ročník 47/2006:
                   
064Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Rohlík s máslem nebo dům?
Citát
Ježíšův křest
Na dno to jde snadno
Konzum a smysl
Smutně veselá africká pohádka
Požehaná úroveň života
Zátoka sviní, duben 1961
Haló, je tam někdo?
sms recenze
Českobratrská identita? – II
Z židovské kuchařky
SEM v ČR
Potřebujete logopeda?
Estonsko - všude net a nepořádek
Apoštol Filip
4. ročník futsalového turnaje „o pohár Orebitů 2006“
Freetekno
Bereme, co je
Svatý jazzový prosťáček
Pýcha a předsudek
„Divadelní truchlohra" Zvoník od Matky Boží
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
PÝCHA A PŘEDSUDEK
Anna Kratochvílová

Film na vás dýchne uvěřitelnou atmosférou Anglie konce 18.století, kde se chudá, ale vytrvalá paní Bennetová snaží bohatě provdat svých pět dcer. Jane je plavá a krásná, avšak nesmělá, a Elizabeth prý tak krásná není, ale zase je bystrá a má pěkně proříznutou pusu. Lydia, Marry a Kitty jsou hlavně neodbytné. Jejich otec do výchovy příliš nezasahuje, jednak nevěří v úspěch, jednak mu doopravdy jde jen o Elizabeth.
Když si nedaleko pořídí rezidenci majetný (a svobodný!) pan Bingley, stane se zřejmým, že jedna z dcer Bennetových ho musí ulovit. Divákovi je okamžitě jasné, že to dokáže sladká Jane a nebude se muset ani příliš snažit.
Ve hře je ale ještě mnohem zajímavější muž – pan Darcy, Bingleyho přítel. Je tajemnější, tvrdohlavější, inteligentnější a důsledkem toho i přitažlivější, než by kdy mohl být pan Bingley. Bez přílišného přemýšlení mu přisoudíme Elizabeth.
Přeskočím rozuzlení zápletky (jak by si asi bohatí a perspektivní muži mohli vzít chudé a společensky nevážené dívky?), protože to se dočtete ve stejnojmenném románu Jane Austenové nebo uvidíte v kině.
Raději poznamenám, že režisér v harmonické kombinaci vyvážil romantiku s připomínkou, že tolik rovnosti, kolik máme my dnes, vždycky nebylo. Umožnil srdci diváka kochat se svěží a nápaditou podívanou, aniž by musel, jak se to u podobných žánrů občas stává, obětovat svůj vkus a zdravý rozum.
Snad jen to britské klišé – časté deště, mlhy na blatech a vysoká, věčně mokrá tráva. I když – i to jsem si vlastně užila.

1465 znaků

Režie
Joe Wright
Hrají
Keira Knightley, Brenda Blethyn, Donald Sutherland, Judi Dench, Matthew MacFadyen
123 minut, 2005

 
 
RECENZE
 

 
 
„DIVADELNÍ TRUCHLOHRA" ZVONÍK OD MATKY BOŽÍ
Klára Schneiderová
 
No uznejte, kde jinde předvádět „klasické dílo francouzského romantismu“ než v cirkusovém šapitó, za pomocí hudby, poezie, loutek a masek? Přesně do toho se pustilo experimentální, výtvarné a loutkové divadlo ANPU. V pátek na státní svátek 28. 10. odehráli velice vydařenou premiéru na holešovickém nábřeží u Libeňského mostu v Praze a po zimní sezóně strávené v kamenném divadle se sem s jarním povětřím vrátili. Divadlu ANPU (což znamená v jednom z indických nářečí “divoká kočka“) by se mu taky mohlo říkat Bela Schenková a přátelé, protože jeho zakladatelka si pro každé své představení vybírá nové herce a spolupracovníky. Protentokrát jimi jsou bratři Formani, Vladimír Javorský, Petr Stach, Milan Forman, Jaromír Vosecký, Ivan Arsenjev, Adriena Skálová a Michal Šmíd. A ti předvádí krásné divadlo jaksepatří. Žádné přijdu-odehraju-nazdar. Kdepak. Hrají pěkně důkladně a nadoraz. A přitom citlivě, publikum se nedá oblafnout snadno, zvlášť ne takhle zblízka. Celé představení se odehrává v neuvěřitelně promyšlených kulisách. Ty jsou složené se čtvercových dílů, které se libovolně sestaví, takže mohou vytvořit až čtyři scény v jedné. Navíc mají různá okýnka, díry a průduchy, skrze které provádí herci pro pobavení obecenstva a pro větší názornost všemožné kejkle. Text hry je plný slovní komiky a poetiky, příběh podbarvuje trefná hudba a kostýmy nezapřou, že se dnes hraje v cirkusovém stanu. Divák se nejprve náramně diví - tady na zeleném drnu mezi kusy cihel a hlíny že budou hrát? Načež vleze dovnitř, koupí si svařené víno, oříšky a program, hned se tváří smířlivěji (zvlášť, když zapnou vytápění) a těší se, copak že to bude. A než se naděje, zapomene na blikající a přetechnizovanou Prahu, kterou nechal někde venku. Má pocit, že se vrátil zpátky v čase, kdy kočovná divadla brázdila města a městečka se svými příběhy o lásce a nenávisti, zradě a vášni. Směje se, běhá mu mráz po zádech, ba i slzu zamáčkne. Prožije si zkrátka představení spolu s účinkujícími od začátku do konce, celé to kouzelné a opravdové divadlo.
 
 
RECENZE
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Pýcha a předsudek:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku „Divadelní truchlohra" Zvoník od Matky Boží:    | vložit příspěvek |