ročník 42/2001:
                   
013Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Zastavení
Nepořádná máti
Čemu přikládáte v životě největší váhu?
Do nebíčka, do peklíčka...
Do ústavu, do klece, nebo zdrogovat - jak je libo
Domácí pobožnosti
Proč je dobré uklidit nádobí a otevřít Bibli
Farář v mládeži
Janani Luwum
Je důležité vytrvat
Básně z ledové hory
Pornografický vztah
Jízdní řády?
Tož Tvoř
Malá lesní Jablkoň pro velké
Není to jen v Genech
Jiný svět aneb život v zeleném
Abraham
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
  Rodinné stríbro
Domácí pobožnosti
  Kristýna Žárská
 
“Při domácí pobožnosti čteme z Písma svatého, zpíváme, hovoříme spolu, modlíme se. Při čtení Písma používáme různé písmácké pomůcky. Nad přečteným oddílem hovoříme.“ Tak takhle definuje rodinné bohoslužby náš evangelický zpěvník na straně 858. Nic lepšího se mi nepovedlo vymyslet. No, možná spíš to rodinné stříbro než nějaká aktuální záležitost, napadne nás. Proč? Chybí nám tato setkání v našich rodinách? Připadají nám nucené a strojené? Na každý den, Hesla, Evangelický týdeník, Obrázková Bible pro děti a hlavně zpívání a pohoda. Nenucenost, radost, opravdovost. To jsou ty správné rodinné bohoslužby.
 
Proč je dobré uklidit nádobí
a otevřít Bibli
Ladislav David
 
Při zamýšlení nad rodinnými pobožnostmi se nelze ubránit vzpomínce na vyprávění našich přátel. Ti každý den po večeři ,smetli' ze stolu nádobí, přinesli zpěvníky s biblemi a zahájili rodinnou pobožnost. U nás se ještě uklidila kuchyň, nachystaly aktovky do školy a o hodinu později začala pobožnost také. Tělesnou stravu vystřídala duchovní. Dobrou chuť!
    Zprvu, když byly děti malé, se často jednalo o čtení pohádek či biblického příběhu u postýlky. Pak následovala ,broučkovská' modlitbička, pusa na čelíčko, bliknutí vypínačem a maminčino úsměvné „dobrou noc, ať vás blešky koušou celou noc, ale ne tak moc“. O pár let později vystřídal broučkovskou modlitbičku Otčenáš, postýlka se zaměnila za stůl v obývacím pokoji, pohádkové knížky vystřídala skutečná Bible a kousavé blechy se vytratily úplně. Teď už to bylo naostro. Aby to nebylo všechno na rodičích, tak bývalo období, kdy jsme večerní pobožnosti připravovaly my, děti. Hmm, to bylo něco, takhle důležitě si ,zafarářovat'. Dobrým pomocníkem nám tehdy byla brožura „Na každý den“ a zpěvníček „Buď tobě sláva“.
    Pokud bychom měli dát odpověď na otázku, zda dělat rodinné pobožnosti či nikoliv, naše zkušenost nás při-vedla k jednoznačnému názoru - rodinné pobožnosti ANO a pokud možno pravidelně.
    Kromě společného čtení z Bible a společné modlitby je neméně důležitým rozměrem těchto akcí setkání ,rodinného kruhu'. Součástí těchto večerních ,dýchánků' se zcela přirozeně stalo vyprávění o pěkných prožitcích uplynulého dne, plánování společné budoucnosti a řešení globálních rodinných problémů. V případě narozenin některého člena rodiny se pak ten den rodinná pobožnost proměnila ve velkolepou oslavu.
    Zpočátku se nám zdálo být obtížné, jak do svých osobních programů vměstnat hodinku k podobnému sejití. Je třeba přiznat, že ne vždy v tom hrála roli časová zaneprázdněnost. Někdy se nám prostě nechtělo. Nicméně časem se pobožnost stala součástí denního rituálu a my jsme s ní přirozeně počítali při sestavování svých osobních každodenních plánů.
    Dodržet tuto pravidelnost však pro nás nebylo jednoduché. Mnohdy se stávalo, že po celodenních trampotách jsme nebyli všichni úplně v pohodě. To mělo za následek občasnou nechuť k večernímu sejití, přemýšlení a vzájemným rozhovorům. Situaci obvykle vyřešil jedinec, kterého ten den starosti nesklátily a který se výjimečně s nikým ze sourozenců nepohádal. Ten pak dovedl vnést mezi nás klid a pokojnou atmosféru. Čím větší rodina, tím větší pravděpodobnost, že se takový zachránce najde. Naše výhoda.
    Teď, když už jsme všichni starší a malinko rozumnější, se při vzpomínání zamýšlíme také nad tím, jak bylo někdy těžké nechat vstoupit Hospodina do našeho rodinného kruhu. Kruhu, jenž byl mnohdy narušen na-ším vnitřním neklidem a vzájemným napětím. A přitom, hovoříme-li o rodinných pobožnostech, nemluvíme přece o ničem jiném než o společenství, do jehož středu necháváme dnes a denně vstupovat našeho Pána.
    Teď už víme, že rodinné pobožnosti by neměly být pouhou snahou vést důkladnější a náboženštější život ve smyslu dodržování zásad křesťanského bytí, nýbrž snahou vést rodinný život s Bohem. Zvát ho každý den do svého středu a tomuto x-tému členu rodiny přidělit to nejdůstojnější místo.
    Tak to je snad důvod, kvůli kterému je dobré na chvíli zapomenout třeba na neumyté nádobí či nepořádek v kuchyni.
    (sepsáno podle vzpomínek rodiny Davidových)
 
