ročník 49/2008:
                   
084Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Nestydatost pěti kruhy nepřikryješ
Bóaz podpoří Rút
Intimita – stud – nestydatost. Gen 4,19-24
Dřív než bude pozdě
Královská odměna
Lev a notes
Křesťanství a násilí II
I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho
Metoda dialogu
Marcel Kříž
Biomaso? Ne! Biomasa! (2. díl)
Spotřebitelský úvěr na věčnou oplátku?
Místo kulometu krumpáč
Z Čech až na kraj Moravy ....
Neopouštěj mě
Ratatouille
Střípky cuatro
Auta vjíždějí do lodí
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
NEOPOUŠTĚJ MĚ
Daniel Dolenský

„Napiš o té knize.“ Můj výtisk ale zůstal v Čechách a já jsem v Anglii. Studentská knihovna v útrobách sheffieldské nemocnice jeden vlastní. V polici mezi odbornými svazky o péči o umírající krčí se opuštěná jedna skromná kniha beletrie. Půjčuji si ji. Procházím nemocničními chodbami, dívám se do tváří pacientů a jejich příbuzných. Všichni čekají. Na uzdravení. Nebo na tu druhou možnost. Venku drobně mží. Celý svět se rozostřil.
Ishigurův román ale do té tiché, čistotně a neosobně bílé police vlastně patří. Jeho vypravěčka je totiž ošetřovatelka a všichni její pacienti už dávno ztratili veškerou naději. Stará se o ně velmi pečlivě, vždyť s nimi chodila do stejné internátní školy a jednoho dne, možná zítra, možná za několik let, bude ležet tam, co oni, a sama bude potřebovat pomoc. Zatím je však stále ošetřovatelkou. A vzpomíná.
Jako všechny ostatní knihy jednoho z nejnadanějších žijících britských spisovatelů Kazua Ishigura i tahle je především vzpomínáním na to, co bylo, a smutným rozjímáním nad tím, co všechno mohlo být, kdyby… A právě to kdyby, to tíživé, hrozné, nelidské kdyby je jádrem celého románu. Nikdy není vysloveno nahlas, ale všichni je mají pořád před očima. Touží se vzepřít, i když už dávno nevěří, že by to mělo smysl. Ale co když?
Ishiguro pomalu a trpělivě odkrývá jednu vrstvu vzpomínek za druhou, dokud neodhalí ten tragický monument, který se pod nimi skrývá. Tyčí se nekompromisně před vámi a není možné ho obejít. Jeho rysy jsou hrubé, jeho váha obrovská. Celý život budete muset prožít v jeho stínu.
Je to román syrových, nezjemňovaných emocí, román o nevyhnutelnosti smrti a o tom, co dělá člověka člověkem. Jeho četba bolí, ale je to bolest, která osvobozuje.

Kazuo Ishiguro - Neopouštěj mě (Never Let Me Go)
přel. Gisela Kubrichtová
BB art, Praha 2007
 
 
RECENZE
 
 
 
 
 

Hledáte film, který byste mohli pustit dětem z nedělky, mládeži i jejich rodičům a ještě se při něm všichni dobře pobavit? Doporučuji Ratatouille (a není to jen proto, že českou duši potěší mezinárodní úspěch filmu natočeného podle scénáře Jana Pinkavy a vyrobeného v jeho studiu).
Tento animovaný příběh krysáka Remyho, který se z kanálů a stok vyšvihne do čela pařížské restaurace nepostrádá žádný z prvků, které utvářejí dobrou pohádku. Má vtip (někdy naprosto kouzelně založený na kreslené podobě filmu, např. když se krysy schovávají na tmavých dlaždicích kuchyně, aby mohly dokončit přípravu večeře pro významného kritika – na světlé dlaždice jim vykukují jen ocásky), napětí (honička mezi hlavním hrdinou a hlavním záporákem, dočasným majitelem restaurace, vám dá možnost držet hbité potvůrce dvě minuty palce a obdivovat dovednost animátorů i krásu Paříže) a silný příběh o nevšedním přátelství, který se výborně hodí i do již zmíněné nedělní školy.
Vše se točí okolo motta „Vařit může každý“, díky němuž se Remy naučí používat jemná koření a vybrané přísady. Shoda okolností ho přivede do vybrané restaurace, kde krysy samozřejmě každý nesnáší. Šikovný hlodavec ale v nestřežené chvilce přisype do polévky originální koření – a hosté si novou chuť nemohou vynachválit. Divák pak sleduje, jak malý šedý gurmán i jeho ruce – totiž na kuchaře povýšený pomocníček - překonávají předsudky okolí i své vlastní. Konec je samozřejmě dobrý, ale ne laciný - Ratatouille je ve svém poselství dost realistický. Vařit sice může opravdu každý, to ale neznamená, že by každý vařit i měl (nemyslete si ale, tohle neplatí Remymu).

Režie: Brad Bird, Jan Pinkava. USA 2007, 110 min
 
 
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Neopouštěj mě:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Ratatouille:    | vložit příspěvek |