ročník 44/2003:
                   
038Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Díkčinění
Zastavení
Bla-ze-ti-ne-řá-de pu-deš-do-ne-be
Co o tom čteme v Bibli
O hněvu
Jak se správně hněvat?
Ve výtvarném umění
Co rozčiluje? Spravedlivě?
Církevní konzervatož Kroměříž
S nezaměstnanými do kopce
Gangy New Yorku
Kapitál
Darované embryo
Co bylo
Co bude
Jubijejní Ondřejov 2003
Všechno se splnilo
Zpráva z vody Moravy 2003
Pohár
Rabbit-Proof Fence
Česko-švýcarský týden
Klany
Kurz mladých varhaníků
Loutkové divadélko
Bohemia Cantat!
Osmisměrka
Spací mládež
Revoluční ukolébavka
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Kurzy  
Kurz mladých varhaníků
Anna Sirůčková
 
„Nechceš jet na kurz mladých varhaníků?“ zeptala se mě jednou na jaře mamka a mávala mi před nosem papírem s informacemi.
     „No, já nevím. Vždyť ani moc hrát neumím a na varhany jsem nehrála ani nepamatuju.“ Zatvářila jsem se nerozhodně. Se značnými rozpaky jsem se nakonec přihlásila...
     A tak jsem se jedno slunné odpoledne ocitla v Bystřici pod Hostýnem a vykračovala si směrem k Sola gratia.
     Přijela jsem první, ale nakonec nás bylo patnáct různého věku s rozdílnými zkušenostmi ve hře na varhany. Původně to měl být kurz jen pro mladé, ale mladých zájemců jaksi moc nebylo, a tak se kurz doplnil i o ty, kteří se cítí mladí.
     Večer jsme se hezky seznámili a zahájili první přednáškou z oblasti hymnologie.
     Další tři dny utekly jako voda. Nejdříve snídaně, pak odjezd do Kroměříže, kde následovala přednáška (historie varhan a hudební teorie) a po přestávce měl každý jiný program. Někdo měl hodinu hry na varhany s Ester Moravetzovou a jiní zase výuku improvizace s Ladislavem Morvetzem, kde jsme se učili, jak by mohla vypadat předehra k církevním písním. Když se řekne církevní písně, většinu mladých lidí to jistě odradí. To jsou ty hrozný, utahaný písničky, co se zpívají v kostelech, co? Ale nebojte se, s takovými předehrami a doprovody jako nám ukazoval Láďa by si je každý rád zazpíval.
     Ten, kdo zrovna neměl ani varhany ani improvizaci, si mohl cvičit na piano na církevní konzervatoři nebo si dělat co chce, dle vlastní libosti. Na konzervatoři bylo k dispozici i množství varhanních not, které si mohl každý půjčit a případně i okopírovat.
     Vraceli jsme se většinou utahaní z hrozného vedra, ale řekla bych, že oboustranně spokojeni. Po večeři (musím říci, že miniaturní) následovala přednáška o dějinách církevní hudby s ukázkami, jak se určité písně pravděpodobně zpívaly. Večer byl zakončen pobožností a pak zbýval čas se i případně občerstvit u baru.
     Poslední večer jsme zakončili diskusí o kurzu nad číší moravského vína od jedné účastnice.
     Ačkoliv jsme nevěděli, co nás tu čeká, myslím, že těch necelých pět dnů jsme si společně užili, a až na ty večeře nám nic nechybělo. Doufám, že za rok se všichni zase sejdeme, abychom ještě více pronikli do tajů varhanní hudby.
 
Ručně a stručně  
Loutkové divadélko
FD
 
Dlouhé podzimní večery, kdy je do adventu ještě daleko, je třeba něčím naplnit; také hněv ze školních výsledků je namístě zahnat. Proto budeme hrát loutkové divadlo a celé si je uděláme. Na loutky nasbíráme jednoduše to, co nám podzimní příroda nabízí: šípky, žaludy, bukvice, šišky a hlavně kaštany. Jo nějaký ten barevný list se taky hodí.
     Vlastní loutku se vytvoříme jako korálky: na silonové nitě, které jsou kostrou loutky, navlečeme postupně tak 4 kaštany na každou ručku, 6 kaštanů na nožičky a asi 4 kaštany na tělíčko, ke kterému ručky a nožky připevníme provlečením a zauzlením jednoho konce silonové nitě z noh a rukou. Hlavičku uděláme samozřejmě z nějakého většího kousku a ozdobíme jinými plody. Celý princip je jako stavění sněhuláků, jen ty koule k sobě „přišijeme“ - bude třeba použít nůž, šídlo, silnou jehlu nebo si kaštany předvrtat tenkým nebozízkem. Na tělíčko se dá použít i šiška. Od ručiček a nožiček povedeme druhý konec jejich silonové nitě k dřevěnému nebo špejlovému kříži, abychom měli čím loutku ovládat.
     Případné oblečení pro postavičky a oponu si můžeme utkat na ministavu a obarvit různými způsoby podle návodů z minulých čísel, kulisy si vyrobíme třeba z ručního papíru, či namalováním na sklo (např. na staré a prázdné lahve) a celé to můžeme z bezpečné vzdálenosti osvětlit domácími svíčkami.
     A může hrát pro sebe i druhé: biblické příběhy, klasické pohádky i tvorbu vlastní fantazie.
 
 
 
Diskusní fórum k článku Kurz mladých varhaníků:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Loutkové divadélko:    | vložit příspěvek |