ročník 48/2007:
                   
0710Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Bible a virtuální realita
Taková vysoká škola sluneční
Virtuální nebo skutečné?
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
TAKOVÁ VYSOKÁ ŠKOLA SLUNEČNÍ
Klára Schneiderová

Když si chce člověk z Kargyaku koupit motyku nebo krumpáč, čeká ho nejméně šestidenní pěší tůra. Nikdo z místních obyvatel sice donedávna nevěděl, jak se zdí rovná stěna, ale přesto dokázali postavit skleník a začít se stavbou nízkoenergetické školy. Není to žádná univerzita, ale přesto to je vysoká škola. Velmi vysoká. Stojí totiž ve více než čtyřech tisících metrech. Ve vesničce teď místní sklízí ředkvičky, rajčata a špenát a pořádají třídní schůzky. Zní to neuvěřitelně? “Spočítal jsem, že by to mělo fungovat,” říká autor projektu a ředitel občanského sdružení Surya Jan Tilinger v rozhovoru o lidské pracovitosti, himalajských ředkvičkách a vysokohorské stavařině.

Jak to vypadá v malé vesničce v údolí Himaláje?
Lidi tam žili spojeni s půdou, zvířaty kolem nich, vesnicí, okolními vesničany. Tahle rovnováha se v posledních letech trošku posunula. Někteří mladší muži odcházejí do měst a tam dělají námezdní sílu. Z jistoty prostředí, kde všichni měli všechno dostupné – střechu nad hlavou, rodinu, jaka, pole – se najednou ocitnou ve městě, kde nemají nikoho, ani střechu nad hlavou. Jelikož většinou nemají vzdělání, neumějí číst a psát, tak dělají ty nejhorší práce. A když si založí ve městě rodinu, často skončí v nějakém slumu na předměstí.

Dá se tomu zabránit výstavbou školy?
Když děti vzděláme tam, kde žijí, v znalostech jak “civilizačních”, tak lokálních, které potřebují k tomu, aby tam mohly žít trvale, tak si můžou. vybrat. Navíc tím, že vesnici zvedneme životní úroveň, ji trošku přiblížíme městu. Ve městech je hinduistická a muslimská kultura, které jsou strašně silné. A ti lidé si pak myslí, že ta jejich musí být podřadná, protože oni nemají tolik peněz jako jiní. Přitom mají unikátní jazyk, unikátní náboženství. Sociální vztahy, které se budovaly po tisíciletí. Samotná komunita funguje na principech, které jsou prostě ojedinělé.

Co ve škole učíte?
Nejdřív číst a psát ve čtyřech jazycích, které musí umět: hindštinu, urdštinu, angličtinu a zanskarštinu. To je jejich mateřský jazyk, podobný ladačštině nebo tradiční tibetštině. A samozřejmě matematiku a přírodní vědy. Máme tam v současnosti dvě učitelky ze státu Himačal Pradéš, schopné poskytovat vzdělání na úrovni státního školství. Pak tam učí zanskarský láma, který umí dávat to vzdělání trošku kvalitnější, hlavně je učí číst a psát v jejich rodném jazyce. A nakonec tam je Blanka, česká učitelka, která jim ukazuje krásy světa z jiných koutů a úhlů, nabízí jim exkurze do cizích zemí....

Kolik tam chodí dětí?
V únoru jich bylo zapsaných pětačtyřicet. Ty děti to berou jako svátost! Když jsme oznámili, že zítra otevíráme letní školu, tak přišly a v sedm ráno nám bušily na dveře, kdeže je ten učitel, co je bude učit! Všechny nastoupené před baráčkem a čekaly, kdy přijde učitel. Nadšené.

Ta škola je zvláštní tím, že je postavená jako nízkoenergetický dům. Jak taková věc funguje tam vysoko v horách?
Nízkoenergetičnost tady v tom případě není jen v tom, že škola bude vytápěná sluníčkem, ale i v tom, že většinu stavebních materiálů získáme na místě. Nosná konstrukce je z kamene, izolační konstrukce ze slámy a trusu a vnitřní akumulační konstrukce z nepálených cihel. Pak je tam dřevěný strop, na kterém bude zase sláma, větvičky, jíl a hlína. Jediné, co tam musíme dopravit, jsou okna, dveře a takové věci, protože tam nejsou truhlářské stroje, abychom je nějak kvalitně vyrobili. Když jsme minulý rok postavili skleník, vyzkoušeli jsme, jestli jsou místní s námi schopní spolupracovat. Jak jim to jde od ruky, když pracují na barácích. Protože oni nikdy nic nezdili. Všechny domy ve vesnici jsou více než sto let staré. Oni si možná jednou spravili střechu nebo přizdili ohrádku pro zvířata. Takže třeba vůbec nevěděli, co to je rovná stěna.

Jak to dopadlo se skleníkem?
Už v něm od té doby byly čtyři sklizně, takže funguje. Prestiž vesnice stoupla úplně šíleně. Když jsme přijížděli, tak už dva dny chůze předtím, než jsme dorazili do vesnice, si lidi povídali o tom, jak v Kargyaku mají zeleninu i v zimě a skleník a jak je to úžasné. A už jsou tam dvě další vesnice, které si taky postavily skleník.

Jaké to bylo, když jste přijeli poprvé?
Začalo to před dvěma lety, když tam byla Gabča (členka občanského sdružení Surya, pozn. aut.) poprvé. Začala jim povídat o tom, že by tam postavila školu. A oni hned druhý den podřízli ovci, udělali šílenou oslavu. Když jsme tam přijeli my, už nás očekávali a nějací vesničani vyrazili naproti. Poslední den jsme šli v doprovodu jedné rodinky, která nás přišla uvítat s čajem a sušenkami, aby nám zpříjemnila cestu.

Jak si s nimi povídáte?
Skorozanskarsky, hinglicky a rukama nohama. Každodenní jazyk vesničanů není moc těžký. Když se s někým potkám, tak se většinou ptám, odkud kam jde, jestli něco nepotřebuje, jestli mám něco vyřídit, jestli potkal támhletoho. A to si s ním moc nepovídáš. Někdy taky zpívají všelijaké ty jejich zpívánky a chtějí po nás, abychom zpívali ty naše.

A které jste je naučili?
Když já vám povídám, že je nebe na zemi, pravdu mám, věřte mi.... A něco od Yellow Sisters jsme jim hráli. To se jim líbilo asi nejvíc, protože je to jednoduché, vokálové. Oni neznají strunné nástroje, takže jim ty zvuky připadají divné. Zatímco když mají čistě vokály, tak si to hned druhý den pobroukávají taky.

Necháváš tam spoustu času, sil a peněz. Proč?
Protože tam vidím, že je to dobré. Že je to potřeba. Nevěděl jsem, že to bude taková práce, ale je to tak, jak to má být.

více na www.suryaschool.org
 
 
ROZHOVOR
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Taková vysoká škola sluneční:    | vložit příspěvek |