ročník 47/2006:
                   
063Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Plivněte si, je to v módě
Citát
Kdo jsi, Jidáši ?
Můžeme důvěřovat sobě
Vlezou všude a strašně rychle se množí
Adventura
Co vám dala a vzala média?
Vox populi
Víra a média
10. březen 1959 – povstání v Tibetu
Která kniha vás v poslední době zaujala a proč?
Pražská mládež
Do dobroty bez žebroty - diakonie ČCE
Cesta kolem světa za 80 vteřin?
SMS recenze
Bahá‘í – náboženství jednoty
Bachař @ kanclkrysa
Kořeny, nebo entusiasmus?
Při výchově se nesoutěží
Putování po Íránu
Ondřej
Taneční hudba
Narnie nově zfilmovaná
Boží bojovníci
Suchá komedie z nádraží
Co se děje s planetou? - vina/nevina člověka
Bylo
Bude
Kreslený vtip
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
DO DOBROTY BEZ ŽEBROTY - DIAKONIE ČCE
Luboš Kratochvíl

 
Na otázku, proč máme Diakonii, se dá odpovědět jednoduše - pro dobrotu. Tedy ne podle přísloví "pro dobrotu na žebrotu" (tak to snad neskončí...), ale pro konání dobra a pro službu (řecky diakonein - sloužit). To se sice od církve předpokládá tak jaksi automaticky, na Diakonii je to ale nejvíc vidět. A vždycky bylo.

Diakonie ČCE v dnešním tvaru vznikla krátce před revolucí v květnu 1989, tehdy ale už měla na co navazovat. "Pionýrem diakonie" byl totiž už v roce 1864 krabčický farář Václav Šubert, který zřídil první stacionář pro děti. O deset let později zakládal Evangelickou společnost pro dobročinnost křesťanskou, která de facto vydržela až do roku 1951. Vedle toho ale vznikaly také další podobné spolky, například Dobročinný spolek MARTA v Čáslavi, Letní tábor J. A. Komenského nebo Obecně prospěšné českobratrské družstvo pro sociální ústavy v Myslibořicích. Nepřipomíná vám to něco?

Diakonie nejdříve sloužily hlavně jako sirotčince, později se přidaly domovy odpočinku ve stáří. Zvláštní postavení měla Česká diakonie, evangelický spolek pro ošetřování nemocných a sociální péči (A.D. 1903). Z ní totiž vzcházely ženy a dívky bez rodinných závazků (sestry diakonky), které se staly páteří sociální péče. Před druhou světovou válkou bylo u nás přes osm set dobročinných křesťanských spolků různých církví, protektorátní správa ale jejich činnost značně omezila. V ČCE proto vzniklo ústředí, které navždy změnilo organizaci charitativní práce. Ta totiž i po válce zůstala centrálně řízená.

Po komunistickém puči v roce 1948 dobročinné spolky splynuly s církvemi. ČCE převzala majetek i činnosti některých spolků. Už ke konci roku 1959 ale vláda zestátnila církevní sociální zařízení a na 29 let diakonickou práci v ČCE přerušila. V květnu 1989 se Diakonii podařilo obnovit jako přímou součást ČCE.

Dnes ve 33 zařízeních v celé republice pomáhá Diakonie starým, nemocným, opuštěným či postiženým (tělesně, duševně i náhlým životním zvratem) a vůbec všem potřebným bez ohledu na víru. Mezi těmito středisky také stále fungují i výše zmíněné součásti - středisko Marta v Čáslavi s denním stacionářem pro postižené děti i domov odpočinku ve stáří v Myslibořicích. Stejný typ střediska funguje také v "pionýrských" Krabčicích. To vše se neobejde bez peněz, takže přispívat můžete na centrální účet 1923357379/0800 nebo dárcovskými SMS - více o nich a o celé Diakonii se dozvíte na http://www.diakoniecce.cz.
 
 
NA CO JE MÁME
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Do dobroty bez žebroty - diakonie ČCE:    | vložit příspěvek |