Anketa          
 
1) Zažili jste doma něco na způsob rodinných bohoslužeb?
11 lidí - NE
5 lidí - ANO
„téměř každý den“
„akorát jsme se několikrát s mamkou modlili“
„Když se s otcem hádám o věcech víry, tak listuju v Bibli, ale to se asi nepočítá“
„na Vánoce (jsme věřící rodina)“
 
2) Chtěli byste jednou něco takového praktikovat u sebe doma?
- všichni svým způsobem ANO
„Chtěla bych mít obecenství s živým Bohem i s celou rodinou“
„Určitě to bude nádherné, když nás Duch svatý povede“
 
3) Máte vzor v nějaké rodině?
3 lidé - ano, ve vlastní rodině
lidí - si ho našlo v nějaké jiné rodině
ostatní - nemají žádný vzor
„chybí vzory!!!“
„chce to vést, vyučovat, vidět vzory“
 
4) Proč praktikovat rodinné bohoslužby a jaké by měli být?
- protože sbližují rodinu
- protože je dnes nikdo nedělá a je to na těch rodinách vidět
- je to zákl. společenství, kde se děti setkávají s vírou
- měl by je vést otec, je za rodinu před Bohem zodpovědný
- měly by být kreativní, aby se děti nenudili, třeba si sehrát biblický příběh jako scénku
- měla by to být možnost (přijít), ale i svoboda (nemuset přijít)
- nemělo by zůstat jen u nich, chce to i větší společenství, spiš takový doplněk
 
 
Archiv          
 
Jednota Písmáků se pokusila sestaviti jakýsi přehled domácích pobožností v naší církvi. Vychází z počtu rozšířených pomůcek k četbě Bible a rozvrhů čtení. Vypočítává takto, že zhruba asi 81% rodin domácích pobožností   n e k o n á.
    V přehledu seniorátů kolísá procento od 64 - 96. Mezi nejhorší patří staré sbory na Valašsku a na Podřipsku!!
    I když zvolené měřítko nevystihuje situaci zcela přesně (jsou jistě i rodiny čtoucí Bibli bez pomůcek), přece výsledky nebudou daleko pravdy a jsou vysoce znepokojující.
    Co chceme a co můžeme znamenat, nečteme-li Bibli? I mládež a Sdružení musí zde něco vykonat. Běda, pokoj majícím na Sionu!
Bratrstvo 2/1934
 
 
 
Diskusní fórum k článku Domácí pobožnosti:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Proč je dobré uklidit nádobí a otevřít Bibli:    | vložit příspěvek |