ročník 51/2010:
                   
106Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Uvolněte se, prosím!
Uzdravení jako metafora odpuštění
Tancuj, křič a prozpěvuj!
Kristus vykoupil i city
Plačte s plačícími
SOS rodina: Plzeň - Rokycany a zpět
Sexualita je dobrý Boží dar
Univerzální uklízeči v Horském domově
Kdo to zařídí, kdo je pozve????
Kam z vršku?
Život v Centru dění
Až do smrti?
Ani ryba, ani rak?
Hope
Oko nad Prahou
Já to doufejme ňák zmáknu
Všimli jsme si 06
I evangelíci sportují!!!
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
KAM Z VRŠKU?
Marie Medková

 
U pole stojí strom. Má dobrých sedm metrů, možná víc. Kvete. Všimla jsem si, že si z něj někdo udělal rozhlednu. Rozporcoval větev po třiceti centimetrech a přitloukl na kmen asi čtyři schůdky. Obratný lezec se tak snadno dostane do nižších rozsoch. A tam, kde by se už nenatáhl, zaklínil dlouhé silné větve. Mohla bych vyšplhat až na samý vršíček. A tam, docela blízko vrcholu koruny, usadil prkno. Mohl by tam sedávat, vysoko nad krajinou, dívat se na svou vesnici a celý svět z výšky. Přemýšlet a udržet si nadhled. Nikdy jsem tam ale nikoho neviděla. Mám strach, zda se věděl, co dál.

Kam šplháš? Po „společenském“ žebříčku, po žebříku ke vzdělání, nebo vzhůru k extázi? Víš, proč? Co tě vlastně čeká tam nahoře? V čem bude rozdíl mezi tím – být na cestě – a být už „tam“?

Někdy nás cesta tak pohltí, že zapomeneme, kam se to vlastně chceme dostat. A když se tam vydrápeme, rozhlédneme se... a podivíme. Co tu vlastně chci? Tohle přece nechci. Jsem moc vysoko, fouká tu a je tu zima. Nechtěl jsem mít rozhled, o to mi přece vůbec nešlo. A za chvíli – jsem tu sám se svými myšlenkami.
Vlastně jsem se dostal na konec. A nevím, co s tím.
Setkala jsem se s dívčinou, která hrávala na kytaru. Ptala jsem se jí, proč s tím přestala. „Dřív mě hraní moc bavilo, ale už mě nenaplňuje,“ řekla. Nenaplňovalo ji ale proto, že nenašla novou formu. Nic nového, co by si mohla na hraní užívat, nic k čemu by hraní mohla užívat. Dokončila "lidušku", a tak dosáhla vrcholu, který znala nebo jí ho někdo ukázal. Ačkoliv v tuto chvíli měla získat nadhled a nápad, jak své schopnosti využít, nevidomě si řekla: „Není kam dál jít.“

Nelekni se rozhledu, který ti nabízí vyšší meta - vyšší bod cesty. Můžeš se zastavit. Můžeš nabrat sil. Přemýšlej, jak dál. Můžeš dělat věci jinak než doposud. Jako v případě lezce na stromě. Nejprve stavěl, a když se dostal na vrchol, posadil se na prkno, které si přinesl z domova. Už nemusel nic přibíjet, teď bylo na čase sedět a dívat se.


 
 
DUCHOVNÍ POVZBUZENÍ
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Kam z vršku?:    | vložit příspěvek |