Být VyVoleným není nic jednoduchého. Vzpomínáte si vůbec ještě na Vladka, Tonyho a Milana? Televize o těchto lidech v době konání výše naznačené realityshow říkala, že z nich udělá hvězdy. Já jsem si jména vítězů musel najít na internetu, z mediálního šrumce mi utkvěl jen Vladko, ten první. I tak ve mně ale to hledání zanechalo pocit, že už po nich neštěkne ani pes. To musí být smutné. Zvlášť pro ně. Pěkná depka.

Být vyvoleným národem, to už zní líp. "Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu, zemi Kénijců, Kenazejců a Kadmónců,...," a tak dále, slíbil Hospodin Abramovi hned v prvních kapitolách bible. Každý tu tisíciletou historii zná, nebo si ji tam může přečíst. A dočte se tam, že to někdy nebyl žádný med, spíš egyptské důtky, římská nadvláda.

O posledních dvou stoletích, která právě žijeme, se tam už přímo nepíše. Z jiných "zdrojů" je ale patrné, že ani v nich to nebyla žádná idyla. Nejdřív se Abra(ha)movi židovské potomky pokusil vymazat ze světa vůdce jiného národa, který měl za to, že je vyvolený. Před 60. lety se pak Židé dočkali svého státu Izrael. Konečné vítězství? Těžko, pokud za ně nepovažujete bezprostředně následující válku s arabskými zeměmi a konflikty trvající dodnes.

Být vyvoleným národem a přitom tisíce let takřka denně bojovat o právo na svoji existenci nemůže být lehké. Pěkná depka. Ale na Izraelity a Izraelce zatím zdá se krátká. Vzpomeňte si na ně, až vás nějaká přepadne. Snad to nebude po čtení Bratrstva.