ročník 52/2011:
                   
119Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Vyrovnat se se zlem = bojovat
Pod stromem poznání
Buďte zelení…
Záhada zvaná zlo
Zlo ve společnosti
Čtenářský tip
Jak se vyrovnáváte se zlem ve světě? (anketa)
Nikdy jsem toho nelitoval
S Josefem a Ježíšem v dílně
Horký jak oheň, zuby drkotám
Šok pro Čechy - největším úspěchem je církev
To se nedá dělat do sta let, i proto studuji tři vysoké školy
Chladná ocel nebo živé srdce?
Dunaj – Pustit musíš
Komiksy z kostela a Bible
Placid Happiness or Active Contentment?
Alois Nebel - může dostat Oscara?
Něžná, aneb Dostojevskij v osmdesáti minutách
Všimli jsme si 9
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
CHLADNÁ OCEL NEBO ŽIVÉ SRDCE?
Marie Medková

 
Nedávno jsem četla v novinách příběh o člověku, který se zastal okradené paní a odehnané zlodějky se mu pomstily přivoláním komplice, který mu zlomil několik žeber. Na tom místě nebyl sám. Ale nikdo se ho nezastal a nepostavil se na jeho stranu. Nikdo neměl odvahu to udělat první – všichni věděli, že by měli, ale nikdo nechtěl být první. Nebyl si totiž jist, zda by ho někdo další podpořil.

Snížená hladina důvěry. “Nebudu si hrát na hrdinu,” řekl si každý v duchu. Měl strach. Hrdina není lidský druh. Je to obyčejný člověk, který se zachová dobře ve chvíli, kdy ostatní mlčí. Hrdina má taky strach. Ale situace se ho dotkne a probudí se něco silnějšího než strach. Smysl pro spravedlnost, sounáležitost, povinnost, láska... Hrdina je ten, kdo zareaguje první.
Máme rádi hrdiny, někdo ty pozitivní, někdo negativní. Lidi výrazné. A jací jsme my? Jsme výrazní, chtěli bychom být hrdiny? Můžeme pro to něco udělat?
Když člověk mlčí a přehlíží, nechce si hrát na hrdinu, je tu riziko, že bude jako oko chladné kamery. Uvidí. Zaregistruje. A tím to skončí.

Pro dobro, lásku a pravdu stojí za to i zemřít. Aspoň to nám říká svým životem Ježíš. A jak jsme na tom my? Učíme se, abychom se v pravou chvíli projevili jako hrdinové? Je to cesta křesťana. Obstojím já v takové situaci? Nevím. Ale toužím po tom. I když nejsem žádná hrdinka.
Narodili jsme se jako lidé z masa a krve. Zranitelní. A někdy zranění. Ve své křehkosti se můžeme navzájem podpírat. Důvěřovat si. Pomoci. Současná hladina důvěry k druhým je nízká. Obleč si křesťanskou výzbroj a vyraž do boje. Úsměvem, všímavostí, pochvalou. Láskou. Nejsme chladně ocelové kamery bez hodnocení a srdce. Nesnažme se jim připodobnit.

Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát.
Stůjte tedy‚ opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, obuti k pohotové službě evangeliu pokoje‘ a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého. Přijměte také‚ přilbu spasení‘ a‚ meč Ducha, jímž je slovo Boží‘.
Bible, epištola Efezským kapitola 6, verše 13-17
 
 
DUCHOVNÍ POVZBUZENÍ
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Chladná ocel nebo živé srdce?:    | vložit příspěvek |