ročník 47/2006:
                   
064Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Rohlík s máslem nebo dům?
Citát
Ježíšův křest
Na dno to jde snadno
Konzum a smysl
Smutně veselá africká pohádka
Požehaná úroveň života
Zátoka sviní, duben 1961
Haló, je tam někdo?
sms recenze
Českobratrská identita? – II
Z židovské kuchařky
SEM v ČR
Potřebujete logopeda?
Estonsko - všude net a nepořádek
Apoštol Filip
4. ročník futsalového turnaje „o pohár Orebitů 2006“
Freetekno
Bereme, co je
Svatý jazzový prosťáček
Pýcha a předsudek
„Divadelní truchlohra" Zvoník od Matky Boží
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
POTŘEBUJETE LOGOPEDA?
Olga Ferjenčíková

 
Terezka Brodská vždycky ráda zpívala a hrála na klavír a na varhany. Dneska jí je 23 let a předloni úspěšně složila přijímací zkoušky z biologie, psychologie, českého jazyka a základů speciální pedagogiky, čímž začala svou cestu třeba na nemocniční oddělení rehabilitační péče nebo do logopedické poradny.
Jak se jmenuje tvůj obor?

Studuju přímo obor "logopedie", který spadá pod studijní program "speciální pedagogika". V současnosti je nás na tomhle oboru jenom 14. Studium je čtyřleté, zakončené magisterskými státnicemi. V celé České republice je pedagogická fakulta Univerzity Palackého jediná, kde se dá obor logopedie studovat samostatně. Všude jinde se studuje speciální pedagogika, která se po třech letech specializuje třeba na logopedii, etopedii, surdopedii... Tady samozřejmě taky máme surdopedii celé tři roky a děláme z ní vedle logopedie i státnice.
Surdopedie je speciální pedagogika?
Surdopedie je disciplína speciální pedagogiky, která se zabývá výchovou a vzděláváním osob se sluchovým postižením, zahrnuje taky komunikativní prostředky pro sluchově postižené (znakový jazyk, znakovaná čeština, daktyl, pigtogramy, znaky do dlaně apod.). Znakovou řeč budeme mít až do konce studia.
Jak jsi se školou spokojená?
Možná to je výhoda, že je nás jenom 14 a máme lepší základ než na ostatních fakultách, ale zase je hodně těžký se tam mezi těch 14 lidí dostat :o). Jinak studium mi přijde náročné podle okolností - moc času ve škole nestrávíme, ale zase máme hodně seminárek. Dobrý taky je, že míváme stáže a praxe, ale přibude jich hlavně ve vyšších ročnících. Máme hodně lékařských předmětů, které se vyučují přímo v nemocnici, takže se dostáváme do kontaktu s lékařským prostředím, což taky není na škodu. Celkově jsem s kvalitou výuky docela spokojená, i když vždycky je co zlepšovat.
Zmínilas, že máte lepší základ. V čem?
Bereme nejenom logopedii jako na ostatních fakultách, ale máme i hodně antropologie a nauku o řeči. Vím tedy třeba jak se vyvíjel lidský mozek od opice :o) a jak se formoval obličej. Proměny zubů a čelistí, zdokonalování žvýkací funkce a zvětšování mozku - tudíž i hemisfér, které jsou pro řeč zásadní – to všechno je důležitý. Taky se hodně věnujeme latenci ve smyslu pravolevé orientace, a to zase souvisí s dobrou znalostí mozku a hlavně již zmíněných hemisfér... Tohle se třeba na jiné speciální pedagogice, kde se specializují na logopedii, probírá jen dost okrajově a povrchně.
Proč jsi se rozhodla jít právě na logopedii?
Někdy mám pocit, že to je proto, že lidský hlas a řeč a ty procesy, který se na tom podílejí, jsou tak zajímavý. Jindy říkám, že jsem chtěla studovat něco, co se týká člověka, ale nechtěla jsem psychologii ani sociologii a na medicínu bych asi neměla :o) A taky mě vždycky fascinovalo, jak se rozvíjí řeč u miminek....Prostě řeč je pro nás něco tak běžného a samozřejmého, ale přitom stačí tak málo - úraz, šok... a můžeme o ni třeba nadobro přijít.
Má logoped nějaké "poslání"? Jaký by měl být dobrý logoped?
Říct, že jeho posláním je učit lidi mluvit - a takhle to cítí mnoho lidí, kteří s logopedií nepřišli úzce do kontaktu - je tak zjednodušené, že je mi z toho trochu špatně. Logoped by měl být empatický a vždycky trpělivý. Trpělivost je jedna z nejdůležitějších, protože když například na dítě naléháte a chcete výsledky práce hned, má to vždycky opačný účinek. Důležitá je taky otevřenost vůči rodičům nebo pacientovým blízkým. Když má totiž ten, kdo chodí k logopedovi, pocit, že je v tom úplně sám a že je všem jedno, jestli se jeho problém zlepší, ztrácí motivaci. A potom už ani ten nejlepší logoped nic nezmůže...
Hodně důležitý je ale hudební sluch a takový přirozený nadání pro řeč. Díky hudebnímu sluchu může logoped slyšet v řeči pacienta - klienta víc, než kdyby neměl tak citlivý uši.
Co třeba slyšíš v řeči? Co u klientů rozlišujete?
Jde i o dýchání, třeba se musíme naučit vnímat dech toho člověka, jak pracuje s bránicí a všímat si jeho držení těla (když je vadné, může mít právě skrze dech taky vliv na řeč). Zároveň musíme slyšet a vidět, kam a jak dává jazyk při tvorbě určitých hlásek. Nebo si máme všimnout, jestli problém není v tom, že se dítě bojí polykat, nebo moc sliní a podobně. Co konkrétně máme slyšet se asi týká toho jemnýho rozlišování. Musíme umět poznat, kdy už jde o vadu (např. u rotacismu o špatný "r"), nebo kdy je to jenom nepatologická drnčivost.
Není pro tebe teď utrpením poslouchat lidi s vadou řeči? Jak se cítíš, když někdo nevyslovuje úplně správně (máš nutkání mu hned pomoci:-) )?
Abych byla upřímná, vadí mi to vždycky a je mi to líto.... Zvlášť, když to je dospělý člověk, který má peníze na to, aby k logopedovi zašel a navíc působí někde mezi lidma, např. pracuje v realitce a každý den komunikuje se spoustou zákazníků. To pak ve mně roste takové napětí a trochu i nervozita. Taky už poznám to, co bych dřív nepoznala, třeba i lehký patlání nebo poruchy dechu. Ale spíš je mi líto, proč se to lidi nenaučí - je to jejich ostuda.
A jakým způsobem se učí řeč člověk po úraze? Jak si máme představit práci logopeda?
Zkušenost s tím, jak se znova učí lidi řeč od začátku třeba po nějakým úraze nemám. Jenom vím, že se začíná vyluzováním hlásek - imitují se zvuky. Pak se učí slova a pak básničky, říkanky, stejně jako u malých dětí. Někdy to trvá třeba i několik let. Na vlastní oči jsem to ale (ještě) neviděla, jenom mi to popisoval člověk, který zažil úraz hlavy a znova se řeč učil.

Díky za rozhovor!
 
 
ROZHOVORY SE STUDENTY VYSOKÝCH ŠKOL
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Potřebujete logopeda?:    | vložit příspěvek |