ročník 49/2008:
                   
083Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Zloba až k popukání
Hospodin je Pánem všech lidí
Od vyhnání z ráje k bratrovraždě (aneb proč konflikty tak bolí?)
Sourozenecké vztahy a hněv
Tak dlouho, tak surově
Sestřičko! Probodla jsem ti srdce!
Křesťanství a násilí
Metoda neformálního kontaktu
Caine
Biomaso? Ne! Biomasa! (1. díl)
... Stvořitele nebe i země
Reklama? Ne, REKLAMACE!
V létě do Prahy?? Festival YMCA 2008
Víkend v maštalích
Občan Havel
Gottland
Na ústupu
Střípky třetí
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
VÍKEND V MAŠTALÍCH
František Zbořil

 
V lesích mezi Budislaví, Prosečí a Novými Hrady dostanete šanci objevit krásné přírodní pískovcové útvary, takové menší Prachovské skály. Do této oblasti je vstup volný a všechny skály jsou volně přístupné. Chce to jen mít oči dokořán a kochat se úchvatnou přírodou.
Právě sem jsme nasměrovali jeden z našich seniorátních puťáků v loňském roce.
Vlakem jsme dojeli do Skutče a poté pokračovali pěšky do Předhradí, kde na severním okraji vesnice stojí hrad Rychmburk, pod nímž protéká říčka Krounka. Jejím malebným údolím jsme se vydali směrem k Proseči. V údolí, kde mnohdy nepotkáte živáčka, jsme došli k osamocené občerstvovací stanici - hospůdce Šilinkův důl. Ta přímo vyzývá k zastávce a odpočinku. Přijmuli jsme toto pozvání rádi, věděli jsme, že nás čeká méně záživná část cesty – asi sedm kilometrů po silnici, přes Perálec do cíle dne, jímž byla Proseče. Nám se sice nepovedlo navštívit místní muzeum , kde se lze dovědět mnohé zajímavé o výrobě a historii dýmky, ale pokud vám čas vybyde, neváhejte. V Proseči jsme měli domluvená dvě přespání v zrekonstruované roubence bývalé evangelické školy.
Po vydatném nočním spánku, hned po rozbřesku, jsme se vydali na velký okruh tajemným světem voštinových pískovců, které vytvořily hluboké rokle, s prozaickým názvem Maštale. Ty byly kdysi podle legendy úkrytem středověkého loupeživého rytíře Vavřince Toulovce z Třemošné. Ve skutečnosti však šlo o váženého litomyšlského občana, který se věnoval dobročinnosti. Jeskyně a pukliny ve stěnách mu prý sloužily jako stáje pro koně. Maštale jsou jednak Toulovcovy a jednak Městské. Odděluje je od sebe Voletínské údolí.
Do pískovcového království můžeme vstoupit buď ze severu vesnicí Vranice nebo z jihu osadou Borek, která leží asi jeden kilometr západně od Budislavi. Právě tuto možnost jsme zvolili my. Prošli jsme Městské maštale, kde tvoří seskupení úzkých roklí jakési skalní městečko. Vstupujeme do Kuchyně, projdeme Sklepem a musíme se protáhnout chodbou Myší díry, za níž nás ohromí skalní útvar, s příznačným názvem Zvon. Uprostřed Městských maštalí se tyčí impozantní skalní útvar – Hrad. Ten svému jménu dělá skutečně čest.
Naše další cesta vedla do obce Budislav, kde doporučuji navštívit moderní, nově postavený kostel Boží lásky, otevřený v roce 2004. V případě zájmu kontaktujte správce kostela pana Košňara, který vám rád pomůže.
Z přátelské Budislavi jsme se vydali k Toulovcově rozhledně, která stojí v nadmořské výšce 539 metrů, na půl cesty do Jarošova. Stojí tu od roku 2002 a její dřevěná konstukce je vysoká 15,5 metru. Ze zastřešené vyhlídkové plošiny, pokud počasí přeje a nám přálo, je výhled na Železné hory, Ždárské vrchy a Orlické hory. Dokonce je možné zahlédnout i obrysy Krkonoš a Jeseníků. Otevřeno bývá mimo sezonu jen o víkendech, v sezoně každý den kromě pondělí.
Od rozhledny je to jen chvilka chůze, abychom se dostali na červenou značku, která se proplétá kolem Panských rybníků a vstoupili do dalších maštalí - Toulovcových pověstným to skalním bludištěm.
Tam nás čekaly další lahůdky. Mezi nízkými hřbety Kozince a Chlumu u Voletínského potoka najdeme skalní útvary U kostelíčka a Velrybu. Nad levým břehem objevíme ve skále, která má houbovitý tvar, Purkmistrovu jeskyni. Je to opravdu nádherná a malebná přírodní oblast.
V podvečer jsme se vrátili zpět do Proseče. Večer před usnutím si zrekapitulovali zážitky dne a už se těšili na neděli.
Čas víkendu sice utíkal, ale věděli jsme, že je ho ještě dost na to, abychom navštívili další pozoruhodné místo - tajemné Pivnice, které bývají nazývány také Žižkovy maštale. Cesta tam není značena, ale věděli jsme, že musíme postupovat proti toku potoka. Nenápadný potůček, razící si cestu mezi kameny, nás zavedl do pískovcových kaňonů. Pivnice je možno bez nadsázky považovat za nejdivočejší a nejkrásnější partie celé zdejší pískovcové oblasti. Prostě nádhera – za slunce i deště.
Z této magické lokality jsme vyšli v půvabné osadě Dolany, jen dva kilometry severovýchodně od Nových Hradů. A návštěvu Nových Hradů si rozhodně nenechte ujít. Stojí za to. Naleznete tu totiž perlu rokoka – zámek, který byl postaven Janem Antonínem Harbuval-Chamaré podle plánů Josefa Jägera roku 1777.
V současnosti prochází celý zámecký areál rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Na předním nádvoří je vybudována rokoková zahrada s fontánami, v barokním špýcharu je umístěno První české muzeum cyklistiky. Celý areál bývá nazýván českými Versailles. Je otevřen celoročně od 9 do 16 hodin kromě pondělí. Mimo sezónu pak jen po předchozí domluvě.
Věděli jsme, že konec víkendu se neodvratně blíží a nás čeká cesta autobusem domů. Také jsme však věděli, že sem se rozhodně chceme opět vrátit. Také vám, čtenářům Bratrstva, návštěvu tohoto opravdu kouzelného kouta doporučuji. Určitě nebudete zklamaní.

 
 
VÍKEND ZA HUMNY
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Víkend v maštalích:    | vložit příspěvek |