Bratrstvo - evangelický č@sopis pro mládež

Lidstvo si konečně ve 20. století uvědomilo, že by se války měly zakázat. Jenže mezinárodní právo se těžko vymáhá. Vítězné velmoci v roce 1945 založily OSN a trvale zasedly v Radě bezpečnosti, která jako jediná může povolit válku (obranné, mezi něž patří i současná v Afghánistánu, se nepočítají). Po dobu své existence Rada bezpečnosti povolila dvě války, v Koreji (1950) a v Perském zálivu (1991). A kolik jich bylo a je.
     Jaký v tom je smysl zabíjet jiné, abychom ochránili svoje? Vlády mají hrozné dilema. Musejí ochránit ty svoje i silou a zároveň respektovat životy všech. Důležité je taky chránit slabé. S tím se pojí celá složitost akcí mezinárodního společenství a humanitárních intervencí. Kam až je možné v takovém míchání se do konfliktů jiných zajít a jak moc se obětovat? Vojáci OSN jen přihlíželi masakru v bosenské Srebrenici (1995), když útočníci využili toho, že věděli, že „modré přilby“ nebudou zasahovat. Při kosovské krizi vojáci NATO jen shazovali bomby.
     Větší moc znamená větší odpovědnost. A snad i větší strach. Zatímco se švédská vláda stará, teď trochu nadsadím, jestli jim EU nezvedne ceny piva, Američané si opakují: „Přežít.“ Musím ale uznat významnou roli severských států v prostředkování míru. Bylo by krásné zastavit a neživit tu spirálu násilí, ale ne každý si to může dovolit. Jak velká má být vstřícnost a důvěra? Je možné odpustit a netrestat? Po útocích v září 2001 kdokoli by byl na místě prezidenta USA, musel zavelet do boje. Dá se s nimi vyjednávat? Jenže dá se s nimi bojovat? Je nutné snažit se nepříteli porozumět. Ale nebývá lehké rozeznat hranici, jestli ještě uvažuje rozumně (většinou je velmi chytrý), nebo už dočista zešílel.
     Důležitá je propaganda. Ale je v ní hodně mlžení, nejisté pravdy, polopravdy, a tudíž lži a v demokratických zemích, kde je zvyk vládám veřejně nedůvěřovat, na to každý neskočí. Kritizovat vládu je důležité, jakkoli je to snazší než vládnout. Jenže někdy vláda musí jit i proti většině veřejného mínění.
     Války jsou odporný extrém a vysoký risk. Války jsou nedorozumění a veliké zjednodušení. Války nejsou počítačová hra ani televizní šou; všichni, kdo bojují, nesou břímě rozhodování o životě a smrti. Někdy válčení s určitými výhradami schvaluji, někdy alespoň účastně „chápu“. Ale zatím jsem v žádné válce nebyl, tak nevím.