Exilová vláda vymyslela, jak napravit reputaci Čechů před spojenci, Heydrich nastolil nesmířlivý režim na území protektorátu a několik skupin parašutistů do něj bylo vysazeno. Mezi nimi Anthropoid, tedy Gabčík s Kubišem. Jako fůra čtenářů přede mnou i po mně vím, jak románově zpracovaný historický příběh dopadne: zatím jsou čerstvě srovnány se zemí Lidice a Němci začínají dobývat kryptu chrámu Karla Boromejského.
Jiří Šulc na téměř 500 stranách zpracovává období, které zvrátilo smýšlení spojenců o českém národě. Do té doby vládlo přesvědčení formulované při Mnichovské dohodě: pohraničí patří Říši a Češi jsou spokojeni se statem quo – okupantům jejich práci vlastně vůbec nekomplikují. Heydrich s odporem místních nenarazil ani se svým programem jak skoncovat s Českým národem: dle smýšlení a původu plánoval jednu část obyvatelstva převychovat, jinou deportovat, další sterilizovat a zbytek postavit ke zdi. Atentát tedy nejenže poopravil obraz „našich“ před vítěznými mocnostmi, ale navíc zamezil vymazání Čechů z mapů národů.
Autor, ostatně bývalý agent polistopadových tajných služeb, nehodnotí, pouze životní příběhy protagonistů tehdejšího dění rámuje materiály historické evidence. Z některých pasáží čiší autorská licence (nikdy se nedozvíme, jaký podíl mělo na zradě Karla Čurdy naléhání jeho matky), jindy je jasné, že jsou přímě řeči podložené poněmecku pečlivými zápisy z vyšetřování.
Navzdory autorovu nehodnocení je možné vyabstrahovat jeho názor na práci hrdinů Gabčíka a Kubiše i jejich katů. Je to na škodu? Ano, pokud se předem bráníme diskuzi. Tu Jiří Šulc otevírá a na základě sebraných dat ji umožňuje provést fundovaně. Dobrá práce.

JIŘÍ ŠULC: Dva proti Říši, Knižní klub, Praha 2007, 480 stran.

Kinům hrozí Soukromá válka pana Wilsona, který smutně tvrdí, že Tahle země není pro starý. Kdyby po něm ovšem hodila Okem žena záhadná jako Nejkrásnější hádanka, hned by pookřál a vyzval ji: Noc patří nám! Let's Dance 2... Není divu. Roztrhl se totiž ponovoroční pytel se zábavami a veselicemi všeho druhu. Tradiční koleda juchala na českobudějovickém náměstí i mezi malebnými renesančními domky v Telči. S dětským karnevalem spojili masopustní hodování v Zadní Třebáni a v Horní Lidči při té příležitosti rovnou pochovávají basu. Do fěrtůšků a halen se nastrojili na ples v Mikulčicích a na hanáckém bále v Kostelci na Hané kroj letos provětrají už po dvaatřicáté. V Černém Dole si ovšem před hasičskou tancovačkou nejdřív počkají na každoroční příjezd Krakonoše. Pražské dámy a pánové můžou zase zavítat na Moravský ples a chodský Pošumavský věneček, aniž vytáhnou paty z hlavního města. Návštěvnící benefičního plesu v Jablonci nad Nisou vytancují peníze pro němé tváře z místního koňského domova důchodců. V duchu sportovním se nesl ples v Králíkách. Nejvíce se ovšem vyskáčou turisté, kteří se na svém mezinárodním srazu v Jablunkově pustí do bobování, sjezdování, běžkování a jiného dovádění na beskydském sněhu.