ročník 42/2001:
                   
0110Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Zastavení
Je proč se stydět, není proč se bát
Co považujete za svůj životní úkol ?
Dva příběhy
Co pokládám za svůj životní úkol
Všude dobře, v azylu nejlépe
Evangelický life-style?
Všechny věci napomáhají k dobrému
Zase ta anketa
Nejdůležitější je se zastavit
Mše...
Sjezd-anketa
Čtrnáctero zastavení Bedřicha Fučíka
Čokoláda
Hry
Co ti zjeví moje oči
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
  Rodinné stríbro
Životní styl
  Samuel Titěra a Kristýna Žárská
 
Evangelický life-style?
 
 
Když uvažuji nad tím, jestli máme „my mladí evangelíci“ nějaký společný životní styl, nemůžu zamlčet, že se na věc dívám z pohledu středočeského, chcete-li pražského, a tradičně evangelického. To druhé připomínám hlavně proto, že mám značné rozpaky nad tím, je-li vůbec možné vidět sebe sama realisticky.
     Určitě ale existují nápadné rysy naší současné mládeže, kterých si nelze nevšimnout i jaksi zevnitř. A mluvíme-li o stylu, nejde jen o styl oblékání, ale hlavně o přístup k autoritě, společenství, k informacím.
     Snad je to celé ilustrovatelné na příkladu večerních bohoslužeb u Martina ve Zdi. Kdo k nim chodí? Pražáci, to především, a evangeličtí studenti ze všech koutů Čech a Moravy. Možná je pražské prostředí specifické, ale devadesát pět procent mládeže tvoří vysokoškoláci (převážně studenti humanitních oborů) a středoškoláci s úmyslem jít na vysokou školu. Minimum lidí vzdělaných technicky, řemeslníků, manuálně pracujících.
     Co se týče image, je docela průměrné, a to a nápadně: ani mezi mládeží nejmladší se neobjevují figurky jako vystřižené z teenagerských časopisů, na druhou stranu málokdo si do kostela vymění pohodlné každodenní oblečení (no dobrá, tedy džíny a svetr) za něco svátečního, výjimečného neřkuli oblek. Nepotřebujeme moc vybočovat a pohodlí si rozhodně jen tak vzít nenecháme. Snad i proto je kostel ještě dvě minuty před začátkem bohoslužeb poloprázdný. Po první písni se docela naplní. Vak víme, že to důležité ohlášky a požehnání nám neuteče. (Bylo by ale každopádně chybou nezmínit, že i ta pohodlnost má své meze. Jak jen to počasí dovolí, evangelíci jdou hrát fotbálek nebo volejbal. S maximálním nasazením.)
     Hlavní námitky stran bohoslužeb se nejčastěji týkají kázání. Je-li hodně špatné, odejedeme z kostela v půli bohoslužeb. O to slovo nám jde nejvíc - také po bohoslužbách. Kdo nejde „po Martinu“ s ostatními do hospody nebo na kafe, nebo alespoň důkladně nepokecá před kostelem, jako by ani nebyl. Zato však i největší cizinec (příchozí z daleka), když se družně zapojí, získá okamžitě naše srdce i respekt.
     Poslední věc určitě není jen generační záležitostí. Nastínil bych to takto: potřebuji-li, aby se někdo něco dozvěděl, začnu o tom mluvit s kdekým - jen ne s adresátem. Ať že se mi něco nelíbí, nebo že jsem do někoho zamilovaný, na tom nesejde. Naopak chci-li se něco dozvědět, začnu se všude možně vyptávat. Ptám se těch, ptám se oněch, ale po špičkách obcházím ty, kteří stojí u zdroje informací. Ptát se přímo se považuje za nezdvořilé. Skoro se mi zdá, že ta kuloárovost našich společenství je rysem nejtypičtějším. Nejste si tím tak jisti nebo nejste evangelík? Až budete někdy v Praze, přijďte se podívat v neděli večer od půl osmé k Martinu ve Zdi. Pochopíte, „o čem to je“.
 
Anketa o životním stylu
 
Lišíme se v běžném životě od nevěřících? Čím?
4 x ne
9 x ano
Jistě míň, než bychom měli; kéž by;
ve srovnání se slušným jedincem z dobré rodiny se nijak nelišíme, máme ale pevnější zásady; jasnější žebříček hodnot; víc pomáháme; jsme víc ochotní; chodíme do kostela; čteme bibli; máme hodně kamarádů; umíme si obhájit své názory; máme prořízlou hubu.
 
Jaká je podle tebe typická evangelická vlastnost?
Tolerance, přetvářka, nebýt moc viděn, zákonická víra, určitý druh inteligence, srdečnost, nedochvilnost, ochota až přehnaná, přijímání nedělání rozdílů, tvrdohlavost, umíme říct a obhájit svůj názor, vlažnost, důraz na tradici, zásadovost.
 
A jaká úchylka?
Hádání se s farářem, od každého trošku, pýcha na naši denominaci, neuznávání autorit, nákupy v sekáčích, přílišná jistota, teologické spory, přílišná hrdost.
 
Myslíš si, že máme jako evangelická mládež společný styl oblékání? Pokud ano, jaký?
7 x ne (dřív jsme měli, teď ale jdem hodně s módou.)
12 x ano manžestráky, vytahaná trička, batiky, sekáčové hadry, modrou barvu - oblékáme se jako bufeťáci, nekonformně, střízlivě, něco jako hippies, trochu jako anarchisti. Rozhodně se lišíme od sdružení dobrovolných hasičů.
 
Evangelické pití?
4 x čaj, 3 x pivo, 8 x víno (převážně červené samozřejmě jen při VP)
 
Jídlo?
2 x párek s hořčicí po ránu, segedinský guláš, poridge, guláš, co dům dá, špagety, chleba, buchty, levné ale dobré, puding.
 
Typický sport?
2 x sáňkování, 12 x volejbal, 1 x frisbee, sadistické kolektivní sporty.
 
Anketu připravila Kristýna Žárská. Odpovídalo 26 respondentů, účastníků sjezdu mládeže.
 
Archiv          
 
Typ sdružence
     Nebudu ho jmenovat na jméně také nezáleží. Je mladý, veselý, pilně studuje, bude inženýrem. Setkáte se s ním všude, kde se něco dělá mezi mládeží: Je činným v několika Sdruženích českobratrských, učí v N.., vzal si na starost dvě slabá Sdružení, kam pravidelně měsíčně dojíždí, pracuje v Okrsku a je svědomitým jednatelem mezicírkevního výboru. Potřebuje-li Okrsek poslat někoho do Sdružení je to on, obrátí se na něj a on přijede. Jeden sbor v jeho blízkosti stavěl denně jste jej vídali na staveništi vozit hlínu jeho mozoly na rukou potvrdily mně, že odvozil za jeden večer 80 koleček. Při tom všem studuje s vyznamenáním na studium si sám vydělává jako asistent podnikatelské firmy. Hodně čte všímá si všeho, co se kolem něj děje, nikdy jsem ale ještě neslyšel, aby si naříkal na moc práce. Málo se o něm ví, nechce, aby byl někde veřejně jmenován, nebo aby mu bylo děkováno. Typ sdružence!
 
Sk. Bratrstvo, duben 1930
 
 
 
Diskusní fórum k článku Evangelický life-style?:    | vložit příspěvek |