ročník 43/2002:
                   
029Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Jen mýtus?
Zastavení
Aby život nebyl jen náhražkou, nýbrž doopravdy
Co o tom čteme v bibli:
Pomalu sám se ďáblem stáváš...
Vidíte za něčím ďábla?
Jak jsme si to představovali?
Co o tom vyznáváme?
Vidíte za něčím ďábla?
Na partnerovi mne štvou nepodstatné věci
Proč nebýt profíci?
Sjezd mládeže v Mladé Boleslavi
Autorita
Několik dat
Anketa o autoritě
Dušičky
Biskup, který se dvakrát narodil
Týden s mladými historiky ve Velké Lhotě
Kontaktník
Ostrovní zprávy
Ptačí svět
Tvoření stvoření
Soutěž
Ve dnech úzkosti (Ž 56)
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Mimo kostel Jan Juříček
Proč nebýt
profíci?

Rozhovor s Janem Juříčkem
Kristýna Žárská a Dan Žárský
 
Ne každý máme doma ve svém vlastním obýváku nahrávací studio. A zrovna v jednom takovém obýváku sedím. Budu si povídat s Honzou Juříčkem. Poprvé jsem se s ním setkala, když jsme nacvičovali s ekumenickým sborem vánoční a velikonoční kantátu. Dělala jsem vypravěče, Honza dirigoval. S hudbou je v kontaktu od mala, ale až v posledních letech se přímo u něj doma rodí nové kazety jako ''Svět obklopuje zář'' nebo ''Už to víš'', kterou nazpíval Ivo Pospíšil. Můj otec charakterizuje hudbu, kterou Honza natáčí jako ''křesťanský popík zaměřený především na sborový zpěv''. A kdyby jste se chtěli dozvědět víc, jsou vám k dispozici webové stránky http://jjv.hyperlink.cz
 
Jak se dostala hudba do tvého života nebo jak ty ses dostal k ní?
    Rodiče hráli na několik hudebních nástojů. Na základní škole mě přihlásili na klavír. Ten jsem dělal tři roky a poté přešel na klarinet. Přitom jsem se naučil na kytaru, bicí, baskytaru a další nástroje.
 
Měli jste nějakou kapelu?
    Ve sboru Bratrské jednoty baptistů ve Vsetíně jsme měli, takovou spíš jen tak pro sebe. Nedělali jsme žádná vystoupení mimo sbor. Taky jsem zpíval v pěveckém sboru Jas, kde jsem se naučil spoustu z dirigentské činnosti od Libora Mathausera, což byl profesionální dirigent. Tam jsem poznal další profesionální hudebníky a skladatele z jiných zemí, jako třeba Scott Wesley Brown, Adrian Snell, Peter Sandwall a Lars Mörlid. Od nich si člověk sháněl jakékoli nahrávky, pomohlo mi to dostat se zase o kousek dál.
 
Takže ses vždycky víc věnoval křesťanské, duchovní hudbě?
    Ano, ta mě hodně oslovila. Když jsem se učil strojním zámečníkem, přijela k nám v rámci evangelizace skupina Luboše Hlavsy ze Šumperka. Bylo to v období socialismu setkání s ohromně oslovujícími texty, vyzývajícími k osobnímu vztahu k Bohu. Velmi mě zaujalo právě spojení kvalitní profesionální moderní hudby s evangelijní zvěstí a osobními texty. Tehdy jsem se rozhodl pro Boha a vůbec jít tímto směrem.
 
Co teď v hudbě děláš? Mohl bys mi to vysvětlit jako laikovi?
    Sleduji, co je v zahraniční hudbě nového. První, co musí píseň mít, je kvalitní text. Ten přeložím a překlad přebásním podle původní melodie. Musím zachovat smysl a melodii. Vše přesně zapíši do not a původním autorem nechám odsouhlasit. Poté následuje vyrobení nahrávky, grafické ztvárnění obalů, zaplacení všech autorských práv a vydání.
 
Jaký byl přerod mezi amatérskou a teď vlastně už profesionální činností ve tvém životě?
    Byla to taková mozaika. V mládí jsem dostal teoretické základy v hudební škole, bez těch to nejde. Člověk noty a teorii musí znát. V Brně jsem se naučil základní věci o práci ve studiu.
    Později jsem měl možnost setkat se s dalšími profesionálními hudebníky v Německu, jako je třeba Siegfried Fietz nebo Klaus Heizmann. Jeho věci dělám nejvíc. Klaus Heizmann vytvořil v Německu celé křesťanské hudební centrum, kde pořádá různé semináře pro dirigenty, sólisty, přitom dělá i vlastní produkci! A tu jsem začal překládat. Původně jsem pořád hledal někoho, kdo by to dělal. A nakonec jsem poznal, že to mám dělat já. A tak se ta mozaika sešla.
 
