Potřební  
Klient v programu
methadonové léčby
Martina Sklenářová
 
Program methadonové substituce (náhrady drogy syntetickou látkou) byl v České republice zahájen 28. července 1997 při oddělení pro léčbu závislostí Vinohradské fakultní nemocnice u Apolináře v Praze s 20 klienty. Navazuje na práci terciální prevence a svou charakteristikou patří do postupů harm reduction (minimalizace zdravotních a sociálních rizik u injekčních uživatelů drog). V roce 2000 se síť pracovišť rozšířila do dalších okresů s vysokým předpokladem výskytu opiátových závislostí. Program methadonové subtituce (dále MS) postupně poskytovalo celkem osm zařízení pro 320 klientů (dvě v Praze, po jednom v Brně, Ostravě, Ústí n. Labem, Hradci Králové, Mělníku a Olomouci). Předpokládá se další nárůst klientely.
 
Pro které klienty je program určen?          
    Methadonová substituce je určena pro lidi s těžkou a dlouhodobou závislostí na vysokých dávkách opiátového typu. Pro lidi, kteří byli opakovaně, neúspěšně léčeni s cílem úplné abstinence. Je určena pro muže i ženy nad 18 let. Existují faktory, které podporují zařadit do programu klienty se zvláštními potřebami, kterým by léčba methadonem mohla být přínosná. Jsou to těhotné ženy, novorozenci s opiátovým abstinenčním syndromem, HIV pozitivní, psychiatričtí klienti, klienti pečující o děti a klienti z etnických minorit. Další podmínky jsou stanoveny Standardem substituční léčby vydaném Ministerstvem zdravotnictví a legislativními opatřeními ČR. Jednotlivá zařízení se interně řídí terapeutickou smlouvou, léčebným řádem a dalšími pokyny.
 
Jaké má program složky?          
    A/ farmakologickou - nejčastěji užívanou látkou je methadon (methadonum hydrochloridum). Methadon je syntetický opiát, přibližně 2x silnější než morfin, s delšími účinky umožňujícími pokrýt potřebu jedinou denní dávkou ve formě roztoku, který se užívá per os (pije se). Je nahořklé chuti, klienti jej mohou zapíjet nealkoholickými nápoji. Klienti chodí denně pro svou dávku methadonu, předepsanou vedoucím lékařem programu. Potřebu snižování či zvyšování dávky konzultuje klient s lékařem. Dále se provádí namátkový odběr moči a krve (pro zpětnou kontrolu a možné porušování léčby). Výdej methadonu mimo zařízení (víkend, cesta do zahraničí atd.) záleží na lékaři a důvěryhodnosti klienta. K léčbě klientů se v ČR používá i další preparát a to buprenorfin (jen omezeně pro jeho finanční náročnost). Vedlejší účinky terapie methadonem jsou minimální a konzultují se s lékařem. Většinou pomíjejí po ustálení dávky.
    B/ nefarmakologickou - jde o poradenství, psychoterapii nejrůznějších forem, psychosociální poradenství (komunikace s úřady práce, vyřizování dokladů), ošetřovatelské služby, léčení somatických onemocnění, fyzioterapii, arteterapii, ergoterapii a jiné služby. Některé složky programu jsou povinné, neomluvená neúčast s sebou nese sankce (vymezeno smlouvou s klientem).
 
Co je cílem programu?          
    Cíle vycházejí ze zkušeností jiných států, které udržovací substituční léčbu poskytují.
V mnohém se neliší. Jde především o:
  • Udržení nebo zlepšení psychického a somatického stavu klienta
  • Zastavení injekční aplikace drogy
  • Snížení užívání nezákonných návykových látek
  • Redukce přenosu infekce HIV a žloutenek; i směrem ke zdravé populaci
  • Snížení kriminality
  • Zlepšení rodinných a sociálních vztahů
  • Přípravu na zavedení léčebného režimu, vedoucího k detoxifikaci a trvalé abstinenci
  •     Někteří klienti nebudou schopni podstoupit cestu trvalé abstinence, neboť jsou ve stavu chronické závislosti. Takto zatížení klienti mohou ale nadále plnohodnotně žít, pracovat a vychovávat své děti. Denně budou docházet pro ''svůj lék'' . Klient, který se z programu rozhodne odejít, podstoupí detoxikaci, případně další abstinenčně orientovanou léčbu a může nadále zůstat v kontaktu s příslušným zařízením.
     
    Kolik stojí léčba a kdo ji hradí?          
        Substituční léčba se provozuje ambulantně a je hrazená ze zdravotního pojištění. Substituční látka se nakupuje z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. Průměrná denní dávka methadonu vychází v rozmezí 10 až 12 Kč na jednoho klienta. Buprenorfin si hradí klienti sami, neboť jeho cena pro jeden kalendářní měsíc se může vyšplhat až na 6000 Kč. Program MS je podporován Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Evropskou unií. Ministerstvo zdravotnictví ČR zařadilo substituční léčbu do priorit svého dotačního programu protidrogové politiky.
     
    Kdo může substituční léčbu poskytovat?          
        Jakákoliv zdravotnická zařízení, smluvně pověřená ministerstvem zdravotnictví. Ve smlouvě je zajištěno hlášení klientů substituční léčby do registru zřízeného ministerstvem. (Nedochází tak k opakovanému výdeji v několika zařízeních zároveň). Indikace léčby je v rukou lékařů s atestací v oboru psychiatrie nebo s nadstavbovou AT atestací (alkoholismus, toxikomanie) a dále s osvědčením o úspěšném výcviku v substituční terapii, vydávaném Institutem postgraduálního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.
     
    Předsudky vůči substituční léčbě          
        Ačkoliv je závislost na opiátech obecně uznávána za chronickou chorobu (podle Mezinárodní klasifikace nemocí zařazuje opiátový abúzus do kategorie F 11), existují odpůrci, kteří by raději užívali jiné standardní způsoby léčby. Předsudky nejčastěji hlásají:
  • Drogová závislost je více vnímána jako zlozvyk než jako choroba nebo problém
  • Závislý na heroinu zakouší během závislosti nepřetržité požitky
  • Udržovací léčba prodlužuje požitky drogově závislého, je ''jen náhradou jedné drogy za jinou''
  •     První předsudek vede k široce přijímanému názoru - neposkytovat péči. Druhý mlží skutečnost, protože konzumace heroinu přináší požitky hlavně před tím, než se uživatel stane závislým na droze. Následné doprovodné potíže zdaleka převáží nad požitky, ale závislý je přinucen pokračovat v užívání heroinu, aby netrpěl akutními nebo stálými abstinenčními příznaky. K třetímu předsudku je nutno dodat, že pacienti, kteří podstupují udržovací léčbu jsou 24 hodin denně ve stavu perfektního normálního vědomí, bez euforie nebo nabuzení a hlavně bez období s pocity odmítnutí či ''nemoci'' .
     
        Navzdory prokázané účinnosti zůstává tento postup pro širokou veřejnost, politiky, veřejné činitele, ale i některé lékařské odborníky kontroverzním léčebným přístupem. Jde zřejmě o zakořeněné předsudky, které hojně odolávají přítomným vědeckým důkazům (většina vědeckých prací vznikla ve Spojených státech) a také faktu, že téměř každý stát s významnými problémy závislostí na narkotických látkách zavedl udržovací léčbu jako hlavní léčebný postup. Po celém světě je v současné době okolo 200 tisíc lidí podstupujících léčbu. Více než polovina je léčena v USA.
     

    Bratrstvo 4/2002