ročník 43/2002:
                   
023Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Ono to už nějak dopadne?
Zastavení
Dáváš s ním všanc sám sebe
Co o tom čteme v bibli:
Věřím peklo?
Co je pro vás peklo?
Jak jsme si to představovali?
Co o tom vyznáváme?
Co si pod tím představujete
Variace pomocného dělníka na „Znám křišťálovou studánku“
Paulo Coelho Ďábel a slečna Chantal
Smrdělo to rizikem a dobrodružstvím
Amsterdam ...aneb, co sem turisty táhne
Harry Potter Chris Columbus
Každý máme jinou potřebu milování
Mučedník z Resslovy ulice
Životní styl
Jaké je evangelické pojetí půstu?
Porada delegátů mládeže
Ezauova pomsta
Začalo to rodokmenem
Kontaktník
Výpal bez pece
Soutěž
Víra, naděje a láska
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Peklo  
Věřím peklo?
Svatopluk Karásek
 
Zadané téma mně naštěstí dovoluje orientovat se v otázce pekla svou vírou a nemusím se lopotit s jeho objektivní skutečností. Peklo je protějšek či protipól nebe - a znamená-li nebe Boží blízkost, pak peklem rozumím vše to, co je Bohu nejvíc, tj. na hony vzdálené. Ve světě, v dějinách, v současnosti jsou bohužel taková místa a hlavně takové situace, ve kterých Bůh nejedná, nepřijde ke slovu ani k činu, kdy je Bůh odsunut, zapomenut, znevážen či znovu křižován, situace skutečně pekelné.
 
    Když jsem byl ve vyšetřovací vazbě, setkával jsem se jako úplný nováček a zajíc s různými recidivisty, s vězni, kteří strávili většinu života v kriminále, a kteří měli potřebu nás ''bažanty'' děsit. Jednomu z nich se to podařilo a skutečně mě vyděsil. Srovnával různé podmínky v různých věznicích v naší zemi, ale nejhorší a nejzazší možnost je ''domeček'' ve Valdicích. Podle jeho líčení to byl nějaký opuštěný zámeček v zahradě valdického areálu, kam se zavírali zcela beznadějní násilníci - například několikanásobný vrah, který ještě ve výkonu trestu někoho ''nakrmil'', tj. rozpáral mu břicho nožem. Takoví jsou zamčeni v ''domečku'', a do domečku už bachaři ne-chodí, tam se jen otvorem dává jídlo - a ty vrahouni jsou ponecháni sami sobě ''na pospas'', tak vyprávěl a díval se jak blednu. ''Domeček'' se pro mě stal reálnou před-stavou pekla - a je zajímavé, že jsem se ani později neinformoval, zdali ''domeček'' ve Valdicích skutečně existoval a nebo byl-li pouze ve fantazii vypravěče, i když jsem k tomu měl příležitost a mnohokrát jsem mluvil například s Martinem Jirousem, který ve Valdicích strávil několik let. Jiný ''domeček'' byl na Hradčanech, v blízkosti Hradu. Byla to v padesátých letech mučírna politických vězňů, například hokejový brankář naší reprezentace Bóža Modrý ve své knize vzpomíná na toto hrůzné místo a situace Bohu nejvíce vzdálené, kříž lidského utrpení. ''Domeček'', koncentrační tábor, lágr v souostroví Gulag, válka - ve které se zabíjí bezbranní a znásilňují ženy - o tom všem platí: ''rozpoutalo se peklo a Bůh si zakryl tvář.'' Z fyziky známe zákon o zachování hmoty a hlavně pak zákon o zachování energie. Tak je možno věřit, že i láska a modlitba jsou síly, které se neztrácejí, a naopak, že i nenávist a zlo jsou hrůznou energií, která se nevytrácí, ale bohužel zachovává. Ale co s ní po smrti - v Božím království - tam pro ně rozhodně není místo, kam se jen podějí. V knize Zjevení je nám sdělována Janova duchovní vize konce a cíle věků. Jde o oddělení od sebe toho, co je ve světě prorostlé. Na jedné straně bude to Boží, vše učiněné v jeho lásce a nezištnosti, spousta radosti, zpěvu a světla - nakumulovaná a napěchovaná pohoda - koncen-trace Boží lásky - to je Nový Jeruzalém. A na straně druhé je kumulace a koncentrace zla, které ve světě je a které se neztrácí Velký Babylón, to je přemíra zla, násilí, zvůle a marnosti - ohnivý močál či ohnivé moře, nevěstka zpitá krví mučedníků - lidská fantazie na to nestačí, vyjádřit to nakumulované zlo ani to zkoncentrované dobro.
 
    Ale nejde o naši fantazii, jde o mou a naši víru. Je-li peklo největším odpadem a odklonem od Boha a jeho lásky, je-li peklo křížem lidského utrpení, pak víra ukazuje, že v samém středu kříže je Ježíš Kristus, Bůh solidární se všemi obětmi násilí i Bůh otevírající novou možnost spolupobytu s Bohem. Takže v mé víře peklo je - stejně jako je kříž, zvůle, utrpení. Musím se bát nových ''domečků'' a nových impulzů znehodnoceného a zvráceného lidství. Peklo je, v našich podmínkách, v podmínkách světa. Ale už zde ve světě, a to i v těch nejtěžších podmínkách a situacích, je možno vnitřně žít to nové, budoucí a vítězné - to, co přesahuje násilí, peklo i smrt, kdekoli a kdykoli pod povrchem roste a koná Boží království, jehož se můžeme ''Bohudíky'' účastnit.
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Věřím peklo?:    | vložit příspěvek |