ročník 47/2006:
                   
062Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Pro a proti kompromisu
Citát
Hle, pravý Izraelita
Katastrofy
Rádce na každý den
Co je pro vás katastrofa?
Vox populi
Víra a katastrofy
Jakub a Jan Zebedeovi
Českobratrská identita? - I
14. únor 2006 - 130 let od patentování telefonu
Vůdce dorostu a mládeže
Seniorátník
První mezi rovnými - synodní rada
I vy autorem světové encyklopedie!
SMS recenze
Hnutí skindeads
Petice za lepší Evropu
Výchova dětí v oboru výtvarném
Založíme sociologickou poradnu evangelickou
V kolébce kultury
Da Vinciho kód
Haruki Murakami: Na jih od hranic, na západ od slunce
Machina mundi
Mrtvá nevěsta Tima Burtona
O chocholouškovi
Bylo
Bude
Kreslený vtip
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
ČESKOBRATRSKÁ IDENTITA? - I
Ota Halama

Informovat spolucestujícího o tom, že jsme křesťané, to by ještě šlo. Horší je, když je neodbytný a pokračuje, že tedy jsme katolíci. Po vyvrácení tohoto „bludu“, ač jako vyznavači církve katolické atd. katolíky jsme, nebo bychom měli být, ale věc bychom tím zbytečně komplikovali, zaslechneme otázku složitější: Co tedy jste?
Pokud bychom odpověděli, že nekatolíci, pak bychom nebyli přesní a museli bychom říci, že nejsme ani římští, ani řečtí katolíci, aby to trochu ušlo. Ale s takovou odpovědí by se asi tazatel příliš nespokojil. Proto bychom asi vyzkoušeli lepší variantu a řekli, že jsme evangelíci. Z tazatele se však vyklube ztracený synek slezské luteránky, který si z její zbožnosti mlhavě pamatuje několik pojmů, a odpověď se obrátí v další otázku: No, tak jste luteráni? Ne, to přece nejsme, napadne nás, i když při konfirmaci farář o Lutherovi něco říkal, že prý nějaká konfese. Ale už to slovo konfese je takové divné. Luteráni, to ne, to nejsme. Jsme protestanti. Další cizí slovo, pro nás bez obsahu, takže je raději před vyslovením polkneme a dialog uvázne na mrtvém bodě. Až jako blesk z čistého nebe nás ozáří spásná myšlenka. Vzpomeneme si na růžovou bustu v temném farním koutě a s úlevným výdechem prohlásíme, že jsme čeští bratří. Ale to se v kupé probere další pán a vnikne nám do hovoru: že prý Jednota bratrská skončila s Komenským, že sice po světě misionaří stovky Moravských bratří. Ale to že jsou Němci z Herrnhutu a s českými bratry mají asi tolik společného, co eskymáci s Brňáky, takže jacípak čeští bratří? A my se buď rozpláčeme, nebo rozčílíme, ale každopádně opustíme kupé a na chodbičce začneme vzdorovitě prozpěvovat ty nejevangeličtější a nejbratrštější písničky, na které si vzpomeneme, v duchu hesla: Řekni to písní!
Doma nám debata ve vlaku nedá spát. Musíme si to srovnat. Jsme křesťané, to je bez debat. Ale napadá nás: Nestačilo by to? Hm, asi ne. I když, pro islámský svět stejně v Irsku bojovali mezi sebou křesťané. A katolík či protestant je pro ně asi tolik, co pro nás šíita a sunita. Takže to stejně bude platit jen pro naši civilizaci. A tady je křesťan málo!
Tak katolický křesťan. S tím už problém byl. Katolická církev znamená obecná církev, tedy i naše církev je její součástí. Ale slůvko katolická jsme si časem buď z lenosti, nebo dík propagandě zvykli užívat v jiném smyslu, takže ani to by nešlo. Katolická, to zavání papežem, Římem. Ale římsko-katolická to přeci jde, jde říci: římsko-katolický křesťan, a každý hned ví, na čem je. A i když se chvilku bude lidem motat řecko-katolický křesťan s pravoslavným křesťanem, tak i tu by si lidi mohli časem zvyknout. Měli bychom tedy římsko-katolické křesťany a řecko-katolické křesťany. A ještě ty pravoslavné, ale s těmi si nás doma asi nikdo nesplete.
Jak ale teď nazvat sebe? Jsem křesťan, (katolický – pšt!) z Českobratrské církve evangelické. Jsem tedy českobratrský křesťan evangelický? Jako je římsko-katolický křesťan z Římsko-katolické církve? Zní to divně a napadne nás, že vlastně by se tomu dalo vyhnout tím, že by se řeklo: jsem členem ČCE. To však zcela válcuje představa členství ve straně, kdykoliv a jakékoliv. Členem ne! Zanechejme to a vydejme se jinudy – za křesťanstvím v ČCE a ČCE.

V dalším pokračování se čtenář setká se svou církví a možná se i dozví, proč jsou v ní lidé většinou příbuzní.
 
 
Z ČEHO ČERPÁME?
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Českobratrská identita? - I:    | vložit příspěvek |