Spasení  
Jak jsme si to
představovali?
Jiří Gruber
 
Náhrobní deska 3. stol. Řím
 
Náhrobní deska 3. stol. Řím
 
Spasení lze - podobně jako většinu náboženských pojmů - vyjádřit pouze symbolicky. Každá doba k tomu užívala vlastních, sobě srozumitelných prostředků. V římských katakombách, kde byly pohřbívány první generace křesťanů, se zachovala řada prostinkých maleb, na nichž jsou zobrazeni např. Noe, Jonáš, Daniel či tři mládenci v peci ohnivé. Tyto starozákonní postavy mají jedno společné - byly zachráněny před smrtí. Jejich příběhy se proto staly prvním křesťanům zaslíbením o jejich vlastní spáse. Na náhrobních deskách bývá kromě křestního jména stylizovaná postava (tzv. orant) v modlitebním postoji (se zdviženými pažemi podle 1Tm 2,8). Je obrazem spaseného člověka, který je již v trvalém spojení s Bohem. Jinde se objevuje vavřínový věnec - antický symbol vítězství (srovnej 1K 9,25 - věnec nepomíjitelný, 2 Tm 4,8 vavřín života a spravedlnosti). Aby bylo podtrženo, že spása je darem od Boha, přináší někdy věnec holubička. Ta je ''vypůjčená''z příběhu o Noem, kterému přinesla zvěst o ukončení Božího hněvu a potopy. Holubice zaujala teology a křesťanské výtvarníky natolik, že spolu s ovečkou představuje zachráněné duše v nebeském království. Na mozaikách ze 4. století připomínají nebeskou blaženost holubice, které pijí z nádoby vody živé.
    Jiným symbolem spásy se staly obrazy nebo sošky dobrého pastýře. Antické umění tak rádo zobrazovalo boha Herma. Křesťanům však tento motiv připomínal Ježíše Krista, který přináší ztraceného hříšníka (zemřelého) ke svému stádu (srov. Lk 15,1).
    Představu ráje nejvíc ovlivnila kniha Zjevení. Je znázorňován jako zahrada se stromy, květinami nebo vinnou révou. Zachránění mají v rukou ratolesti a v jejich středu je beránek (Zj 14,1), který připomíná obětovaného a zmrtvýchvstalého Krista.
    Nejčastějším symbolem spásy se později stal kříž, který v prvních staletích jako tehdy stále ještě používaný popravčí nástroj zobrazován nebyl. Čeští evangelíci nahradili tento symbol kalichem, který znamená totéž: oběť Ježíše Krista, kterou jsme byli vykoupeni pro život věčný.
 
Albrecht Dürer, Apokalypsa, ilustrace ke Zjevení 20, 1498
 
Albrecht Dürer, Apokalypsa, ilustrace ke Zjevení 20, 1498
 
 
 
Holubice u pramene spásy, mozaika Ravenna 5.stol
 
Holubice u pramene spásy, mozaika Ravenna 5.stol
 
Spasení  
Co o tom
vyznáváme?
Zásady ČCE
 
''Učedníci byli vysvobozeni od strachu ze smrti a ze světa. Vědomí, že Ježíšova oběť je vysvobodila z tlaku viny i z hrůzy smrti, učinila je (a činí nás) poslušnými vyznavači pravdy, vedoucí k ryzímu lidství. Vysvobozuje od strachu, který zotročuje člověka uprostřed pozem-ských autorit náboženských i světských. S touto svobodou je také bytostně spojena láska k Bohu i k lidem, která všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká (1 Kor. 13, 7).
Člověk, jemuž byly odpuštěny viny, je osvobozen také od sebe samého, od svého sobectví, samospravedlnosti a nenávisti. Teprve taková svoboda znamená pravé lidství. Kdo uvěřil v Kristovu oběť, žije celý život z této skutečnosti. Spasení není nic pouze náboženského. Projevuje se osvobozeným pohledem na svět, církev i společnost. Je to věrnost v pravdě a v lásce, v obyčejném životě, v rodině, v povolání, v soukromí i ve veřejném životě. Víra v Ježíše Krista se navenek neodlišuje od všedních a světských projevů. Je to duchovní moc v hlubinách lidské bytosti, která ponouká stále k lásce a k milosrdenství, k zájmu o člověka, k pravdivosti před Bohem i před lidmi. A stejně činí člověka statečným proti lži a sobectví, proti násilí a jakékoli tyranii duchovní i pozemské. Spasení, odpuštění vin, je také osvobozením pro všechnu šíři a plnost života.''
 
 
Spasení  
Co pro tebe zamená spasení
Anketa
 
Anketa probíhala na katolickém gymnáziu, tudíž se mohou odpovědi zdát jednostranné. Nutno však dodat, že naprosto nejčastější odpovědí bylo:
 
Nevím, to po mně nechtějte.
Smysl života; vím, že po smrti zde můj život nekončí; že existuje někdo, kdo se obětoval pro mě, abych byla spasena. Kdo by nechtěl vědět, že se pro něj obětoval Nejvyšší z nejvyšších. Mohlo by mu být jedno, jak se nějaký obyčejný člověk má, ale on mu chtěl pomoci, protože mu záleží na spáse každého.
Jediná spravedlivá věc na téhle planetě!
Myslím, že spasení, neboli vykoupení našich duší by nás všechny mělo čekat po smrti. Přijde mi, že je to něco neskonale krásného a pro nás všechny samozřejmě nepředstavitelného. Něco, co do našich duší a srdcí dodá nádherný klid a mír.
Vysvobození z tohoto pozemského života.
Spasení je podle mě konec života na zemi a začátek děsně dlouhýho a krásnýho života někde jinde. Spasenej bude každej, ale až si odčiní to zlo, co spáchal na zemi.
Spasení pro mě znamená víru v lepší život. Zadostiučinění, odpuštění všech hříchů až na věčnost. Spasení je propustka do nebe.
Ježíš za mě zemřel na kříži, obětoval se pro mé hříchy, obětoval se, aby mě spasil. Spasení pro mě znamená Bůh. On je moje spása, moje vykoupení. Má mě nade všechno rád, všechny lidi a proto nám poslal svého jediného syna, aby nás svou láskou vykoupil. Kdo následuje Krista, nalezne spásu. Spása je motivací mého života a Bůh je jeho cílem.
Naději, že i přes svůj hříšný život mám šanci dostat se do Božího království.
 
 
 
Dobrý pastýř, Řím, 4.stol
 

Bratrstvo 4/2002