ročník 46/2005:
                   
056Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Férové příjmačky
Citát
Spor o Ježíšovu pravomoc
Práce architekta? Pokorná služba církvi.
Už neplníme formy
„...To je ale zima bratře faráři!“
Kdy se prostor mění v chrám?
Vox populi
Z Chmelíkova slovníku naučného
Pravoslavné sestry, pravoslavní bratři
Nové Město na Moravě
List Filipským 1,9-11
...sám si seju, sám si sklízím...
Milá Eliško!
Milý Šimone,
Příběh pátý
SMS recenze
Turek v Anglii
VI. – Jan Balabán
Černý beran
Martin Buber
Říkají nám architetky
Podlec/hrdina
Zoufalý kadiš (minirecenze)
Modlitba
Okamžik
Příští vlak
2046
Halgato
Bylo
Bude
Kreslený vtip
Chvála Bohu že dal vzrůst
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
TUREK V ANGLII
rozhovor s Martinem Turkem, au-pair v Anglii
ptali se Marie Medková, Tomáš Groll

 
Jsi chlap – proč au-pair?
Neudělal jsem poslední státnici, další termín byl na jaře. Řekl jsem si, že trochu vylepším své jazykové znalosti.

Připadáš si jako průkopník, že děláš něco netradičního?
Asi moc ne, mým vzorem byl kamarád, který tak učinil dříve.

Kde jsi?
Jsem na jižním pobřeží Anglie, v městečku Hastings. Starám se o dva kluky (6 a 10 let).

Říká ti něco rok 1066?
Ten rok je tam zmiňovaný asi úplně všude. Všichni, kdo jsou z Hastings, jsou úchylní na toto číslo. Mimochodem je i částí hesla na našem počítači. Pět kilometrů od Hastingsu je městečko Battle s mohylou, která připomína místo, kde se slavná bitva odehrávala.

Jak vypadá Hastings, prošel jsi místní památky?
Hastings a okolí rozhodně není žádná rovina, jsou tam takové dva poměrně velké kopce s rozbořenými pevnostmi – docela hezké dominanty. V údolí je stará čtvrť se spoustou krásných domů, často původních. Co pár metrů je nějaký starý kamenný kostel. Zatím jsem toho ale moc neprošel.

Jak to bylo, rodina si vybrala tebe,nebo ty sis vybral je?
Přes agenturu tady v Čechách jsem si vybral tuto rodinu podle toho, co jsem o ní četl. Nedá se říct, že by si jeden vybral druhého, také měli své představy. A potom mi Kate zavolala, docela jsme si rozuměli a myslím, že jsme se na sebe i těšili.

Jak vypadá tvůj denní režim?
Pracovní den vypadá tak, že se ráno probudím za přispění budíku. Kluci už jsou vzhůru, vstávají o něco dřív. Připravím jim snídani, svačiny, což musím přiznat, že ze začátku to pro mě nebylo úplně snadné. Jedí samozřejmě jen toustový chléb a nesnášejí okraje, takže jsem je vždy musel okrajovat. Každý má svoje speciality a jí jen to svoje vybrané. Pak je odtrhnu od televize a vezu je autem do vedlejší vesnice, kde dřív bydleli. Tam navštěvují základní školu. Vyučování začne v devět hodin a od té chvíle je do půl čtvrté doma klid. Musím trochu uklidit a také dělám něco pro sebe. Pak je musím ze školy vyzvednout a čas, než se vrátí jejich máma z práce, s nimi nějak strávit. Často sportem nebo hrami. Pořád je hlídám, aby nejedli nějakou čokoládu nebo zmrzlinu. Často mají spoustu vlastních aktivit. A večer mám někdy babysitting čili starání se večer o děcka, když odejde Kate, tedy jejich máma, na nějakou party.

Čteš klukům pohádky?
Šestiletému. Ten to striktně vyžaduje. On sám nepůjde dřív spát, což znamená, že ani já nepůjdu dřív spát než mu přečtu pohádku. Samozřejmě mu stačí, když čtu já, ani nevyžaduje nějaký extra přednes. Knížky jsou navíc plné obrázků.

