 |
|
|
Znáte
to, jak pejsek a kočička dělali dort? Ne? Tak to si určitě
přečtěte. Pobavíte se, poučíte a možná získáte i vhled
do tajů evangelické liturgie. A pokud vám mladší sourozenci
nebo vaše děti „Povídání o pejskovi a kočičce“
od Josefa Čapka nepůjčí, nic si z toho nedělejte, Pavel
Prejda vám to v tomto čísle bohatě vynahradí. A jak na Nový
rok, tak po celý rok. Zásoby předsudků jsou opravdu
nevyčerpatelné. Vybrat z nich jenom deset, to byl úkol skoro
nadlidský. Každého, který vypadl, jsme litovali. Vždyť je to naše
rodinné stříbro.
Ale
Usmát se můžeš vždycky. I jako redaktor Bratrstva, i jako
diplomovaná zdravotní sestra. V každém Povolání. A dokonce
i jako gay. Stačí, když máš Prostředí, kam lze přijít. Jistěže
nevzniká samo sebou. Předpokládá nějaké Dělníky víry. Má-li mít ale
dělník co dělat, musí tu být nejprve nějaký nápad. A ten
nespadne jen tak z nebe. Alespoň se to tak říká. Já si tím
ale nejsem úplně jist. Možná, že ty nápady z nebe přímo
pršej. Jde jen o to, jestli třeba s Honzou Skálou otevřeme
Okénko nebo si najdeme chvíli na posezení v kaňonu s Vojtou
Veselým, abychom nezůstali uzavřeni ve své ego, ale odkryli
třeba své Eko. Potom se ta nebeská vláha má kam vsáknout.
A jinak to asi nebude, ani co se našich Vztahů týče. Kdo
se neptá, ten se nic nedoví. Kdo se zeptá, ten možná
najde odpověď i v tomto ročníku Bratrstva. Díky Kristýně
a jejímu Slovníčku ji snad najde i ten, kdo marně luští
evangelické ptydepe. A doufám, že se nám s vaší
pomocí podaří otevřít i další obzory. Honza Zahradníček začal
na Uralu, ale čeká nás také třeba Uppsala nebo Island. A možná
společně poodhalíme i roušku Zjevení. Kdo má oči k vidění,
viz.
přání do nového roku? Mám: Abychom my redaktoři ani vy čtenáři
nedopadli jako ten zlý pes, co pejskovi a kočičce dort snědl
a potom naříkal: „…to jsem si dal, co ono to bylo
v tom dortu všechno namícháno, že z toho mám takové ukrutánské bolení!“
|
|
|
