ročník 47/2006:
                   
063Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Plivněte si, je to v módě
Citát
Kdo jsi, Jidáši ?
Můžeme důvěřovat sobě
Vlezou všude a strašně rychle se množí
Adventura
Co vám dala a vzala média?
Vox populi
Víra a média
10. březen 1959 – povstání v Tibetu
Která kniha vás v poslední době zaujala a proč?
Pražská mládež
Do dobroty bez žebroty - diakonie ČCE
Cesta kolem světa za 80 vteřin?
SMS recenze
Bahá‘í – náboženství jednoty
Bachař @ kanclkrysa
Kořeny, nebo entusiasmus?
Při výchově se nesoutěží
Putování po Íránu
Ondřej
Taneční hudba
Narnie nově zfilmovaná
Boží bojovníci
Suchá komedie z nádraží
Co se děje s planetou? - vina/nevina člověka
Bylo
Bude
Kreslený vtip
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
CO SE DĚJE S PLANETOU?
- VINA / NEVINA ČLOVĚKA
Pavel Hejda

S naší planetou se stále něco děje. Ani půda pod našima nohama není zdaleka tak pevná, jak naznačuje známé úsloví. Časová škála těchto dějů je ale tak dlouhá, že z hlediska délky lidského života je vnímáme jako sled izolovaných událostí. Za velká zemětřesení mohou pohyby v zemském nitru, v jejichž důsledku dochází ke kolizím na okraji litosférických desek. Tytéž pohyby však způsobují i existenci magnetického pole země, které nás chrání před kosmickým zářením. Činnost člověka, například dolování, může způsobit menší otřesy, za katastrofická zemětřesení a tsunami ale skutečně nemůžeme. Ani neumíme předpovědět čas a místo budoucího zemětřesení. Dokážeme ale stanovit riziko seismického ohrožení určité lokality. Záleží pak na nás, zda tomu podřídíme plánování rizikových staveb (jaderné elektrárny, přehrady) i způsob výstavby obyčejných domů. Zemětřesení často odhalí, kde se při výstavbě šetřilo na úkor kvality. Neexistuje dokonalá ochrana, nicméně určitá opatření na ochranu životů a majetku známe. Záleží hlavně na finančních možnostech států z rizikové oblasti. Například varovný systém před tsunami, který existuje v pacifiku už delší dobu, se začal v “chudém” indickém oceánu budovat až po katastrofě 2004.
S klimatickými katastrofami je to složitější. Růst obsahu skleníkových plynů v atmosféře jde jednoznačně na vrub naší civilizace. Do ovzduší se dostává oxid uhličitý a další látky, které byly po stamilióny let uvězněny pod zemí. Přesto nelze s jistotou říct, zda je současný růst teplot vzduchu i intenzity hurikánů a tajfunů důsledkem činnosti člověka nebo jen projevem přirozené variability. Proměnlivost počasí a klimatu byla totiž i v dávné minulosti značná – třeba doby ledové, nebo chladné 17. století. Přesto by se měl člověk ve své činnosti hlídat už jen z toho důvodu, že spotřebovává cenné suroviny, které budou příštím generacím chybět.

Tento článek měl vyjít v minulém čísle k hlavnímu tématu. Z technických důvodů
se nevešel. Jelikož se jedná o pohled zajímavý, otiskujeme ho dodatečně.
Omlouváme se autorovi i čtenářům.
 
 
ÚHEL POHLEDU
 
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Co se děje s planetou? - vina/nevina člověka:    | vložit příspěvek |