ročník 42/2001:
                   
019Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Zastavení
Láska, nebo zákon?
Myslíte, že je váš život naprogramován (určen) předem?
Budeš krásná a chytrá
Nemůžeme nic?
Diakonie a solidarita na Mostecku
Tábor „mladých“ historiků
Zpověď
Večeře Páně
Spolu u stolu
Ester John (Qamar Zia)
Všechny věci napomáhají k dobrému
Exorcista
Víra a světlo
Nelze vejít s prachem na střevících, ani odejít
Tož tvoř
Stařec, který četl...
Vydavatelství
Ber si z Boží krásy
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
  Křesťanští mučedníci 20. století
Mučedníci současnosti
  Dráža Havlíčková
 
Ester John (Qamar Zia)
Ve věku, kdy konverze k nové víře vyvolává strach a nenávist   
 
''Opusť vše, co tě svazuje. Ježíš tě volá.''
    Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl: ''Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem... Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.''
    Téměř v každé době je velmi těžké dostát tomuto Ježíšovu nároku a v některých dobách je to téměř nemožné. Jsou totiž chvíle, kdy konverze k nové víře vyvolává strach a nenávist, kdy rozhodnutí pro Krista znamená ohrožení života. V takových dobách opustit vše, co člověka svazuje, vyžaduje obrovskou odvahu a opravdovou víru. Qamar Zia musela mít obojí, neboť opustila svou rodinu a tradici, ač je to v muslimské společnosti pro ženu téměř nemyslitelné.
    Příběh této mladičké mučednice úzce souvisí s islámem a se vznikem státu Pákistán, který byl založen r. 1947 vyhlášením nezávislosti Britské Indie a jejím rozdělením podle náboženského hlediska na dominia Pákistán (země muslimů) a Indie (země hinduistů). Výsledkem tohoto rozdělení byly rostoucí spory mezi Pákistánem a Indií, které vyvrcholily r. 1971 vojenským konfliktem. Dodnes je velmi živá kašmírská otázka.
    Na počátku vzniku státu Pákistán stála velmi vznešená myšlenka. Jeho zakladatel Muhammad Ali Jinnah totiž prosazoval toleranci ke všem menšinám. Ve svém projevu na zakládajícím shromáždění r. 1947 zdůraznil, že všichni obyvatelé nově vzniklého státu mají stejná občanská práva: ''Jste svobodní; můžete navštěvovat chrámy, mešity nebo jiná bohoslužebná místa v tomto novém státě Pákistán. Máte právo náležet k jakékoli kastě, náboženství či vyznání - to totiž nemá co do činění se státem.''
    Jinnah bohužel zemřel již v r. 1948 a s ním se vytratila i ona vznešená myšlenka tolerance a svobody, která stála na počátku. Již v r. 1956 byla vyhlášena Federativní islámská republika a během 80. let se vláda generála Zia ul-Haq pokusila vytvořit islámský stát.
    Takže v současné době příslušníci menšin tvoří pouze 3-4% obyvatel Pákistánu, z čehož 2-3% tvoří křesťané a 1-2% hinduisté. Pákistánští křesťané jsou z 95% potomky hinduistů patřícím k těm nejnižším kastám, kteří konvertovali ke křesťanství během masových hnutí v letech 1880-1930. Zbývajících 5% jsou potomci konvertitů ještě z dob prvních jezuitských misií v 16. a 17. století.
    Qamar Zia se narodila 19.11.1929 jako jedno ze sedmi dětí. Nejprve navštěvovala státní školu, a když její otec onemocněl, byla posílána do křesťanské školy, protože byla nejblíž. Tam Qamar začala studovat bibli a tam také uvěřila v Boha: ''Jednoho dne jsme se zabývali 53. kapitolou z Izajáše, učili jsme se nazpamět některé části, což pro mě bylo docela obtížné. A právě při studiu této kapitoly mi Bůh skrze svou milost ukázal, že v této knize je život a síla. Poté jsem si začala uvědomovat, že Ježíš žije navždy. Tak Bůh vložil víru do mého srdce...''
    Po rozdělení Indie v r. 1947 celá rodina přesídlila do Pákistánu, do tehdejšího hlavního města Karáčí. Qamar o tom napsala své bývalé učitelce v Madrasu, a ta okamžitě kontaktovala misionářku Marianu Laugesen, která mezi tisíci muslimskými přistěhovalci z Indie našla Qamar a tajně jí věnovala Nový zákon. Brzy však musela opustit Karáčí. Dalších 7 let žila Qamar bez jakéhokoliv kontaktu s křesťany. Po večerech si tajně četla Nový zákon.
    Problém nastal v okamžiku, kdy pro ni rodiče začali hledat muslimského manžela. Qamar jim oznámila, že je pro ni nepřijatelné, aby si vzala muslima, protože konvertovala ke křesťanství.
    Shodou okolností se tou dobou Mariana Laugesen vrátila do Karačí, takže ji Qamar vyhledala a opustila svou rodinu. Zpočátku bydlela a pracovala v sirotčinci. V této době zřejmě přijala jméno Ester John, protože její půvab a odhodlání připomínaly starozákonní Ester. Po neúspěsném pokusu o smíření s vlastní rodinou se Ester rozhodla opustit Karáčí, aby tak unikla nátlakům své rodiny. Pracovala a bydlela v nemocnici v Sáhiválu, připravovala se na křest, pilně studovala bibli a oslavila své první křesťanské vánoce.
    V záři 1956 nastoupila na Biblickou školu. Během studia navštívila několikrát svou rodinu, která ji přijala vřele a nečinila již žádné nátlaky. Po dokončení studia v r. 1959 se odstěhovala do malé vesničky nedaleko Sáhiválu, kde žila u jedné americké misionářské rodiny. Společně navštěvovali okolní vesnice a vyučovali křesťanství. Venkovské muslimské ženy Ester vyčítaly, že zradila islám, ale zároveň obdivovaly její krásu a vzdělanost. Ester je učila číst a psát, aby alespoň tímto způsobem zlepšila jejich situaci. Před vánoci 1959 dostala pozvání na bratrovu svatbu. Ester si však kladla dvě podmínky, že jí dovolí žít křesťanským způsobem života a že ji nebudou nutit do manželství. Žádná odpověď však nepřišla.
    Jednoho rána začátkem února 1960 se Ester neobjevila u snídaně. Našli ji mrtvou v její posteli. Někdo ji násilně zavraždil. Policie zpočátku měla za to, že šlo o zhrzeného milence, ale když prostudovali všechny její knihy a sešity, konstatovali, že nenašli žádnou stopu: ''Ta dívka byla zamilovaná pouze do vašeho Krista.'' Byla pohřbena na křesťanském hřbitově v Sáhiválu. Její smrt zůstává nevyjasněna a nedá se říci, že by přinesla nějaké zlepšení pro budoucí konvertity ke křesťanství. Spíše naopak. Prezident Bhutto její příběh dokonce použil jako výstrahu pro křesťany.
    Ale i když se její smrt z lidského hlediska zdá být zbytečnou a nesmyslnou, její život byl rozhodně požehnáním pro mnohé. Každý, kdo Ester znal, zakusil její odvahu, sebeobětování, víru, lásku a radost v opravdové hojnosti.
    Opustila vše, co ji svazovalo, neboť zaslechla Kristovo volání...
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Ester John (Qamar Zia):    | vložit příspěvek |