ročník 43/2002:
                   
026Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Poslední soud anebo soudek
Zastavení
Dusilo mě to, tlačilo se to na mě, tak jsem otevřel dveře
Co o tom čteme v bibli:
Neobléknu Boha do černého taláru
Bojíte se Božího soudu?
Jak jsme si to představovali?
Co o tom vyznáváme?
Co si pod tím představujete?
Homosexualita v manželství?
Proces je důležitější než produkt
Prameny-Sources Dalibor Štrunc
Vysvědčení: Bát se, či nebát?
Svět podle Prota
Rok ďábla:
Rostock měl smůlu
Proč ten oheň tolik stál?
Chvála údivu
Třebechovické okénko
Životní styl
To není válka dvou náboženství
Telefon
Chilkiášovy jarní svitky
Camphill České Kopisty
Kavárna Vesmírna
Evangeličtí svatí
Drátkování
Soutěž
Muž, Bohem stvořený
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Rozhovor Jiří Schneider
To není válka
dvou náboženství

Rozhovor s Jiřím Schneiderem
Jan Keřkovský, Zdeněk Šorm
 
Jiří Schneider je ženatý, má tři děti, pracuje na Ministerstvu zahraničních věcí (v letech 1995-98 byl velvyslancem ČR v Izraeli), nyní se zabývá procesem vytváření veřejné politiky v rámci ročního grantu nadace Open Society.
 
Začněme dvěma názory: První praví, že Izrael je Svatá země, vždycky tam Židé byli a je jasné, že jim ta země patří. Druhý názor praví, že má Evropa po druhé světové válce špatné svědomí (vůči Židům) a rozhodla se to řešit - že tam teď bydleli Palestinci, to je jejich smůla. Máš, Jiří, nějaký třetí názor, nebo se přikláníš k jednomu z těch dvou?
    Oba dva názory mají nějakou oporu, ale jak to bývá u historických sporů o území neexistuje jen jediná pravda. Zájmové skupiny se vždycky snaží vykládat historii tak, aby vyhovovala jejich zájmům.
    V Evropě před 100 lety vzniklo sionistické hnutí, jež tvrdilo, že program asimilace Židům nepomůže a že Židé nebudou mít pokoj, dokud nepřijmou koncept národního státu, tak jak jej přijaly v 19. století evropské země, a dokud nevybudují svůj národní stát.
    Od začátku 20. století už probíhalo přistěhovalectví do (dnešního) Izraele - nacismus a holocaust (přesněji šoa) jen dodaly další mohutný impulz. Zvažovala se i možnost vybrat pro židovský stát jiné, nekonfliktní území - ale nakonec převážil historický argument. Je ovšem pravda, že tam Židé žili na přelomu letopočtů, jenže od té doby tam byli jiní obyvatelé, ten prostor nebyl prázdný (sionisté ovšem nikdy nechtěli ovládat nějaký jiný národ)
Kolik Židů tam bylo po válce (v roce 1948)?
    Méně než milion. Dnes je to asi 5 milionů.
Je dnes sionismus ještě živý?
    Prošel určitým vývojem a jeho prvotní motivace je pryč. Čím dál víc Izraelců chce žít v normálním svobodném státě a nestojí o žádné ideologické zdůvodnění. Hodně jich z Izraele odchází (něco takového si otcové sionismu vůbec nedokázali představit).
 
Na jednání musí být dva          
Vnímáš izraelsko-palestinský konflikt jako konflikt dvou náboženství?
    Ne. V Izraeli žije část Židů zbožných a část sekularizovaných a obě skupiny zahrnují zastánce smířlivého řešení i ty, kdo by spor řešili vojensky. Náboženství je v tomto konfliktu až druhotné.
Když ne náboženství, co je tedy prvotní příčina konfliktu?
    Spor mezi přistěhovalci a domácími (někteří to přirovnávají americkému dobývání divokého Západu).
V Izraeli jako by se snaha jednat střídala s pokusy o tvrdší postup - ty sám jsi zastáncem ''holubic'', nebo ''jestřábů''?
    Určitě to není tak, že jsou holubice hodné a jestřábi zlí. Takzvaní jestřábi vyjadřují zklamání nad tím, že nefunguje žádná jiná cesta a že jednání jsou opakovaně neúspěšná. Je třeba dodat, že na Blízkém východě je síla důležitá: se slabým partnerem se nejedná, pouze se silným. Poslední vzmach k jednání rostl z přesvědčení, že je Izrael dost silný na to, aby si mohl dovolit vyjednávat. Jenže na jednání musí být dva, musíte se mít na koho spolehnout. A to, k čemu dochází v posledních měsících, je krize důvěry. Oboustranná a hluboká.
 
