ročník 51/2010:
                   
109Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Prásknout, či neprásknout?
Uzdravení jako metafora odpuštění, 4.část.
Čas na pravdu???
Za všechny poklady světa
Člověk neví, co je lepší
Co vzala voda
Na cestování mě baví cestovat
Náboženství a válka ve znamení kalicha
Vztah jako vinylová deska
Vytáhnout paty aneb Heidelberg
Být, či nemít
Gilead
Relationships
Zhmotnění hlasu lidu
Všimli jsme si
Informatorium
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
NÁBOŽENSTVÍ A VÁLKA VE ZNAMENÍ KALICHA
Barbara Kučerová

Ve dnech 17. – 18. 9. 2010 se v Třebechovicích pod Orebem konala mezinárodní konference s názvem Náboženství a válka ve znamení kalicha. Sjeli se na ni převážně účastníci z Německa, ale i Česka, Nizozemí nebo Polska, často potomci některé vlny náboženské emigrace.

První vlna emigrace z českých zemí odešla následkem odboje českých stavů proti králi Ferdinandu I. Habsburskému roku 1547. V roce 1548 byl vydán zvláštní mandát, kterým král vyhlásil příslušníkům Jednoty bratrské na panstvích pod přímou královskou správou ultimátum: konvertovat k utrakvismu či katolicismu nebo odejít ze země.

Druhá vlna následovala po porážce na Bílé hoře roku 1620, kdy odešla část protestantské šlechty a měšťanů ze strachu před pronásledováním kvůli účasti na povstání.

Třetí vlna byla patrná v 50. letech 17. století, kdy odešlo mnoho dalších rodin v důsledku vystupňování boje proti nekatolíkům po vestfálském míru (z roku 1648). Roku 1650 byl totiž vydán nový císařský protireformační patent.

Poslední větší emigraci z českých zemí způsobilo zabrání Slezska pruským králem Fridrichem II. v roce 1741 a císařský dekret vydaný roku 1742.

V zahraničí postupně vznikaly české obce. Celkový počet pobělohorských exulantů se odhaduje na tisíce měšťanských a poddanských rodin a několik set příslušníků šlechty. Usidlovali se ve Slezsku, v Uhrách, ale i v Polsku, Sasku, Braniborsku a v dalších německých zemích. Osidlování bylo závislé na pruském králi a dalších mocnářích. Ve Slezsku se po čase, kdy emigranti žili soustředěni ve městech (Münsterberg) i rozptýleně, vytvořily české obce Husinec (1749), Friedrichův Tábor, Friedrichův Hradec, Lubín, Poděbrady a další. V Polsku vznikla následně česká obec Zelov (1803). Z většiny těchto vsí však Češi po druhé světové válce reemigrovali nebo byli nuceni odejít.

Konference trvala 2 dny, při nichž se vystřídalo 15 přednášejících – těmi byli odborníci na danou tematiku (např. Doc. Z. Nešpor, Ph.D.: Vznik evangelických sborů ve Východních Čechách v „dlouhém“ 19. století (1781-1918) nebo Prof. Dr. M. Řezník: Husitské tradice a české politické dějiny a další) i zájemci o historii předků (např. Dipl.-Ing. P. Taraba: Příklad osudu jednoho rodu (Taraba): Exulanti/Zůstavší v „zemi otců“/ Reemigranti).

V sále prvního patra domu u Černého koně na Masarykově náměstí v Třebechovicích panovala po celou dobu konference přátelská atmosféra, přestože se občas něco nepovedlo, jak mělo (pískaly mikrofony, výjimečně se nezdařil překlad nebo se téma netrefilo do „gusta“ všech účastníků). A tak jsme se třeba i společně zasmáli. K pohodě přispěly i buchty od třebechovického sboru, káva a čaj:).

Drtivou většinu účastníků tvořili rodáci z českého Husince (Slezsko) a přilehlých obcí žijící dnes v Německu a další potomci českých exulantů. Nepatrný byl zbytek – přednášející nepocházející z českých exulantských vesnic a zájemci o danou problematiku. Také proto byly všechny přednášky překládané – buď z češtiny do němčiny nebo naopak.

Díky za pozvání!
 
 
ZPRÁVY
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Náboženství a válka ve znamení kalicha:    | vložit příspěvek |