Bratrstvo - evangelický č@sopis pro mládež

Občanské sdružení LOGOS je ekumenické křesťanské společenství, jehož cílem je vytváření podmínek pro zdravý duchovní rozvoj homosexuálně orientovaných občanů a jejich integraci do společnosti a církví, podpora partnerských a rodinných vztahů a sociální činnost pomáhající lesbičkám, gayům a jejich rodinám v krizových životních situacích i při nalézání zodpovědného životního stylu. Logos usiluje o osvětu v otázkách týkajících se homosexuality ve společnosti i církvi a ve spolupráci s dalšími organizacemi se věnuje také aktivitám zaměřeným na prevenci HIV infekce.

Jak vznikla organizace LOGOS a kdo stál za jejím vznikem?
     LOGOS vznikl na začátku 90. let. Z postav, které stály u jeho začátku, lze zmínit paní doktorku Křížkovou nebo pana Slezáka. Poté k tomu přišel pan farář Štorek. Nejen jako ten, kdo dal LOGOSu prostory, ale otevřel toto téma kobyliskému farnímu sboru a po projednání staršovstvem poskytl sbor nad ty prostory také zázemí na církevní půdě. Zázemí je důležité právě v různých těžkých chvílích, kdy žádné jiné zázemí v církvi nemají.

A jak ses Ty sám dostal k LOGOSu?
     LOGOS patří do života tohoto sboru a já jsem tady byl na vikariátu. Potom jsem sem nastoupil jako druhý farář vedle pana faráře Štorka. Práci s LOGOSem jsem vykonával již od poloviny svého vikariátu. Tento sbor chce vytvářet prostor pro integraci této skupiny.

Co dala tahle organizace Tobě, čím je pro Tebe přínosem?
     Osobně je to velmi pozitivní zkušenost. Mnozí z nich jsou skvělí lidé a skvělí křesťané. Člověk má z počátku snad i nepřiznané předsudky, které se pak v kontaktu s nimi vybavují. Ale ta vroucnost přijetí ze strany LOGOSu je veliká. Myslím, že stojí za to zde být nejen jako duchovní, ale taky jako člověk a jako křesťan.

Můžeš zmínit nějaké aktivity LOGOSu?
     Jádrem práce LOGOSu jsou setkání o 1. neděli v měsíci. Mají 2 části. Bohoslužebnou část, a pak setkání s hostem. V rámci bohoslužebné části nyní probíráme jednotlivé články apostolika, pak pokračujeme rozhovorem v menších skupinkách. Setkání s hostem je tematické, výbor LOGOSu se snaží vybírat atraktivní témata, aby mohli přijít i naši farníci. Teď v prosinci jsme zde měli Tomáše Halíka, předtím to byl např. zástupce Mladých konzervativců. Mezi další aktivity patří společné procházky v sobotu, vždycky velice hezky připravené. A potom: LOGOS se snaží zdůraznit, že být křesťanem neznamená být automaticky proti homosexuálům. Bylo a je důležité vědět a dávat na vědomí, že existují také takoví křesťané, pro které jsou homosexuálové plnohodnotnými spolubližními. Zejména před hlasováním o zákonu o registrovaném partnerství.

Já sama se občas setkávám s názorem, že homosexuál je méně člověkem než heterosexuál. Co si o tom myslíš Ty?
     Předně je to tím, že máme moc předsudků. O tomto názoru si myslím, že je hloupý, ale dokážu pochopit, že to takhle někdo řekne, protože neměl možnost o tom přemýšlet, nechtělo se mu o tom přemýšlet, nebo se setkal s něčím ve svém životě, co mu tu představu zkreslilo. Je v tom určitě i lenost lidí, že se o tom nechtějí moc informovat.

Ty jsi mluvil o předsudcích. Jaké si myslíš, že jsou ty nejvýraznější? Proč naše společnost nepřijímá lidi, kteří se „vymykají normálu“?
     Bezpochyby se na tom podepsalo těch 40 let, kdy to, co nebylo běžné, normální, nebylo vidět. Nemocní a postižení byli někde zavření. Cizince jsme tady neviděli. A najednou je toho moc. Na druhou stranu už je to 14 let, tak asi nelze pořád říkat, že potřebujeme čas. Jsme do sebe hodně uzavření a ta uzavřenost v ČCE je ještě jakoby na druhou. Společnost byla nějak uzavřená, ale církev se do sebe pořád uzavírá a stále je možno se setkat s koncepty církve jako opevněného hradu, který nás má chránit před okolím. Svou roli v tom snad hraje také pocit toho malého společenství, které se cítí být vnějším světem ohrožené. Důvodem, proč je zde LOGOS a proč jsou zde všechny ty další aktivity, to v ekleziologickém konceptu, který začal pan farář Štorek a který sdílím, je právě snaha o otevření té uzavřenosti. Aby se stalo normálním, že kostel je zde pro různé lidi. Ať už z LOGOSu nebo z Koreje nebo třeba pro lidi, kteří se dřív léčili v Bohnicích.

Jak se může člověk stát členem LOGOSu?
     Členem LOGOSu se může stát kdokoliv, kdo souhlasí se stanovami a cíli občanského sdružení.

Jak Ty se stavíš k homosexuálům jako farář?
     Já je beru jako nějak definovanou skupinu patřící do života farního sboru, která má své specifické problémy a své specifické potřeby a řeší je. Vztahuji se k nim jako pastýř, snažím se přiblížit se jim a pochopit jejich složitou situaci. Nejde tedy o nějaké sebezviditelňování kobyliského faráře nebo kobyliského farního sboru, ale o poskytnutí zázemí křesťanským gayům a lesbičkám, kterým se jinde v církvi moc zázemí neposkytuje. Heterosexuál-křesťan to neřeší a neuvědomuje si, že přijít do kostela jako homosexuál-křesťan moc nelze. Homosexuální křesťané chodí do svého kostela či modlitebny, ale ve společenství své církve jsou jakoby jen napůl. Proto je fajn, že mohou v LOGOSu najít prostředí, kam lze přijít se svou vírou, sdílet se s ostatními a zároveň otevřeně mluvit o svých problémech.
     Tolik tedy z hlediska LOGOSu. Z hlediska běžného farníka jsou zde lidé, které takové, jací jsou, jinde nechtějí. Je to jako když Kristus sedí s lidmi na okraji společnosti a stoluje s nimi. Nevím, jestli je tohle přítomno v povědomí evangelíků. Kde tam ty lidi máme? Oni tam nejsou, ale kde tedy jsou? My jsme tady přece pro ně. Co pro nás znamená církev, když tam tyhle lidi nemáme? To není jen téma LOGOSu. Jsou to daleko hlubší a širší otázky.

Děkuju za rozhovor.