ročník 43/2002:
                   
026Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Poslední soud anebo soudek
Zastavení
Dusilo mě to, tlačilo se to na mě, tak jsem otevřel dveře
Co o tom čteme v bibli:
Neobléknu Boha do černého taláru
Bojíte se Božího soudu?
Jak jsme si to představovali?
Co o tom vyznáváme?
Co si pod tím představujete?
Homosexualita v manželství?
Proces je důležitější než produkt
Prameny-Sources Dalibor Štrunc
Vysvědčení: Bát se, či nebát?
Svět podle Prota
Rok ďábla:
Rostock měl smůlu
Proč ten oheň tolik stál?
Chvála údivu
Třebechovické okénko
Životní styl
To není válka dvou náboženství
Telefon
Chilkiášovy jarní svitky
Camphill České Kopisty
Kavárna Vesmírna
Evangeličtí svatí
Drátkování
Soutěž
Muž, Bohem stvořený
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Hudba  
Prameny-Sources
Dalibor Štrunc
Samuel Titěra
 
Ta muzika mě zasáhla nebývale hluboce, přestože je jemná a nevtíravá. Sestoupila někam hluboko, kam se jen tak něco nedostane. Možná se dotkla nějakých kořínků. Poprvé jsem ji slyšel na sjezdu v Olomouci první den v noci, po náročném dni. Přišla jako balzám, ale i provokace a osvěžení.
    Album Prameny-Sources cimbálisty Dalibora Štrunce stojí na cimbálu, ale nepadá s ním. Aniž jsem si to zpočátku uvědomoval, každá ze skladeb je plná energie a nápadem nabité doprovodné instrumentace od baskytary přes klarinet a banjo po vokální dvojhlasy. Taky jsem si poprvé uvědomil, že cimbál znamená i neznamená jen ''cimbálovku''. To, co se ozývá v cimbálových zvonečkách Dalibora Štrunce, sahá mnohem hlouběji, snad opravdu až k pramenům. Jestli jsou to prameny hudby nebo lidské duše, nechci přemýšlet - ale ta nevtíravost a přirozenost, se kterou se propojují kapičky maďarsko-moravské, možná české, ale i irsko-keltské, si zaslouží pozorné ucho i otevřené srdce.
    Neméně pozoruhodný je i původ alba: bylo vydáno v roce 2000 jako sedmnácté v malém brněnském nakladatelství Gnosis. Na internetu jsem našel ukázky, podrobný popis desek, kontakt i možnost elektronické objednávky. Album přišlo poštou spolu se složenkou asi za týden - už když jsem ho poprvé zběžně poslouchal, až jsem si říkal, že ta částka na složence byla zbytečně nízká.
    I booklet vás potěší. A vůbec: není na škodu občas dopřát uším odpočinek, trochu se ztišit, ztlumit hlasitost, nechat se unášet a užívat si technickou dokonalost (kam se hrabou rockoví kytaristé!) a živost hudby, která se nevychloubá, ale je hrozně naléhavá.
 
Sručně a jasně Věra Pokorná
Vysvědčení:
Bát se, či nebát?

Věra Pokorná
docentka na pedag.
fakultě v Praze
 
Očekáváme hodnocení a současně si přejeme, abychom vysvědčením nebyli ani my rodiče, ani my děti traumatizováni. V našich kulturních podmínkách a tradici hraje vysvědčení velmi významnou roli. Děti zprvu vnímají jedničky jako projev přízně paní učitelky a cení si dobrých známek, protože z toho mají rodiče radost a dostane se jim satisfakce.V pozdější době záleží více na ocenění vrstevníků. Pak se třeba ukazuje, že nesmím mít lepší vysvědčení, než můj kamarád.
    V rodině, kde je vysoká prestiž vzdělání, se nedá nad špatným vysvědčením mávnout rukou, i když by se rodičovské očekávání školních výsledků mělo přehodnotit. Naopak v rodině, kde se vzdělání necení, se nad vysvědčením rukou mávne a je to pro dítě škoda.
    V prvních postupných ročnících je vysvědčení převážně pro rodiče; později pro rodiče i děti. Jak tedy ocenit práci ve škole? To souvisí se systémem hodnocení v rodině. Měl by se oslavovat konec školního roku a začátek prázdnin. Hlavně oslavovat.

A ještě názor:
Kateřiny Vašinové, (začínající) učitelky
na 1. stupni ZŠ v Praze
Děti přikládají obecně známkám větší význam než jejich rodiče. Vzájemně mezi sebou neustále soupeří. Na druhou stranu rodiče motivují své ratolesti odměnami různého druhu za pěkné známky, takže děti se mají proč snažit. Myslím si, že největší odměnou pro dítě je správně mířená pochvala.
 
 
 
Diskusní fórum k článku Prameny-Sources Dalibor Štrunc:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Vysvědčení: Bát se, či nebát?:    | vložit příspěvek |