Bratrstvo - evangelický č@sopis pro mládež

Kniha pěti povídek Viktora Fischla Obžalovací spis se tématicky vztahuje k jednomu dějinnému období naší země – padesátým létům 20. století. Nepovažuji se za literárního odborníka, ale mám dojem, že mnoho románových zpracování popisujících právě tuto dobu u nás nevyšlo. Jako mnozí ze čtenářů znám historii diktatury 50. let pouze z vyprávění rodičů či jiných lidí žijících v té době, z dokumentů apod., při kterých mi vždy leze mráz po zádech. Stejně tak mě mrazí pocit, že jsme se v našem národě s touto dobou nijak zvlášť nevyrovnali, že hrůza, teror, manipulace s lidmi z té doby se připomíná nějak méně než jiná období prožitá pod nadvládou komunistů. I proto považuji knihu Viktora Fischla za velmi přínosnou – nastiňuje dusnou atmosféru pronásledování, udavačství, politických procesů, popravy a mučení lidí, rozpady rodin; nemorálnost a kariérství na jedné straně, statečnost, neuhýbavost a pravdivost na straně druhé.
V povídce Obžalovací spis žalobce Klimov vypracovává své žaloby podle svých osobních potřeb, vždy dosáhne doznání „nevinného“, protože zná jeho slabá místa; nezáleží na tom, co kdo udělal, vše visí na vůli mocipána, jak on si pohraje se svými „loutkami“. V povídce Státní pohřeb se zápletka odehrává mezi ministrem kultury a lidmi obdivovaným umělcem. Ten je potrestán za to, že měl úspěšnější vystoupení než „přátelé“ ze Sovětského svazu. V Pasti (název třetí povídky) se náhle octne ten, který do té doby o komunistických vězeních a metodách vyšetřování Státní bezpečnosti pouze psal, nyní zažívá hrůzu jím popsanou na vlastní kůži. Povídka Slepýš přibližuje nenápadného osamoceného muže, který nenásilně a slovem bojuje proti režimu a nese za to následky. Poslední povídka Samota soudružky Prokopové vystihuje rozpor mezi zaslepenou oddaností a službou straně hlavní hrdinky a skutečnými potřebami lidí okolo ní; zaslepeností, kvůli které hlavní hrdinka nakonec zůstává zcela sama, bez lidí i svých ideálů.
Viktor Fischl zde sám v této době nežil. Myslím, že ale v knize nejde tolik o přesné historické vylíčení doby, ale o vystižení toho ohromného napětí, které v zemi muselo vládnout, napětí z dusivé atmosféry, která musela na všechny nějak dopadat. A autor jako vnímavý mistr jazyka toto napětí zdá se mi dobře vystihuje.