ročník 51/2010:
                   
104Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Jezte smetanu a med!
Dívka pokoje a míru
„Nás, římské občany,
Je čas na obměnu politické elity
Volební matematika
Lifetool aneb nástroje pro život
Mezinárodní evangelické sportovní hry
Kousací a požírací touhy
Grenoble a L’Eglise réformée
Víra-bez víry-s vírou-víru-víro!...
A taste of honey...
Dům se zelenou střechou
Black Eyed Peas
Easter in America
O pohár Orebitů
Všimli jsme si
Seminář pro pracovníky s mládeží - SEPRAM
INFORMATORIUM 4
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
 
JE ČAS NA OBMĚNU POLITICKÉ ELITY

Rozhovor s politologem Petrem Drulákem o volbě nevoličů, občanských iniciativách a umění kompromisu.

Volit, či nevolit?
To je osobní věc, základní rozhodnutí každého. Celkem rozumím skepsi těch, kteří volit nepůjdou, protože nevidí stranu, s níž by se mohli ztotožnit a které by mohli věřit. Na druhou stranu postoj těch, kteří jdou volit, protože to považují za svou občanskou povinnost, je samozřejmě důležitý a konstruktivní. V současné situaci považuji tyto postoje za rovnocenné.
Nemyslím si, že když někdo nejde volit, vzdává se tím jakékoli angažovanosti. Každý se může angažovat v různých občanských iniciativách. Tím, že nejde volit, získává politická elita signál, že vlastně nikdo z nich není důvěryhodný. To, co se tady děje v posledních několika letech, je skutečně znepokojující, a nemyslím si, že by to standardní mechanismy mohly zlepšit.
Minulý rok jste před plánovanými předčasnými volbami publikoval v Lidových novinách článek, který prakticky vyzýval k bojkotu voleb. Změnil se nějak váš postoj od té doby?
Nijak zásadně se nezměnil. Ale tím nechci říct, že ten, kdo jde volit, páchá něco špatného. Každý člověk, kterému není lhostejné jeho okolí, se potýká s otázkou koho volit, jestli zase jít cestou nejmenšího zla. Ale aspoň pro mě se v tom loňském roce přesáhly určité hranice, kdy jsem si řekl "ne, už to nemá smysl". Zatím jsem žádnou pozitivní zprávu, která by mě přesvědčila o něčem opačném, nedostal.
Jak odlišit pasivního a aktivního nevoliče? Jak nahradit to, že nepůjdu volit?
Když člověk nevolí, tak se špatně odliší od lhostejných nevoličů. Dá se také nevolit tím, že hodím prázdný lístek. Ale alternativa je tady v občanských iniciativách. A koneckonců toto je časopis pro mladé lidi, kteří se angažují v církvi, to je také určitá možnost, jak budovat komunitu mimo politické struktury. Problém je v tom, že od určité chvíle jsou důležitá rozhodnutí vlastně rozhodnutí politická. Nemyslím si, že by bylo správné trvale ignorovat mocenské struktury, to nelze, ale pokusit se je obrodit z občanské společnosti.
Jak tedy konkrétně změnit náš politický systém? Vznikají i nové strany, které se snaží změnit politiku zevnitř.
Některé strany jsou nové jen podle jména a v jejich čele stojí protřelé tváře. Ale jsou tady i strany opravdu nové, které vycházejí z občanských iniciativ. Já jsem z tohoto hlediska skeptický. Protože aby mohly být úspěšné, musí se stát součástí systému, a ten systém je korumpující. Jen systémová změna může přinést nějaké řešení.
Co si pod tou změnou představit?
Pro mě a pro mou generaci je hrozně důležitý zážitek listopadu 1989, ta situace byla v mnoha ohledech dost podobná té dnešní. Samozřejmě nechci srovnávat komunistický režim se současností. Žijeme ve svobodě a to je ta zásadní věc. Pocit bezvýchodnosti z chátrající politiky je ale podobný. Komunističtí funkcionáři neměli ve společnosti žádnou legitimitu, nikdo jim nevěřil, bylo to nutné zlo, postavené na lži. V oné době pak ale došlo k zásadní obměně politické elity. A tato zásadní obměna, ne nějak postupně pomocí malých straniček, to je to, co já mám na mysli.
Vždy se ve společnosti vytvoří určité struktury, které budou omezovat svobodu a možnosti, to je asi nevyhnutelné. Ale je důležité, aby tady byla možnost čas od času ty struktury změnit. A myslím, že po těch dvaceti letech je čas na obměnu těchto struktur. Ze současného volebního mechanismu se stala pouze součást reprodukce elity, nikoliv možnost její změny.
Co říkáte na iniciativy typu Inventura demokracie*?
Inventura demokracie se mi hrozně líbila. Byl tam vtip i hloubka, ukázali trochu bídu našeho politického života. Teď je otázka, co dál. Myslím, že situace ještě nedozrála k tomu, aby lidi chodili na náměstí a bouřili se, říkali: ne, dost! Nicméně pokud bude česká politika pokračovat v těch cestách, které si vyšlapala v posledních letech, tak už je to jen otázka času, kdy k tomu dojde.
Co chybí českým politikům?
Já vidím politiku především jako místo kompromisu. Je třeba dělat ústupky a ne vše může být z programu uskutečněno. Ale to, že třeba spadla vláda během našeho předsednictví EU, je právě výsledek neschopnosti kompromisu. V té chvíli politika selhává. Politika nesmí být úplně amorální. Prostě tam budou kompromisy, které nebudou vyloženě principiálního člověka úplně uspokojovat. Ale to neznamená, že se všechny principy hodí z okna. Myslím, že je to skutečně někde mezi, a v tom je právě to obrovské umění politiky.

* studentská iniciativa ke dvacátému výročí 17. listopadu 1989, viz http://www.inventurademokracie.cz/
 
 
TÉMA
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Je čas na obměnu politické elity:    | vložit příspěvek |