ročník 42/2001:
                   
014Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Zastavení
Nemějte starost
Máte nějaké zásady (vodítko), podle kterých se v životě řídíte?
Jak unést tu tíhu?
Jak se žije s lidmi na vozíku...
Ukrajina
Vévodkyně Alžběta
Třetí půlnoční čaj se podařil
Na nebi Hrdého Albionu
Trosečník
Program zvaný biblický
Biblický program
Reakce potrefené husy
Ústřední státní orgány
Ochrana údajů
Čechomor
Dvě alba
Izák
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
  Mládež
Program zvaný biblický
  Radka Včelná
 
“Kdo si vezme příště první program?“
Ticho. Najednou se každý tváří, jako by tam vůbec, ale ani trochu nebyl.
“No tak, lidi.“ (moravská varianta: „Tož, děcka.“)
Nic. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se Duch Boží.
“Tak co třeba ty, nechceš to zkusit?“ láká líbezným hlasem zodpovědná osoba.
I počali se jeden jako druhý vymlouvati!
“Já nevím, jestli tady příště budu.“
“My píšem příští týden čtyři písemky.“
“Já mívám furt.“
“Já bych teda radši nachystal něco na ten druhej program.“

 
    Říkáte, že takhle to u vás teda rozhodně nevypadá? Že je přece jasné, že biblický program připravuje pan farář? Tak to pak jo. Nebo jste mládež zodpovědná, kde všechno běží  jako  na drátku  podle  rozpisu na  půl  roku  dopředu?  Gratuluju.
 
    Práce s biblí, tedy její čtení, uvažování nad přečteným a diskuse patří bez-pochyby k tomu nejdůležitějšímu, co odjakživa naplňovalo evangelické scházení (a nejenom scházení). I proto je tomu vyhrazeno čestné první místo na mládeži. Ještě předtím, než si dočista vyřveme hlasivky zpěvem ze Svítáku, předtím, než začneme hrát ve sborovém domě na schovku a dlouho předtím, než se případ-ně přesuneme do oblíbené hospody, tak před tím vším otevřeme bibli a  snažíme  se dobrat toho, o co tam jde.
    Někdy je to moc fajn. Zajímavý text, podnětná úvaha, horlivá diskuse.
    Někdy to moc fajn není. Nikdo si nic nepřipravil, je trapno. Někoho to nebaví, a tak ruší. Mluví pořád ti samí a pořád o tomtéž, takže to ostatní otravuje. Chybí farář a není koho se zeptat. Mladým intelektuálům nerozumí mladí praktici, mimoňovi nerozumí nikdo. Je to dlouhý.
    Jak je to možné? Když člověk poslouchá vzpomínky pamětníků nebo listuje starými Bratrstvy, má pocit, že přednášky, úvahy (biblické i jiné) a diskuse mládež nade  všechno milovala. Biblická úvaha byla hlavní náplní schůzky mládeže. Klábosení a hry program jen zpestřovaly. Na seniorátních setkáních a na sjezdech nebyly žádné alternativní programy. Jaképak kino, bazén, sportování. Pěkně sedět a poslouchat! Přednášky, před-nášky, přednášky, procházka do okolí, cestou se dalo ještě leccos prodiskutovat, a pak rychle zpátky, protože následují přednášky, přednášky, přednášky.  A  oni  to vydrželi  a dokonce  je  to i  bavilo!?
    Co baví dnešní mládež? Je něco pravdy na těch řečech o klipové generaci, konzumní kultuře a vymření písmáků? Bible? To je taková ta knížka s malinkýma písmenkama na cigaretovém papíře a bez obrázků. Hodně stará. Tak stará, že se v ní dá těžko najít něco, co by  souviselo  s  dnešním světem...
 
    Anebo je to trochu jinak? Bible je zajímavá pořád stejně, ale ten způsob, jak se k ní obvykle přistupuje, už dneska nemusí být pro každého stejně snadný. Něco se asi moc měnit nedá. Třeba to, že bible se čte. (I když obzvlášť zmutovaní jedinci si ji klidně můžou číst třeba z monitoru. Na internetu najdete, co hrdlo ráčí.) Ale potom, nikde - ani v bibli - není napsáno, že je nutné jenom sedět a poslouchat, co k tomu kdo řekne chytrého.
 
    Co  se dá dělat třeba i jinak, o tom zase příště.
 
