ročník 42/2001:
                   
012Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Zastavení
V dobrém předbíhat dobu
Čeho se v životě nejvíc bojíte?
Bůh je sice milosrdný, ale...
Boží soud
Sociální práce se seniory
Děláme to všichni, děláme to rádi
Jezdi na černo, ale zůstaň člověkem
Poctivost a pravdivost
Encyklopedie
vojna & civilka
Manche Masemola
Dadore Ilustratosphere
Zpět za barikády?
Sdružení mládeže
Století zázraků, Všem sráčům navzdory
Co nepotřebují potřební
Kytice
Kontaktník
Sedmý den
Tož tvoř
Propast
Senátor Bárta zatčen
Adam
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
  Křesťanští mučedníci 20. století
Mučedníci současnosti
  Dráža Havlíčková
 
Manche Masemola    
Ve věku podezřívání a chudoby
 
„Budu pokřtěna svou vlastní krví“
 
    Manche Masemola - to je ta dívenka s korálky na nohou a kratičkým tričkem, která stojí ve westminsterském výklenku hned vedle Maxmiliána Kolbeho.
    Příběh této nejmladší „westminsterské“ mučednice je zdánlivě velmi prostý. Začneme-li se však podrobněji zabývat politickými poměry v zemi, ve které vyrůstala, pochopíme složitost a bezvýchodnost situace lidí, jejichž osudy Manche Masemola reprezentuje.
    Jedná se o původní jihoafrické černošské obyvatelstvo, které bylo po celá staletí utiskováno střídajícími se evropskými kolonizátory. V polovině 17. století se v Kapsku začali usazovat převážně nizozemští kolonizátoři, ale také Němci a francouzští hugenoti, jejichž potomci byli nazýváni Búrové. Začátkem 19. století se Kapska zmocnili Britové, jimiž byli Búrové zatlačeni do vnitrozemí, kde založili republiku Natal, Oraňsko a Transvaal.
    A právě v této oblasti vyrůstala Manche Masemola - patřila totiž ke kmeni Pedi, který obýval území Transvaalu, tj. severní část dnešní Jihoafrické republiky (v okolí Johanesburgu). Tento kmen byl postupně vytlačován ze svých úrodných území do hor a nehostinných oblastí, takže muži často odcházeli pracovat do měst, aby uživili své rodiny.
    Evropští kolonizátoři si s sebou přinesli své zvyky a tradice, které se snažili vnutit původnímu obyvatelstvu, a samozřejmě, že svůj vliv uplatňovali také v náboženské oblasti - zakládali misionářské stanice, kostely a nemocnice.
    Do Transvaalu přicházeli nejprve němečtí, později angličtí misionáři a počátkem 20. století tam vznikla malá křesťanská komunita tvořená některými členy kmene Pedi. Tito „noví křesťané“ však neměli snadnou pozici - byli podezříváni, že odmítají původní tradice kmene a nebojují za jeho nezávislost.
    Manche Masemola se podle některých pramenů narodila roku 1913 ve vesničce Marishane. Vyrostla se svými rodiči, dvěma staršími bratry, mladší sestrou Mabule a sestřenicí Lucií. Nechodila do školy, ale pracovala na rodinných pozemcích a v domácnosti. V roce 1919 bratr Augustin Moeka z anglikánského Společenství Vzkříšení založil v Marishane misionářskou stanici.
    Manche slyšela poprvé bratra Moeku kázat, když navštívila svou sestřenici Lucii a byla tím takřka uchvácena. Chtěla slyšet více, a tak začala navštěvovat dvakrát týdně biblické hodiny. Její rodiče se však zalekli, že by je Manche mohla opustit nebo vstoupit do řádu, čímž by zcela narušila tradice jejich kmene, a tak ji začali od křesťanství zrazovat. Bratr Moeka si vzpomíná na jejich poslední setkání, kdy Manche neochvějně tvrdila, že bude pokřtěna svou vlastní krví. Rodiče ji totiž bili a nakonec 4.2. 1928 ji odvedli na odlehlé místo a tam ji zabili a pohřbili poblíž granitové skály na vzdáleném kopci. O několik dní později zemřela v misionářské nemocnici i její sestra Mabula, kterou pochovali vedle Manche. Brzy po smrti Manche se začaly k jejímu hrobu konat poutě a její jméno bylo zařazeno do církevního kalendáře Jihoafrické církve.
    Manche Masemola a její smrt reprezentuje obrovské masy obyvatel Jižní Afriky a nespočetné masy obyvatel celého afrického kontinentu, protože stejně jako oni, její život a smrt byly vymazány z historie. Je těžké si představit více upozaďovanou a odstrkovanou osobu - členka utiskované rasy, malého kmene, žena, dítě ...     Na druhou stranu je otázkou, zda Manche je tou správnou osobou, kterou bychom si měli připomínat jako křesťanskou mučednici. Je zde totiž napětí mezi křesťanskou misií a tradičními zvyky kmenových společenství. Manche se však ve svém krátkém životě snažila zachovávat obojí - nosila tradiční kmenové oblečení, podstoupila iniciaci, snažila se být poslušnou dcerou a zároveň chodila do kostela, a když ji rodiče schovali oblečení, aby tam nemohla chodit, modlila se ráno a večer před domem.
    Život Manche Masemoly byl tedy hluboce zakořeněn ve společnosti jejího kmene, přesto však dobrá zpráva, pro kterou zemřela, se šíří do celého světa - a ona k ní ještě přidává svojí naději, vytrvalost a statečnost.
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Manche Masemola:    | vložit příspěvek |