ročník 50/2009:
                   
099Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Veřejně prospěšný sbor
Uvedl mě do domu vína
Kruchta je nejlepší na uspávání dětí
MISSION IMPOSSIBLE?
Rána, do kterých stojí za to vstávat
Jars Of Clay
SPASITEL
09 Milý Šimone!
Neztratit směr i cestu do sboru
Potkali se u Kolína
Virtuální Nohavica
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
JARS OF CLAY
Tomáš Koutecký

 
Zn. hudební stálost

Jestli od hudební skupiny očekáváte, že si zachová svůj svébytný styl a nepřijde s každým dalším albem s něčím zcela odlišným, tak Jars Of Clay (česky hliněné nádoby – původ hledejte ve 2.Korintským 4,7) vás rozhodně nezklamou. Neznamená to ale, že by hráli pořád stejně. Jejich hudba prochází již patnáctiletým vývojem, a tak je to na ní určitě znát. Ale vezměme to pěkně od začátku.

Od studií ke Grammy

Budoucí skupina se poprvé potkala na Greenville College ve státě Illinois začátkem devadesátých let při společných studiích. A samozřejmě jako pilní studenti měli spoustu času na společné hraní, a tak kromě hraní po barech a hudebních klubech nahrávají první demo nahrávku Frail (1994). A jak už to u úspěšných skupin bývá, všimlo si jich pár vlivných lidí a nahrávacích společností, které se jim snažily nabídnout spolupráci. Tu nakonec podepsali u společnosti Essential Records a pod jejími křídly vydávají o rok později své první album Jars of Clay (1995). To obsahuje přepracované verze sedmi z celkových devíti skladeb dema Frail plus další čtyři nové, mezi nimi i největší hit skupiny - skladbu Flood. Zbývající dvě demovky se opět v přešitém kabátě objevily na druhém albu skupiny nazvaném Much Afraid (1997). Tímto albem začíná z hlediska získaných ocenění veleúspěšná troj-série. Alba Much Afraid, If I Left The Zoo (1999) a The Eleventh Hour (2002) získávají každé po jednom ocenění Grammy i několik dalších cen.

Folk-rockeři

Akustický zvuk s perfektním provedením a prolínáním kytarových partů byl vždycky jedním z rozpoznávacích prvků Jars of Clay. K tomu ještě zapojení smyčců (např. skladby Blind nebo Four Seven), mandolíny, banja nebo akordeonu vytváří svěží zvuk, stylově řazený někde mezi již zmíněný akustik rock, folk rock a díky občasnému využití smyček bicích i pop rock. S postupem času se u již zmíněných alb začaly s větší pravidelností objevovat i elektrické kytary a zvuk se posunul o kousek blíž ke klasickému rocku. To se ale změnilo s albem Who We Are Instead (2003), které se jak hudebně, tak textově velmi blíží prvnímu počinu. Textové náměty se od emocionálních a poetických přesouvají ke zjevněji křesťansky zaměřeným. Ještě blíž se k nim dostali ve svém dalším projektu, albu Redemption Songs (2005), které je plné klasických hymnů (např. I Need Thee Every Hour nebo It Is Well With My Soul) s novým, velmi příjemným a moderním zvukem.

"Album, kvůli kterému si budou lidé Jars of Clay pamatovat" - tak byla jedním hudebním časopisem označena jejich další deska Good Monsters (2006). A já s tím musím jen souhlasit. Jde zatím asi o jejich nejlepší počin, poslední album The Long Fall Back To Earth (2009) se mu však blíží nejen kvalitou, ale také ostřejším rockovým zvukem některých písní.

Blood:Water

Když zpěvák kapely Dan Haseltine navštívil v roce 2002 Afriku, vznikla z této návštěvy myšlenka pomoci Africe. Název neziskové organizace Blood:Water jednoduše vyjadřuje to, o co skrze něj Jars of Clay usilují. Čistá krev a čistá voda jsou základní věci, které jsou v Africe potřeba. Takže jedním z projektů je výstavba tisíce nových studní a na druhé straně také výstavba hospiců pro nakažené AIDS.
 
 
UCHU PRO POTĚCHU
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Jars Of Clay:    | vložit příspěvek |