ročník 47/2006:
                   
063Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Plivněte si, je to v módě
Citát
Kdo jsi, Jidáši ?
Můžeme důvěřovat sobě
Vlezou všude a strašně rychle se množí
Adventura
Co vám dala a vzala média?
Vox populi
Víra a média
10. březen 1959 – povstání v Tibetu
Která kniha vás v poslední době zaujala a proč?
Pražská mládež
Do dobroty bez žebroty - diakonie ČCE
Cesta kolem světa za 80 vteřin?
SMS recenze
Bahá‘í – náboženství jednoty
Bachař @ kanclkrysa
Kořeny, nebo entusiasmus?
Při výchově se nesoutěží
Putování po Íránu
Ondřej
Taneční hudba
Narnie nově zfilmovaná
Boží bojovníci
Suchá komedie z nádraží
Co se děje s planetou? - vina/nevina člověka
Bylo
Bude
Kreslený vtip
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
NARNIE NOVĚ ZFILMOVANÁ
Eliška Esterlová

Byli jste někdy v Narnii? Možná je třeba se tam někdy dostat, aby člověk mohl chápat knihy C. S. Lewise a podívat se narnijskýma očima také na nový film režiséra Andrewa Adamsona.
V den premiéry filmu Narnie vyšla v Lidových novinách recenze Dariny Křivánkové (Mluvící Lev, nuda a Mrazík, LN, 5. 1. 2006, s .I), která myslím v mnohém vystihuje pohled diváků na příběh o Narnii. A nejen to: Už v roce 1950, kdy první díl Lewisova narnijského cyklu Lev, Čarodějnice a skříň vyšel, zněly kritické hlasy až překvapivě stejně: staromódní, naivně moralistní míchanice mluvících zvířat, faunů, Santa Clause, čarodějnice a skutečných lidí. Pohrdal jí též Tolkien, stejně jako dnešní obdivovatelé jeho knih, vystavujíce ji kromě srovnání s Pánem prstenů dnes ještě konkurenci Harryho Pottera. Naprosto stejně jako dnes se v roce 1950 nepředpokládalo, že by se Narnie mohla líbit moderním dětem. A pak se počet prodaných výtisků Lva, čarodějnice a skříně vyšplhal do závratných výšin. Před nedávnem se v USA vyhoupla Narnie do čela žebříčku návštěvnosti filmů natolik překvapivě, že pro to musejí publicisté vymýšlet různá vysvětlení.
Jenže Narnie není naivní moralistní pohádkou. Je to vyznání hluboce věřícího C. S. Lewise, vyznání, které se autor snaží po velikém množství svých apologetických textů pro dospělé sdělit také dětem. Je to Lewisovské podobenství o Kristově oběti. „Jenže dospělí to po mnoho příštích let nepochopí,“ stěžoval si prý Lewis svému bratrovi, „ovšem děti už to mezitím budou vědět.“ (S. Wellman: C. S. Lewis – Poutník krajinou fantazie, Návrat domů, 2000, s. 164)
Kdo poznal příběhy Narnie, nemůže se na nový film nedívat očima jeho literární předlohy. Obávám se, že paní Křivánková v LN pod okraj příběhu nenahlédla – možná je to však zároveň ukazatelem toho, nakolik se scénáristům (Andrew Adamson, Ann Peacocková, Christopher Marcus, Stehen McFeely) podařilo přenést ducha Lewisovy knihy na filmové plátno. Jako každé podobenství i toto má jen jeden hrot a jemu je třeba zbytek výkladu uzpůsobit, v jeho světle vidět celek. Tímto hrotem je oběť, která je vítězná, bořící vládu zla, smrti, zimy. Lewis ji pojímá jako sebeobětování Lva Aslana pro život malého hříšného človíčka, sebeobětování, které však zachrání celou zemi a všechny v ní. Ve fimu je bohužel tento hrot otupen přehnaným zvýrazněním bitvy, jež je v knize jen průvodním jevem padající vlády zla, ne samotnou podstatou. Divák je natolik odveden od Aslanovy oběti, že se pak smysl sdělení skutečně rozplývá a boj dobra se zlem (v tom má D. Křivánková pravdu) vyšumí poněkud do ztracena. Vyčítat však filmu „rozvleklé“ přesunování se z lidského světa do Narnie, nedostatečně strhující bitevní scénu a příliš choulostivě zjemnělé čarodějnicino „pouhé proměňování v kámen“ bez krve (!!) místo skutečného zabíjení, svědčí o naprostém nepochopení obsahu filmu i literární látky a nedostatku fantazie a schopnosti oprostit se od očekávaných schémat. S prominutím.
„Narnie může potěšit jen opravdu malé děti nebo zaslepené příznivce Lewisovy předlohy,“ uzavírá Darina Křivánková v Lidových novinách. Možná patřím mezi oboje. Každopádně chci na závěr napsat, že přestože má film v mnohém nešikovně nastavené důrazy, snaží se svým způsobem interpretovat Lewisovo sdělení, které je daleko hlubší a náročnější, než se zdá na první pohled. Snad je opravdu bližší dětským očím, které se nebojí vstupovat do sfér opravdové fantazie a hledat poselství, pro dospělé možná staromódní a naivní.
Režie: Adrew Adamson
Hrají: Georgie Henley, Skandar Keynes, William Moseley, Anna Popplewell,
2005, USA, 125 min.
 
 
RECENZE
 
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Narnie nově zfilmovaná:    | vložit příspěvek |