Slovo biomasa se dnes nejčastěji používá jako název organické hmoty, ze které se získává energie. Biomasa je vlastně taková sluneční konzerva, jen se při jejím otevření neopálíte. Energii, kterou rostliny získají od slunce fotosyntézou (někdy i prohnanou přes prase či jiné zvířátko) může člověk využívat. Hlavní její výhodou je její obnovitelnost (při správném využívání) a to, že oxid uhličitý, který je konečným produktem spalování, nepřispívá ke zvyšování skleníkového efektu. Rostlina ho totiž předtím ze vzduchu odebrala, takže se tím jeho celkové množství v atmosféře nezvyšuje (u spalování fosilních paliv se sice také uvolňuje oxid uhličitý, který původně organismy ze kterých vzniklo uhlí a ropa odebraly z atmosféry, ale to bylo v zemi uloženo mnoho milionů let a my ho nyní uvolňujeme během desetiletí). Jako jediná energie z obnovitelných zdrojů se dá biomasa snadno skladovat, narozdíl od sluneční či větrné energie.

Pro energetické účely se nejčastěji používají:
odpady ze zemědělství: kejda, hnůj, obilná a řepková sláma
odpady z těžby a zpracování dřeva: dřevo, štěpka (na drobno nasekané odpadní dřevo), pelety, dřevní brikety
cíleně pěstovaná biomasa: kukuřice, řepka, rychle rostoucí dřeviny, konopí, šťovík

Dřevo je pro člověka zdrojem energie od pradávna. V současnosti je však okruh využívané biomasy i technologií mnohem širší. Nejefektivnějším způsobem spalování dřeva a slámy je tzv. kogenerace, kdy se např. v obecních výtopnách vyrábí zároveň teplo pro centrální vytápění domácností i elektrický proud. Výhodou je, že si obec může obstarávat palivo z vlastních pozemků, zajistit tak přivýdělek pro místní zemědělce a využití odpadního dřeva z těžby a údržby lesů a parků. Snižuje se tím také závislost na dodávané energii a jejích cenách. Takovéto výtopny musí mít uzpůsobené technologie pro dané palivo a jeho množství, aby produkovali minimum škodlivých emisí. To se bohužel nedá říct o domácích kamnech a krbech, kde se často spaluje i vlhčí dřevo a hoření neprobíhá dokonale, neboť mu není dodáván dostatek vzduchu, tím se produkují emise jako jsou karcinogení polyaromatické uhlovodíky, „dusivý“ oxid uhelnatý nebo životnímu prostředí škodící oxidy dusíku. Ano, iluze zcela environmentálě neškodných kamínek a krbů se těžko opouští i mě :-(. V porovnání s uhlím však dřevo vyhrává – uhlí produkuje nevyužitelný popel, je neobnovitelné, jeho těžba ničí krajinu a emise v součtu vycházejí mnohem hůře. Se zemním plynem dřevo prohrává pouze v kategorii prachových částic a organických emisí. U biomasy hodně záleží na tom čím a v čem topíte. Každý výrobce kotle nebo kamen by měl určit pro jaké palivo je dané zařízení určené a podle toho by se měl využívat. Čím vlhčí palivo, tím horší účinnost a tím více škodlivých emisí. Pokud si koupíte kotel, který je označen jako „ekologicky šetrný výrobek“, ale je určený na dřevo s 20% vlhkostí (takto vyschne dřevo po tříletém skladování – proto naši předci tak dlouho skladovali dřevo), pak vězte, že při topení zeleným roštím na něm moc ekologicky šetrného nezbude. Topit v kotli na uhlí dřevem také není dobré řešení. Naštěstí jsou dnes na trhu kvalitní kotle i pro domácnosti a kvalitní palivo, např. pelety - lisované granule z dřevního odpadu, které umožňují lepší hoření a automatizaci (kotel si přikládá sám).
Další informace: www.biom.cz; www.ekowatt.cz
obrázky: štěpka – polena - pelety