ročník 45/2004:
                   
044Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Tak nám zabili kantora...
Zastavení
Silné kafe
Ty jsi také krásný?
Co k tomu Bible?
Vyjmenujte pět svých kladných vlastností
Apokryfní Ester
Demokracie
Žijeme bez sobot a nedělí
Žijeme spolu s nimi
Má drahá ekologie...
Martin A. Hansen Lhář
Co bylo
Co bude
Nárok na můj volný čas
O místě, kde sloni dávají dobrou noc, aneb „mzungu“ v Keni
Pán prstenů: Návrat Krále
Ošatka ze slámy
4. bál poličského seniorátu
ČCE pomohla Rolničce
Příběh více smysly
ad: Marťani,střezte se!
ad: Marťani,střezte se!
ad: Liturgie M.Kitta: Co k tomu Bible?
Dobré místo na iternetu
Křížovka
Personální fond
S Pánem Bohem
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Předsudky?  
Ty jsi také
krásný?
Samuel Titěta
 
Poslední dobou mi pravidelně zahlcují e-mailovou schránku reklamní materiály, přesvědčující mne (tedy kohokoli, kdo mail dostane) o tom, že mám katastroficky malý penis a má partnerka mi to prý nevyčítá jen ze soucitu. Méně často mi šéfredaktor vrací knihu s tím, že jsem na ní sice udělal hodně práce, ale pořád se to nedá číst. Přepracovat. Večer mi žena v žertu říká: „Mlč už prosimtě, ty jsi jak stará bába, ukecanej a přecitlivělej.“ Pak se ráno podívám do zrcadla… Ty věci mají jedno společné: sráží člověku sebevědomí. Ne však ze stejných pohnutek.
     První zneužívá něčeho vrozeného v nás, živí strach ze selhání, nalhává nám, že jsme nespokojení kvůli vlastní nedostatečnosti. Nabízí snadné (medikační) řešení a slibuje skrytý ráj: koupíte si pilulku a váš sexuální život se jako kouzelným proutkem promění v sedmé nebe. „Teď sice máte nějaké slabiny (vždyť kdo z nás je dokonalý, že?), ale my vám je pomůžeme odstranit.“
     Nátlaku farmaceutických společností se od srdce zasměju, i když mě mrazí v zádech při pomyšlení na ty, co naletěli. S vrácenou prací už to tak snadné není. To, nad čím jsem trávil spoustu času, není udělané dostatečně dobře. Tak se vztekám: „Já už tomu ale víc dát nemůžu, dělal jsem to zodpovědně a dal do toho to nejlepší, co umím, bylo na to málo času, tak co ještě chcete, ať to teda dělá někdo jinej…!“ Pak se na vrácené podívám s odstupem a vidím: tu je skulinka, tady by to šlo proškrtat, tohle jsem si měl víc promyslet. A se zaťatými zuby se znovu pouštím do práce.
     Když vám někdo vyčte, jaký/jaká jste, buď to není pravda, nebo o tom víte a pěkně to zabolí. „Mě to taky mrzí, že se často nedokážu ovládnout a začnu na lidi křičet! Ale co s tím mám dělat, mám si nechat zašít pusu?! Nebo mám jít někam, kde nejsou lidi?! A nemůžou za to náhodou ty lidi okolo?! Se svými Achillovými patami mám sám dost starostí, tak mi je prosím ještě nepřipomínejte. Jsem asi trochu vadnej, já vim, no, tak se mi neposmívejte, já dělám, co můžu.“
     K tomu se pak v neděli připojí vyznání vin, a i když to ve skutečnosti nesouvisí, člověk se propadne ještě hlouběji. Hříchy jsou nám odpuštěny, ale neumyté nádobí pořád čeká, kila přibývají, nesplněné sliby a nedodělaná práce straší z diáře a ze stolu. Člověk už se pak ani neomlouvá: já to vím, že jsem nešikovnej a pomalej, vy to taky víte, tak co bychom o tom ještě mluvili. Mrzí nás to všechny, ale nic s tím asi nenaděláme. A když se člověk dívá škaredě na sebe, nepochválí už ani ty ostatní. A přestane se snažit.
     Pak je opět neděle, svítí sluníčko, krokusy se klubou, ptáci pískají, a člověk si říká: jak je ten svět krásný! Pěkně jsi to Bože stvořil, střídání ročních období, sýkorky, voňavé obilí, mech, hory a rybníky. A krátké sukně a dívčí záda.
     „A co ty, ty jsi taky krásný?“ ptá se mě našeptávač. „Co já? O mne přece nejde. Pán Bůh stvořil všechno skvělé, podívej: ta chytrá zvířata, ekosystémy, biochemie, tajemství komunikace. Hlavně v té nevinné přírodě, tam je Bůh přítomen. A já mu za to mám vzdávat chválu.“
     Jenže. Zkuste si představit, že bych šel sám sebe reklamovat. „Dobrý den! Prosimvás, jak jsem se tady před nějakou dobou kupoval, já vím, že máte všechno zboží perfektní, ale to musela být nějaká chyba, já jsem na sobě našel spoustu nedostatků. Tuhle to vrže a ta moje paměť, to má být co jako? Vždyť neudrží ani data narozenin!“ Pak odcházím a říkám si: „Syčáci, už jsou jak ten Baťa, prý, to už máte pane po záruční lhůtě, je nám líto.“
     Beze mne samotného to nedává smysl. Mám-li vůbec právo říkat, jak je to stvoření dobré, musím to říct i o sobě. Řekněte si to se mnou. Vícekrát, dokud to nebude upřímné. Raz, dva, tři: „Jsem dobrý! Tohle dělám dobře, tohle zase můžu dělat o moc líp, jen se trochu snažit! Mám druhým co nabídnout! Cosi výjimečného ve mně dřímá! A hele, v tom druhém taky... ?!“
 
