ročník 46/2005:
                   
056Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Férové příjmačky
Citát
Spor o Ježíšovu pravomoc
Práce architekta? Pokorná služba církvi.
Už neplníme formy
„...To je ale zima bratře faráři!“
Kdy se prostor mění v chrám?
Vox populi
Z Chmelíkova slovníku naučného
Pravoslavné sestry, pravoslavní bratři
Nové Město na Moravě
List Filipským 1,9-11
...sám si seju, sám si sklízím...
Milá Eliško!
Milý Šimone,
Příběh pátý
SMS recenze
Turek v Anglii
VI. – Jan Balabán
Černý beran
Martin Buber
Říkají nám architetky
Podlec/hrdina
Zoufalý kadiš (minirecenze)
Modlitba
Okamžik
Příští vlak
2046
Halgato
Bylo
Bude
Kreslený vtip
Chvála Bohu že dal vzrůst
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
...SÁM SI SEJU, SÁM SI SKLÍZÍM...
Ion-AT-AN PROJECT 01
Michal Samiec

Nestává se často, aby na české křesťanské scéně vznikla nadprůměrná nahrávka. Na jejich spočítání stačí prsty jedné ruky. Jednu z nich vypustil do světa Ion-At-An, prazvláštní to muž z Kladna, který běžně hraje s kapelami Projevy radosti, Unhuman a Maranatha. To, že jeho nové CD je skvělý vzorek současné tvrdé hudby,mně u něj nepřekvapilo tak, jako to, že celou desku napsal, zaranžoval, nahrál si všecky nástroje, nazpíval, nařval, vyrobil booklety a to všechno v poklidu svého pokojíčku. Když jsem slyšel první vzorky jeho Project 01, nevěřícně jsem kroutil hlavou a říkal si:

Ione, co to má být?
Každej člověk má potřebu říkat co cejtí, co prožívá, nad čím přemejšlí. To co člověk cítí, často nejde vyjádřit slovy. Někdo to nejlépe vystihne v pohybu, jiný v kresbě, ve fotkách… někdo v hudbě. Hudba je pro mě nekonečný hřiště pocitů. V ní dokážu nejlíp vyjádřit smutek, radost, nadšení, beznaděj… Slova jsou pro mě hrozně omezující.
Vždycky jsem poslouchal a hrál hodně různých stylů. Od klasiky přes jazz, pop až k metalu a hardcoru. Nešlo o to, co je to za styl. Šlo o to, co se skrz to dalo vyjádřit…
Třeba taková Píseň Písní: kdybychom ji chtěli vyjádřit hudbou, jak by to asi vypadalo? Podle mne by to byl nějaký pomalý durový atmosférický fantasy orchestrální popík. Ale jaký by asi bylo hudební vyjádření Jóba? Ten ohromnej vnitřní zápas… Myslím, že křik úzkosti a pláč by byly jediným možným vyjádřením.
Plačte s plačícími! Člověka potěší, když s náma někdo pláče nad našima problémama. Stejně tak mě, když jsem v takovýhle situaci, povzbudí, když si poslechnu melancholickej smutnej uřvanej hardcore. S tím úzkostlivým řevem se v tu chvíli tak moc ztotožňuju, že mně to naplní novou nadějí a sílou. Prostě ze sebe ventiluju ty skličující pocity.
Když jsem nahrával „Project 01“ měl jsem období určitých zápasů, se kterýma jsem se musel nějakým způsobem vyrovnat. A to se projevilo i v hudbě. Neomezoval jsem se nějakým stylem, ale hrál jsem to, co mne napadlo a to pramenilo z toho, co jsem cejtil a prožíval.
Když jsem dotočil celou hudbu, přemejšlel jsem, co s textama. Nechtěl jsem nějak významově omezit atmosféru písně, toho, co vyjadřuje. A samotný vyjádření zase nešlo dát do slov. Tak jsem se rozhodl, že zpěv bude další hudební nástroj. Dá ještě větší hloubku tomu, co píseň vyjadřuje… takže žádný konkrétní slova, žádný omezování se rýmy… pouze smyšlená slova. Ale i ta aby sama o sobě měla onu atmosféru. Souhlásky přidaly na tvrdosti, samohlásky na libozvučnosti…
A tak jsem měl hudbu i zpěv.
Problém byl ale v tom, že člověk, kterej mě nezná, nepochopí o čem to celý je… Má z toho určitý pocity, ale jakým směrem se dát, aby pochopil podstatu? Člověka by napadlo tolik alternativ, které můžou ty pocity vyjadřovat…
Tak jsem začal hledat text, který by trochu usměrnil pohled na podstatu sdělení. A text ze Zjevení 5,1; 6,1-17 nejvíce vystihoval pocitově a myšlenkově to, co sem ze sebe vymačkával.
Tenhle text je obsahovou stránkou CD, ona idea, ale hudba by mu měla dát tu hloubku a atmosféru.
Rozumové pochopení něčeho je jedna věc, ale cítit to, zažít to, přiblížit se tomu, jaký to asi je, je věc jiná… chtěl jsem aby člověk mohl zažít oboje.

Více info na http://www.mujweb.cz/www/ionatan/, kde si můžete CD objednat a nebo Ion-At-Ana přímo kontaktovat.

Máte-li připomínky nebo nápady, o kom byste si rádi početli, napište Velkému bratrovi: samiec@srcce.cz
 
UCHO VELKÉHO BRATRA
 
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku ...sám si seju, sám si sklízím...:    | vložit příspěvek |