ročník 45/2004:
                   
044Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Tak nám zabili kantora...
Zastavení
Silné kafe
Ty jsi také krásný?
Co k tomu Bible?
Vyjmenujte pět svých kladných vlastností
Apokryfní Ester
Demokracie
Žijeme bez sobot a nedělí
Žijeme spolu s nimi
Má drahá ekologie...
Martin A. Hansen Lhář
Co bylo
Co bude
Nárok na můj volný čas
O místě, kde sloni dávají dobrou noc, aneb „mzungu“ v Keni
Pán prstenů: Návrat Krále
Ošatka ze slámy
4. bál poličského seniorátu
ČCE pomohla Rolničce
Příběh více smysly
ad: Marťani,střezte se!
ad: Marťani,střezte se!
ad: Liturgie M.Kitta: Co k tomu Bible?
Dobré místo na iternetu
Křížovka
Personální fond
S Pánem Bohem
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Reakce  
ad:
Marťani, střezte se!
Jan Skála
 
Milý Luboši,
     reaguji na Tvůj úvodník z čísla 2. Popudil Tě zas nějaký projev G. Bushe ml. Považuji ho za špatného vladaře, ani ne tak kvůli jeho postojům a činům, jako kvůli nedůvěře a nenávisti, kterou celosvětově vzbuzuje; je špatným symbolem. Popouzí tam, kde by nemusel, a nešikovně říká věci, které se dají říct mnohem lépe (a které jsou třeba kupodivu pravda). Je ovšem pod tlakem, nese kůži na trh a za svá nepopulární rozhodnutí musí platit. Jsem rád za ten tlak a za to, že se skutky a dogmata mocných podrobují kritice. Ale já mám pro Bushovu vládu docela pochopení. Spojené státy jsou v dost nevděčné situaci; je těžké chovat se jako velmoc, a přitom nepáchnout imperialismem, který je pro mnoho lidí na světě ztělesněním všeho zla. Spojené státy mají ve světě přehnaně negativní obraz a neřekl bych, že je to plně jen jejich vina; antiamerikanismus je móda. Uznávám zhoubný vliv farmaceutických a jiných lobby na Kongres i vládu, ani ekologická politika vlády se mi nelíbí.
     Na Mars lítá Amerika i Evropa; Čína a Japonsko mají své vesmírné programy, snad Indie, možná i další. Vědci, objevitelé a dobyvatelé vždy působí trochu směšně a někdy může lidská touha po poznání a ovládnutí škodit. Ale na této mezinárodní soutěži nevidím nic tak špatného. Paradoxně všichni (a rádi) užíváme výdobytků toho pitomého vesmírného soupeření za studené války; družice na oběžné dráze slouží nepochybně i vědě o životním prostředí. Když mluvíš o penězích vyhozených za nesmyslné projekty, je Ti snad líto, že se nedostává na zdravotnictví či na boj s chudobou. Ale letos budou volby a může být všechno jinak, sám tvrdíš, že je to jen taková vize, a Bush zas není tak všemocný a nesouhlasící ho případně přehlasují. Ještě pořád je 500 miliard dolarů méně než roční rozpočet ministerstva zdravotnictví, ale dost manipulací s čísly. Každopádně USA sypou docela dost peněz i mimo své hranice (což s sebou nese i značné zápory).
     K Tvé poznámce o Afghánistánu a Iráku: mám upřímnou radost ze současné politické situace v Afghánistánu (ustavení parlamentu loja džirga je po dlouholetých válkách velkou nadějí) a z pádu Saddáma Husajna. Irák se, pravda, Američanům též kvůli špatné přípravě poněkud vymkl z rukou. Nemilé je, že Američané mají v tuto chvíli asi nejrozumnější plán předání vlády v Iráku, ale Iráčané ho odmítají proto, že je to plán americký.
     Ale na Marsu to takhle špatně nedopadne. Američani zas nejsou takový paka bez špetky vkusu, co umějí akorát stavět hamburgrárny. Americká a vůbec jakákoli masová (a masná) kultura by neexistovala, kdyby to lidi prostě nechtěli a nekupovali. Oni po těch sračkách touží, ale zároveň se za to stydí a místo, aby si přiznali svou slabost, obviňují Strýčka Sama. Tolik můj názor.
 
Reakce  
ad: Marťani,
střezte se!
Tomáš Pavelka
 
Je mi 25, snad jsem tedy dost mladý, abych mohl publikovat v evangelickém časopise pro mládež. Každopádně jsem dost starý na to, abych si pamatoval, co v mých devíti letech znamenala pro mé rodiče naděje, že Američani jednou vletí k nám. Také si pamatuji, že si v té době v tištěné podobě nikdo moc nestěžoval a mezi kamarády jen dost potichu. Zato po listopadu 89 se to už smělo, a tak toho také každý hojně využíval. A v tom je jádro pudla. V Afghánistánu a Iráku si totiž do příchodu Američanů také nikdo moc nestěžoval, tedy pokud ho něco nepálilo víc než režimní rozpálený pohrabáč, který po takové stížnosti zpravidla následoval. Nestěžoval si nikdo, ani když po afghánských sochách Budhů zbyl ten nejhezčí kráter. Dnes mohou a každý toho hojně využívá. A mohou dokonce zajít do oné ďábelské hamburgrárny, tedy až tam jednou bude stát. Takže se o ty Marťany zas tolik nebojím. Děsivějším průvodcem pokroku než otisk yankeeské boty na Marsu jsou pro mě např. části lidských těl, které mohou obdivovat návštěvníci muzea pěkně naložené v lihu. Dost dobře chápu, že nesouhlasící většina evropské veřejnosti v 16. století přišla na to, že se s tělem nějakého Franty dá nakládat rozumněji, než ho rozřezat před partou studentů medicíny. Přesto jsem rád, že doktoři dnes vědí, jak funguje moje ledvina. Nový objev totiž dělá novým objevem právě to, že leží kdesi za okrajem naší mentální mísy. A jestli zase můžu zavzpomínat na čas, kdy jsem věk uváděl jednomístnou číslicí a tatínek seděl s uchem přilepeným k rádiu naladěnému na americkou štvavou vysílačku, doufám, že tam ti Američani budou zase první.
 
 
 
Diskusní fórum k článku ad: Marťani,střezte se!:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku ad: Marťani,střezte se!:    | vložit příspěvek |