Žehlíš, vaříš, pereš, věšíš?
Denně peru dvě pračky, protože ty dva týpci jsou docela prasata. Ale nežehlí se. Jen tak se to hází do šuplíčku. I košile, což mě překvapilo, ale jedině dobře. Aspoň jsem zavedl skládání. Byl jsem tak vychován, nikdy jsem tak nečinil. Teď začínám vzpomínat na to, co mě kdysi učila maminka. Myslím, že by na mě mohla být hrdá. Nicméně co se týče ponožek, činím tak, jak mi řekla Kate – totiž třetinu vypraných ponožek dát do přihrádky pro šestiletého kluka, třetinu pro desetiletého a zbylou třetinu pro Kate a to zcela náhodně, random kombinace co do barvy i velikosti. Utírám prach, vysávám,... Stravování to jsou hlavně mražená jídla, takže ohřát v mikrovlnce, v horkovzdušné troubě – to zvládám naprosto bezkonkurenčně.

A co otec?
Kate je rok rozvedená. Mně docela vyhovuje, že je sama, protože na mě má víc času a povídá si se mnou. Daleko víc než ostatní rodiče s au–pair. A vzhledem k tomu, že je učitelka, tak má dobrou angličtinu a je trpělivá.

Co děláš ve volném čase?
Zatím nebylo moc příležitostí, abych si užíval outdoor aktivit, přestože tam mám kolo. Připravoval jsem se na státnici, tak jsem se hodně učil. Hodně komunikuju s kamarády přes internet, občas se projdu kolem moře a po městě. Teď jsem začal v garáži dělat klukům bunkr ze dřeva. Všichni se na to těší, kamarádi se chodí koukat, jak tam buduju. Nemám tedy pevnou hranici mezi volným časem a prací.

Navštěvuješ kurzy angličtiny?
Chodím na místní college na kurzy angličtiny, mám osm hodin týdně. Pro členy EU jsou kurzy zadarmo.

Jak je to s církví? Rodina je věřící nebo nevěřící?
Tabulkově věřící. Anglikáni. Reálný obraz je takový, že s kluky jezdím každý měsíc na dětské bohoslužby. Je tam hodně zpívání a promítání, takže to je zábavný, ale ne tolik, aby je to zabavilo. Neumí se v kostele chovat, musím se za ně stydět a sám z toho potom nic nemám.

Je nějaký rozdíl mezi českými a britskými dětmi?
Rozdíl je zcela zásadní. Děti mají takovou svobodu, že o nějaké výchově často nemůže být ani řeč. S čím jsem se hodně těžko vyrovnávál a co mě asi nejvíc štve na Británii a na dětech, že absolutně nemají sebemenší úctu k věcem a hlavně k jídlu. Nedělá jim problém vyhazovat jídlo do koše. Jsou strašně vybíraví. Nechutná jim rýže, brambory, hrášek, jahody, rajčata, hroznové víno, prostě věci naprosto běžné. A věci - když dostanou nový film na DVD, tak si s ním hned hází. No a když ho poškrábou či zlomí, tak mají druhý den nové. Samozřejmě většinu času tráví bohužel na playstation a u televize.

Myslíš si, že máš nějaký výchovný efekt na děti, ale i na rodinu?
Můj výchovný vliv je velmi zřetelný. Již mnoho sousedů a známých obdivuje mou současnou rodinu ... pro jejich zcela neobvyklé chování. Například pro nakládání s odpadem. Nadhodil jsem, že by se mohlo třídit, takže jsme začali. Kate to vypráví všem sousedům a známým a strašně se chlubí, že je první, kdo v této oblasti odpad třídí.

Seznamuješ je s českou kulturou – upozorňuješ na české fotbalisty, na kuchyni?
Začalo to tím, že jsem jim vysvětlil, kde leží Česká republika, že je to skutečně také část Evropy. Často o Česku mluvím, zejména tehdy, chci-li poukázat na to, co je u nás lepší nebo lépe zařízené a není toho málo. Myslím, že již nabyli dojmu, že Česká republika je nejdokonalejší země na světě. Jsou velcí obdivovatelé anglického fotbalového klubu Chelsea, takže už i všichni kamarádi kluků vědí, že slavný brankář je také Čech.

Děkujeme za rozhovor. •
 
ROZHOVOR
 
 
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Turek v Anglii:    | vložit příspěvek |