ročník 43/2002:
                   
029Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Jen mýtus?
Zastavení
Aby život nebyl jen náhražkou, nýbrž doopravdy
Co o tom čteme v bibli:
Pomalu sám se ďáblem stáváš...
Vidíte za něčím ďábla?
Jak jsme si to představovali?
Co o tom vyznáváme?
Vidíte za něčím ďábla?
Na partnerovi mne štvou nepodstatné věci
Proč nebýt profíci?
Sjezd mládeže v Mladé Boleslavi
Autorita
Několik dat
Anketa o autoritě
Dušičky
Biskup, který se dvakrát narodil
Týden s mladými historiky ve Velké Lhotě
Kontaktník
Ostrovní zprávy
Ptačí svět
Tvoření stvoření
Soutěž
Ve dnech úzkosti (Ž 56)
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Ach ta láska... Marta Kovářová
Na partnerovi mne štvou
nepodstatné věci

Na mém partnerovi mne štvou některé věci, které jinak sám nepovažuji za podstatné (např. jak je oblečený). Proto o nich nemluvím. Cítila bych se trapně. Ale napětí se také zbavit neumím. Co mám dělat?
Marta Kovářová, psycholožka
 
Z otázky vyplývá, že tazatel nelibě pociťuje vnitřní konflikt mezi svou hierarchií hodnot a svým okamžitým prožíváním určitých situací. To mu zabraňuje o svém pociťování mluvit.     Nejprve si trochu osvětleme lampičkou psychologických poznatků temná zákoutí duše trpitele. Z čeho jeho trýzeň pramení? Možná z toho, že se obviňuje za to, co mu jeho tělo signalizuje jako nelibé vjemy. Že věci, které nepokládá za podstatné, přesto pociťuje jako nemilé. Že dochází k nesouladu mezi duševní rovinou hodnot (norem) a tělesným pociťováním (prožíváním).
 
    Zkusme navrhnout pár možností, které by se daly vyzkoušet.
    Pokusme se ovlivnit svoji vnitřní situaci. Sami před sebou si připustit svoje pociťování, přijmout je, nebránit se mu. Přichází spontánně, bez naší vůle a přičinění a je v něm skryta životní síla. Právě ve způsobu, jak věci prožíváme a pociťujeme, se také projevuje naše jedinečnost a neopakovatelnost! Snažme se proto najít pro to, co cítíme, pojmenování a význam. Neviňme se za svoje prožívání, otevřme se mu a berme ho jako důležitý zdroj informací, které nám naše tělo poskytuje. Nebojme se svých pocitů, nemusíme přece jednat jenom podle nich! Mnohdy už takováto změna postoje k prožívání pomáhá nelibou situaci snášet, pochopit, s čím souvisí, a uvolnit napětí. Nejednou nám na druhých vadí to, co si sami u sebe nechceme přiznat. A potom: není to tak, že k životu patří i to, že občas jedni druhým lezeme na nervy?!
    Někdy pomůže, když si uděláme bilanci pro a proti, kladů a záporů, které na druhém nacházíme. Blahodárně působí vyhledat důvody k vděčnosti za to, co je v pořádku, co ''mě neštve''.
    Nedala by se pozměnit i vnější situace?
    Když zvážíme svoji situaci vnitřní, můžeme se rozhodnout pro to, jak se budeme chovat navenek. Je známkou naší zralosti a charakteru, když při tom nemyslíme jenom na sebe, ale i na toho druhého. Důležitý je nejen obsah sdělení, ale i jeho forma a otevřenost dialogu, který může podnítit. V daném konkrétním případě jde vlastně o kritiku, nelíbí se nám způsob, jak se náš partner obléká či jakou pozornost svému oblečení věnuje. Přáli bychom si, aby v tom došlo ke změně.
    Za důležité bych pokládala dvě věci: uvědomit si, že přijmout kritiku není snadný úkol. Ulehčíme ho tím, že kritice bude předcházet několikanásobně četnější uznání a pochvala. V psychologických příručkách se na toto téma vyskytují zlomky 5:1, tj. pětkrát víc pochval a uznání než kritiky. Vždyť potřeba přijetí a uznání je jednou ze základních potřeb člověka, která mu zajišťuje pocit bezpečí! V uvedeném konkrétním případě vyslovit nahlas nejen to, co nám vadí, ale nejdřív to, čeho si na partnerovi ceníme a vážíme a co se nám na něm líbí, a vysvětlit, z čeho naše kritika pramení.
    Kritika může být obohacením. Může nám pomoci nahlédnout věci z jiných úhlů pohledu, které nám byly dosud skryty. Tak už to s námi lidmi je, že máme slepé skvrny nejen ve svém zorném poli, ale i v oblasti komunikace.
    Nastavit zrcadlo nám mohou ti druzí.
    Třeba si to náš partner ani neuvědomil, možná pochází z rodiny, kde se této stránce života nevěnovala žádná pozornost apod. V každém případě mu poskytneme informaci, která ho může v této oblasti nově formovat.
 
    Na závěr jedno doporučení: nebojme se vyhledat pomoc, když nám situace přerůstá přes hlavu. Mějme odvahu problémy řešit, to posiluje. Braňme se útěku před nimi, to oslabuje.
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Na partnerovi mne štvou nepodstatné věci:    | vložit příspěvek |