ročník 42/2001:
                   
013Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Zastavení
Nepořádná máti
Čemu přikládáte v životě největší váhu?
Do nebíčka, do peklíčka...
Do ústavu, do klece, nebo zdrogovat - jak je libo
Domácí pobožnosti
Proč je dobré uklidit nádobí a otevřít Bibli
Farář v mládeži
Janani Luwum
Je důležité vytrvat
Básně z ledové hory
Pornografický vztah
Jízdní řády?
Tož Tvoř
Malá lesní Jablkoň pro velké
Není to jen v Genech
Jiný svět aneb život v zeleném
Abraham
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
  Literatura
Básně z ledové hory
  Monika Kittová
 
    Chan-Šan byl čínskej mudrc, kterýmu už začalo lízt velký město a celý svět krkem, a tak se vším najednou seknul a zašil se do hor a jedinej člověk, se kterým se kamarádil, byl zenovej blázen Š'Te, velkej srandista, jehož práce spočívala v zametání kláštera rýžovým koštetem. Š'Te byl taky básník, ale většinou si to ani nepsal. Chan-Šan čas od času slezl ze Studený hory, oblečenej do šatu z kur, šel do teplý kuchyně a čekal, až dostane nějaký jídlo, jenže žádnej z mnichů mu nikdy nic nedal, protože nechtěl vstoupit do řádu a nechat se třikrát denně volat zvonem k meditaci.“
(Jack Kerouac, Dharmoví tuláci, str. 25, Praha 1992, v překladu Josefa Rauvolfa)
 
    Už je to pár let, co jsem dostala Básně z Ledové hory od tohohle Chan-Šana. Nikomu ji nedám, nepůjčuju ji, nanejvýš jednotlivé básně přátelům opisuju nebo pro ně celou sbírku koupím (stane-li se, že ji ještě nemají). Chan-Šan je vážně vtipný a „má zásahy“. A když o jeho myšlenkách otevřeně přemýšlíte, mohou dokonce působit úlevně: když činí věci prostší a přitom hlubší. Z literárního hlediska nebýval tento buddhistický básník a myslitel čínskými dvorními učenci považován za autora skvostu poezie a jistě ho neoblibovali ani ti „hrdinové kultury“, jež si bral na paškál. Ale Chan-Šan, přestože se posmívat uměl, nepěstoval zlobu, ale moudrost, jejíž prostotě mu za model stála příroda. Anebo to, co v drsné pravdě života v jejím lůně mohl zaslechnout jasněji, nerušeněji o samotném Smyslu.
    Takže žádné lyrické veršovánky ani úlitby formálním rafinovanostem. Je zvláštní, jak jsou tyto přes 13 staletí staré básně moderní. Jsou krátké, výmluvné, dynamické v tom, jak po-dávají myšlenku a jak ji často překvapivě nechávají čtenáře či posluchače uchopit. Mladé, staré, křesťany, nekřesťany, zkrátka, kdo má uši k slyšení nebo oči ke čtení - a to srdce k myšlení.
 
(Chan-Šan, Básně z ledové hory, vydala DharmaGaia, Praha 1996, uspořádaly, přeložily a poznámkami opatřily Alena Bláhová a Olga Lomová.)
 
Za našich časů se vyskytují lidé
kteří nejsou dobří, ale ani zlí.
Co to znamená, být pánem v domě,
nevědí
jak hosté bydlí hned tu, hned onde.
Ti však, kdo tráví čas tímto způsobem
nejsou víc než bezmocní zabedněnci.
I když i oni v sobě nosí magickou věž přesto vedou jen otrocký život.
 
34.
Vidím člověka, jenž druhé podrazí
jako někoho, kdo nese koš s vodou.
Ať běží domů seberychleji
co zbude v koši, až tam dorazí?
Pozoruji-li člověka, který je podváděn
jeví se mi jako pažitka v zahradě.
Denně ho dočista oškubou
v kořeni však stále zůstává on sám.
 
20.
Od Chan-Šana jsou tyto řádky
slova, jimž nikdo nevěří.
Sladký je med a každý si rád lízne
jak nepříjemně chutná hořký lék.
Co se vám líbí, je důvodem k radosti
co se vám protiví, budí nenávist.
Podívejte se však na ty loutky
po jednom jediném výstupu si
nezahrají víc.
 
 
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Básně z ledové hory:    | vložit příspěvek |