Bez Ameriky to nepůjde          
Čím to je, že se zrovna USA tímto konfliktem tak zabývají?
    Amerika má zájem na ropě, ale nejen to: V Americe žije víc Židů než v Izraeli a navíc je tu zájem, aby na Blízkém východě byl aspoň jeden demokratický stát.
Je pro obě strany Amerika přijatelný partner?
    To není otázka přijatelnosti. Nikdo jiný na světě nereprezentuje takovou moc a nemá takové prostředky. Bez Ameriky to teď prostě nejde.
Jak v tomto konfliktu vnímají Čechy?
    My jsme prodávali zbraně Izraelcům i Arabům - obě strany za to mohou být vděčné, obě nám to mohou i vyčítat, záleží na tom, jak se to vezme. Snad můžeme v něčem být věrohodnější než velmoci, protože nás sotva někdo bude podezírat z prosazování našich vlastních zájmů. Abychom však byli schopni něčím přispět, museli bychom být ekonomicky silnější a taky mít víc lidí, kteří by v daných otázkách byli skutečně experty.
 
Vstanou noví sebevrazi (?)          
Izraelský premiér i Arafat jsou staří pánové, palestinští vrhači kamenů jsou mladí kluci. Hraje nějakou roli generační vývoj?
    Při intifádě v 80. letech se dvacetiletí izraelští vojáci ocitli v pozici zlých utlačovatelů, proti kterým stojí kluci s kameny. Většina tehdejších vojáků se s tou rolí těžko smiřovala. Na arabské straně se s nenávistí a s nutností boje sžívají stále mladší a mladší generace (ti starší jim to tak předkládají). Bez zásahu zvenčí konflikt nezmizí.
Zlidovělý názor, který se občas objeví, praví, že co Arab, to terorista.
    Araby samozřejmě nelze cpát do jednoho pytle, v každé společnosti žijí různí lidé. Je pravda, že v charitativních zařízeních, vedených Hamasem, probíhá brainwashing už u malých dětí. Ale to neznamená, že to platí o všech a všude, podobný názor musí dospělý člověk prostě odmítnout.
A kde se berou ti mladí sebevrazi?
    Psychologové zkoušeli pracovat na psychologickém portrétu těchto pachatelů - jenže ti lidé jsou tak různí, že podobný ''portrét'' udělat prostě nelze. V každé skupině lze vytipovat lidi, kteří po určitém vymývání mozků budou dostatečně náchylní k jednání podle vložených vzorců. Problém je, když takový jeden vliv nemá žádnou alternativu. Není to záležitost arabského světa (tam to jen teď víc vnímáme), kamikadze fungovali podobně a nemuseli k tomu být nijak geneticky předurčeni.
 
Hlavně se nesmí zlomit hůl          
Další názor (taky bývá slyšet) praví, že židé i muslimové zůstali kdesi u Starého zákona, zatímco my křesťané... Dovedeš si asi doplnit pokračování.
    K islámu se nechci moc vyjadřovat, tak podrobně ho neznám - ale i tam jsou myslím různé tendence a směry, není jen jeden islám. Různé skupiny jsou i v židovství, včetně reformního hnutí, jež hledá interpretaci Starého zákona pro dnešní svět. Zkrátka: Bylo by to hodně zjednodušené tvrzení, z něhož jako sláma z bot čouhá přesvědčení, že my jsme ti nejvyspělejší... Stačí se podívat do dějin křesťanství, aby se člověk pokorně stáhl, než začne vynášet podobné jednostranné soudy.
    Je otázka, je-li islám schopen provést něco podobného, co přišlo po křesťanských válkách (nový vztah náboženství k světské moci jako důsledek reformace a osvícenství) - o tom se teď vedou spory.
Smíření vypadá jako hudba dost daleké budoucnosti...
    Nad tímhle konfliktem se hlavně nesmí zlomit hůl (''ať se tam teda povraždí navzájem''). Většina lidí - z obou stran! - o konflikt nestojí, nestojí o nejistotu, o ponížení. V tom teritoriu žije kolem pěti milionů Židů - a tří milionů Arabů - v tak malé společnosti se stovky mrtvých a tisíce raněných týkají každého: Každý zná někoho, kdo tím byl zasažen - a to celou společností prorůstá. Obě strany se snaží traumata nějak zpracovat a někdy se chovají iracionálně. Proto se nedá začít smířením - musí se začít snížením násilí na hodně nízkou úroveň, protože dokud násilí eskaluje, jsou lidé, kteří žádají dialog, považováni na obou stranách za zrádce.
Díky za rozhovor.
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku To není válka dvou náboženství:    | vložit příspěvek |