ročník 51/2010:
                   
106Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Uvolněte se, prosím!
Uzdravení jako metafora odpuštění
Tancuj, křič a prozpěvuj!
Kristus vykoupil i city
Plačte s plačícími
SOS rodina: Plzeň - Rokycany a zpět
Sexualita je dobrý Boží dar
Univerzální uklízeči v Horském domově
Kdo to zařídí, kdo je pozve????
Kam z vršku?
Život v Centru dění
Až do smrti?
Ani ryba, ani rak?
Hope
Oko nad Prahou
Já to doufejme ňák zmáknu
Všimli jsme si 06
I evangelíci sportují!!!
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
HOPE
Barb Iverson

I am often asked what I see as the biggest differences between the Czech Republic and the United States. The funny answer is, of course, the beer. I really try not to compare the two countries I love; they are very different and constant comparison is not healthy. However, as I think more deeply about this question, there is something that comes to my mind: Hope.

American children are told, from a very young age, that if they work hard, study hard, make the best of their opportunities, they can be anything they want to be. The long-shot goal is usually: You can even be President!! Maybe not every child hears this, but whether you are born rich or poor or in between, someone is probably telling you that the world is available to you if you put your mind to it. As a result, children dream big dreams, and young people continue to dream about their futures. Not all of them fulfill their dreams, but some do. Even adults continue to talk about dreams.

I have not found this to be true of Czech young people. I don’t meet many students who believe that they can be and do anything they want in life. For many years, people in this country didn’t have the opportunities they do now. So maybe in the future it will change. For now I don’t hear much about dreams for the future beyond school plans and job plans. But it’s not usually something crazy-big or maybe unattainable (that not everyone could do—like be the CEO of a beer- and food-tasting company or invent an alternative fuel).

What I see is that American young people have great hope for their futures and believe that they can make life better for themselves and, eventually, their children. Hope pushes them to work hard, take care of their world, and be generous to others. I think Czech students work hard toward more immediate goals (like school). But I’m not sure that hope is what motivates them.

Disagree? You can write to Barb at barbiversonprague@mac.com
 
 
AN AMERICANS VIEW
 

 
 
OKO NAD PRAHOU
Ester Hubená
 
Píše se rok 2010 a pražská Letná žije jen nebezpečnou stavbou tunelu Blanka. A místo do nové knihovny, jejíž stavba měla být původně dokončena právě letos, si může člověk zajít akorát do kina na film o „chobotnici“ výjimečného architekta Jana Kaplického.
Snímek točila mladá dokumentaristka Olga Špátová celé dva roky od chvíle, kdy Kaplický se svým návrhem na novou knihovnu vyhrál vypsanou mezinárodní soutěž. Původním plánem bylo dokumentovat stavbu knihovny, věci se ale začaly brzy komplikovat. Vítězný návrh se stal předmětem politických kritik a útoků, rozpoutala se veřejná diskuse a vše skončilo zpochybněním celé architektonické soutěže. Špátová tyto události točí zcela zaujatě z pohledu Kaplického, a tak můžeme pozorovat, jak velký význam měla pro tohoto umělce, který v roce 1968 emigroval do Londýna, stavba knihovny právě v Praze.
Film sleduje politické peripetie a útoky na tento tzv. blob pomocí záběrů z televizních reportáží a veřejných diskusí. Poznání politického pozadí problému je ale jen jednou z ambicí tohoto snímku. Další záběry jsou věnovány představení architektonických návrhů a také osobnímu životu. Zvrat v podobě smrti Jana Kaplického přispěl k emotivnosti díla a jeho celkový charakter pak ukazuje Kaplického jako charismatického umělce a bojovníka, který se zasazoval o „spravedlnost“.
Oko nad Prahou je film, který ukazuje od každého něco – kus Kaplického osobnosti, kus jeho architektské dráhy a kus politických útlaků. Dohromady pak tvoří trochu roztříštěný dokument, který je především výrazem autorčina obdivu k této osobnosti (dodejme, že oprávněného). Z tohoto hlediska je tedy film velmi snadno kritizovatelný, ale na druhou stranu dokládá sympaticky osobní přístup. Stavba knihovny je v nedohlednu, ale na film o ní se rozhodně stojí za to podívat.
 
 
RECENZE
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Hope:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Oko nad Prahou:    | vložit příspěvek |