásné ženy. Krásné tak, jak může být skoro devadesátiletý člověk ve své domovině. Molly cestu podél plotu šla celkem třikrát, naposledy se svými dvěma dětmi, které jí však nakonec stejně unesli, kam jinam, než do sběrného tábora.
     Pojem ztracená generace se používá jako označení pro literáty, píšící o konfliktu humanismu a války. Ztracená generace se říká také australským lidem jako je Molly a jejím dětem - od roku 1930 do roku 1970 neměli možnost žít mezi svými, čerpat z nich a mít rádi, neměli možnost být někde doma a být svoji.
     Dovětek k filmu: Austrálie, 2002, drama, 94 minut, anglicky s českými titulky, režie: Phillip Noyce, scénář: Christine Olsenová podle knihy Doris Pilkingtonové.
 
 
 
Diskusní fórum k článku Pohár:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Rabbit-Proof Fence:    | vložit příspěvek |