Tvoje dílo, co vypouštíš na svět, je komplexnější, než jsme zvyklí. U tebe je doprovodný materiál dokonalý...
    Ano, to se mi právě u Heizmanna strašně líbí, že ta nabídka je kompletní. Prostě profesionální hudba, texty a provedení. Jsou k dispozici zvukové nahrávky, noty pro sbory, noty pro orchestr a originál playbacky. Hudební díla je možné hrát akusticky v jakémkoli hudebním obsazení, nebo zpívat s playbackem. Zpívat mohou jak sólisté, tak i celý sbor, podle možností.
 
Kolik takto komplexně připravená nahrávka stojí peněz?
    Všechno včetně autorských práv, mojí neplacené práce a malých honorářů interpretům plus nějaká ta hodina ve studiu? Jeden titul - tak asi 500 CD a 500 MC - vyjde na 130-150 tisíc. A návratnost je asi 10 let. Je to taková dobročinná záležitost.
 
Co je pro tebe na této práci náročné? Sehnat lidi, nazpívat to?
    To není tak náročné. Větší problém je vybírat z různých pokusů to nejlepší - to znamená mixáž a potom skládání ve stopách, až z toho vznikne celý sbor. Zvu si zpěváky jednotlivě a poté to dávám dohromady. Nejtěžší ze všeho je pro mě postavit kvalitní text. Například od Fietze mám kolekci CD o Dietrichu Bonhoefferovi, to jsou velmi náročné texty, které jsem nedodělal.
 
Pro koho tu práci děláš?
    Pro ty, kterým se tento styl líbí, a chtěli by hudbu dělat profesionálněji. Největší zájem o tyto věci je na Těšínsku. Hudba se tam pěstuje v rodinách, ale je poptávka i po notách pro dětské sbory, pro pěvecké sbory smíšené.. .
    Dneska zpívá kdekdo a pozná se, kdo se svým hlasem pracuje a kdo ne. Proto jsem více méně vydal i těch ''200 cvičení na rozezpívání'' od Klause Heizmanna, aby lidé, kteří o to stojí, mohli pracovat profesionálněji.
 
Máš představu, že by ses zprofesionalizoval úplně, a že by ses živil čistě touhle prací?
    Touhle prací se uživit nedá. Na křesťanské hudbě se nedokáže pořádně uživit ani Adrian Snell, který žije ve Velké Británii, kde jsou peníze několikanásobně větší. I on musí pracovat pro televizi a rozhlas, aby mohl produkovat křesťanskou hudbu. A u nás v našich podmínkách je to zcela nemyslitelné. U každé práce je důležité, jak to člověk osobně myslí s Pánem Bohem, to se potom odráží na požehnání. Jsou to fantastické zkušenosti, kolikrát skutečně žasnu. Protože by mě nikdy nenapadlo, kde bych vzal peníze na vydání takového titulu! Když mi poprvé řekli cenu za studio, tak jsem se málem vyvrátil a začal si postupně vybavovat vlastní studio.
 
Pracovali jsme spolu na ekumenickém zpěvníku pro místní potřebu církví. Co se ti vybaví, co ti nejvíc utkvělo z toho všeho díla?
    Já z toho mám velmi dobrý pocit. Právě to společenství různých lidí z různých církví, kteří se spojili a dokázali spolu něco udělat, mě velmi nadchlo. Myslím si, že by křesťan neměl být nadšen jen pro svoji církev. Měli bychom být skutečnými bratry.
 
Co bys chtěl říct mladým lidem v dnešní době?
    Přál bych si, aby mladí lidé neříkali jenom kritiku, ale zkoušeli věci, které mnohdy oprávněně kritizují, udělat sami líp. A to ve všech oborech - nejen v hudbě.
    Myslím si, že křesťanská hudba stojí za to, aby byla profesionální, protože přináší evangelium a zvěst o Bohu. To je tak důležité téma, že pokud se ho podaří spojit s profesionální hudební interpretací, je to prostě bomba.
 
Děkuji ti za rozhovor.
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Proč nebýt profíci?:    | vložit příspěvek |