ročník 49/2008:
                   
082Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Táhni mi od krbu, lovče!
Cesta k Bohu je otevřená
Adamovy hranice
Lovci a jeskynní ženy
A zrovna ne!
Judaismus a násilí dnes
... v Boha, Otce všemohoucího
Petr Linhart
Hliník se neodstěhoval do Humpolce
Metoda "Pytlík třešní"
Občanka
Pomáhat se musí umět
Víkend na trati 231 - v Polabí
Mrtvý muž v bunkru
Radůza rapující meditující
Dva proti Říši
Phléésová sezóna
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
... V BOHA, OTCE VŠEMOHOUCÍHO
Aleš Mostecký

Zvon na věži několikrát zacinkal. Otevřely se dveře kostela a pomalu z nich vyšel hlouček starších paní. Partička „-náctiletých“ si je z nedalekého parku změřila značně pohrdavým pohledem.
„Chápete to, jak může ještě dneska někdo věřit na Boha?“ „No jasně, je to nesmysl a žvást pro pár starejch babek, koukni na ně.“ Z očí ještě chvíli srší výsměch, ale pak už jejich pozornost plně opět upoutal plán večerní akce.

O několik hodin později:
Policejní cela byla malá, studená a temná. Sedmnáctiletý mladík sedí na pryčně s hlavou v dlaních. Brečel, ale nikdo z kámošů ho neviděl, tak co. Uvnitř v hlavě mu víří zážitky dnešního večera. Majáčky, ostrý zvuk policejních sirén. Ruka zkroucená za zády. Při pomyšlení na to ho znovu ostře zabolela. A pak výslech: „Jméno, příjmení ...“ A jak se ten policajt šklebil: „Ale, ale, to teda tatínek nebude mít radost.“ To určitě nebude, kur...!
V tom mu v hlavě zableskla naděje, jakoby někdo rozsvítil do tmy žárovku, a chtělo se mu zařvat do ticha: „Tati!“
No jasně, že mu to nedošlo dřív. Táta. To je naděje! Asi jediná v tomhle srabu. Ten mě v tom nenechá. Co by to bylo za tátu? Určitě něco podnikne. Je to přece podnikatel. A úspěšnej! Kdyby neseděl v týhle díře, asi by se té povedené hříčce i zasmál. Jeho myšlenky se rozeběhly dál. Koho asi táta zná? Co ho to bude stát, aby mě z toho vysekal? To asi nebude levný. Bude naštvanej? Dostanu zaracha a naložený nějaký povinnosti? Tak ať! Táta pomůže, on určitě něco zmůže, i když já jsem v koncích. Já už budu sekat dobrotu, to ti slibuju. Jsi asi jedinej, tati, kdo pro mě může něco udělat, když já to takhle zbabral. Co bych si bez tebe vůbec počal? Tati, tati, já ti věřím! Moc, moc!
 
 
COŽE, BOŽE?
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku ... v Boha, Otce všemohoucího:    | vložit příspěvek |