Předsudky?  
Co k tomu Bible?
Pavel Pokorný
 
Samozřejmě, jak jest psáno: „Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost“ (Př 11,2). Hloupá je nadutost, která se cpe dopředu a pouští se do vě­cí, na které nemá (L 14,28-30).
     Ale pokora není uťáplost. Když Mojžíš mluví s Hospodinem (Ex 3), poukazuje na své nedostatky, netroufá si na úkol vyvést lid hebrejský z otroctví, potom však Bohem přesvědčen a povzbuzen (povolán) přichází k lidu jako vůdce (Ex 4,29) a s mocným egyptským faraónem mluví sice zdvořile, ale bez váhání a servility (Ex5,1-3).
     Pasáček David se nerozpakuje zeptat se nejprve na odměnu, kterou dostane ten, kdo zabije profesionálního pelištejského zabijáka Goliáše. Pak se docela sebevědomě nabídne, že ho vyřídí. Jeho sebedůvěra stojí na doložitelné zkušenosti - doká­zal se přece úspěšně postavit Ivu i medvědovi. K tomu ještě něco dodává o víře v Hospodina, která tu jeho (sebe)důvěru posiluje (jen Si přečtěte 1 Sa17).
     Apoštol Pavel sebe označuje jako „nedochůdče“ (1K 15,8), když vypráví o tom, jakého zje­vení Vzkříšeného se mu dostalo, ale když druzí zpochybňují jeho zvěstování evangelia, brání se: „Nejsem v ničem pozadu za těmi veleapoštoly! l když mi chybí výmluvnost, poznání mi nechybí (2K11,5-6).
     Zkrátka, není nad realistické posouzení situace, zdravě sebe­kritický pohled a správnou porci pokory a sebedůvěry na pravém místě. Jaká má být ta porce a jaké je to pravé místo, už však musíme posoudit sami.
 
 
 
Diskusní fórum k článku Ty jsi také krásný?:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Co k tomu Bible?:    | vložit příspěvek |