(pomyslná situace v …)
„Hmmm, co je to za vůni? Taková čerstvá, svěží… vůně cest a dálek, vůně lidských příběhů, jejich nálad, strastí i radostí, vůně …“
„Hele moc se rozplýváš! Vždyť to voní čerstvej chleba. Zrovna se upekl, z toho nejlepšího Zrní. Ochutnej!“
(… pekárně)

Je to tak. Kladenská kapela Zrní upekla v pořadí již druhý chléb, nesoucí název Hrdina počítačový hry jde do světa. Desku pokřtili nedávno – 22.3. – čili je to ještě dost čerstvé. Nahrávání jim zprostředkovali lidi z Radůzy.
Kluci Zrněnští pečou muziku už skoro 10 let (22.6.2011 bude oslava v Pražském Lucerna Music Baru). Pečou za použití tradičních i netradičních houslí, akordeonu, beatboxu, flétny, kytary, basy, bicích. Pečou s dobrými texty a zajímavým projevem. Upekli takhle už jeden pecen, kterým začali provoňovat českou alternativní scénu. Jmenoval se Voní. Pečou jedinečně a originálně alternativně.
Celé mi to strašně chutná. Od patky k patce to má svůj příběh, svůj smysl, svůj sound. Dějová linie hrdiny, který žije svou počítačovou hru, je zajímavá, jako život sám. Plná cest i pozastavení. Z jednotlivých krajíců tohoto bochníku slyšíme výpovědi a záznamy jeho herních levelů. Buď nás osloví jednotlivá zrnka textová, jednotlivé bity (čti „bajty“) počítačové hry, nebo to v nás evokuje představy nádherných vůní. Tady v tom příběhu nalézám takovou zemitou, slovanskou, východní. Vůni vzdálenou urbanistické civilizaci, čirou, nepatlající se v nesmyslech… To vše podporují přizvaní smyčcaři a dechaři, kteří velmi rozšířili možnosti zvukového projevu kapely a dali jim možnost vonět víc. Hrdina počítačový hry je zkrátka chleba, který mi voní a do kterýho se vždy rád zakousnu.