Biblický program
Jan Krupa, farář
 
Patřím do generace, která ho ještě zažila. Vůbec tím nechci povědět, že ta dnešní ho už nenosí. Jenom mě napadlo, že tenkrát jsme moc nediskutovali na téma  mít v mládeži biblický program nebo nemít. Ne, že by s ním nebyly potíže, ale většinou nikoho nenapadla žádná tzv. náhražka. Mám na mysli čtení z různých a někdy i dost hrůzných časopisů buď rádoby křesťanských a nebo vyloženě světských. Nemám nic proti žádnému časopisu, ať si každý vydává, co chce. Ale přece jenom číst místo bible cokoli jiného tam, kde je ta zvláštní knížka nezastupitelná, mi přijde takové trochu ujeté.
    Jenomže na druhé straně platí, kudy do toho. Když nás k tomu nikdo nevedl, když my tu bibli už nečteme moc ani doma, když i na kazatelně farář neotevře bibli, protože si text napsal na počítači, když nás to vlastně ani nebaví  je to tam většinou všechno na moc dlouhé lokte. Kudy a jak do toho, když náš farář, nevím vlastně ani proč, mezi nás nechodí?
    Výmluva? Vlastní lenost? Malá ochota nést kůži na trh v prostředí tak svérázném, jako někdy jsou sdružení mládeže? Neschopnost uspořádat si svůj čas tak, abych se biblickému zamyšlení mohl věnovat?
    A nebo jinak  je to všechno pouze přechodná krize? Charakteristická „evangelická“ vlna, kdy jsme jednou nahoře a jindy zase zcela dole? A nebo se ten starý, byť dlouho osvědčený systém prostě přežil? Vyprázdnil? Budeme umět něco jiného? A musíme to hledat? Kdo s tím má přijít? Faráři a zase faráři? A nebo přijdou s něčím sami „náctiletí“, kteří asi vždy tvořili páteř našich mládežnických hloučků?
    Co chcete od starého člověka? Radu a nebo vzpomínku. Jenomže rady se snažím zásadně nedávat a o vzpomínky, jak to tak chodí, nikdo valně nestojí. Snad tedy něco jako vlastní postřeh.
    Mně se vám zdá, že ta bible je fakt dobrá kniha. Trvalo mi dlouho, než jsem na to přišel. Podobně jako Jan Werich mohu říct, že jsem fanda zvlášť na některé její pasáže. Můj slavný jmenovec měl rád podobenství, já si zase dost potrpím na taková ta místa, kde se pořád píše: „Neboj se, já budu s tebou.“ I když zrovna neprožívám nic složitého, když si něco takového přečtu, je mi moc dobře. A nebo takové kázání na hoře tam je vlastně všechno potřebné k životu a navíc je to dost o dnešku.
    Jeden farář kdysi říkal, že v bibli je úplně všechno, jenom je potřeba to tam najít. Potíž je v tom, že to chce čas a určitou námahu. Možná je škoda, že my jsme už příliš zvyklí k mnoha věcem se dostat snadno a jednoduše. Kliknout na ikonu a buď beru, nebo neberu. Mám za to, že je škoda nevybrat si tu první možnost.
 
Anketa nezi mládeží    
 
Baví vás biblický program v mládeži?
Když ano, co a proč?
  • Jak kdy. Dozvím se mnoho zajímavých názorů a mohu tak vylepšit svou víru.
  • Většinou ano, když se rozvine diskuse.
  • Ano, je-li dobře připraven. Obohacuje člověka, sdílení názorů, víry.
  • Ano, většinou ano, ale bývá dlouhý, takže se ne-stihne ten druhý - hry a tak. Baví mě, když se rozpoutá živá diskuse, všichni mají nějaký názor, dohadují se, opravují se ap.
  • No prostě je to biblická úvaha - je to zajímavý.

  •  
    Když nemíváte biblický program, proč asi?
  • Nikdo ho neudělá a farář tu není.
  • Není připraven, někdo zapomněl.
  • Buď ho nikdo nepřipraví nebo máme na starost něco jiného.

  •  
    Uměli byste si bez něj schůzku mládeže představit?
  • Ano.
  • Určitě ano, ale ne každou.
  • Spíš ne.
  • Dokonce tak živě, že mám pocit, že už párkrát nebyl.
  •  
     
     
    Diskusní fórum k článku Program zvaný biblický:    | vložit příspěvek |
     
     
    Diskusní fórum k článku Biblický program:    | vložit příspěvek |