Návrat do Červeného města je absolventský film studenta Fakulty multimediálních komunikací zlínské univerzity - Tomáše Hubáčka. Hned první scéna vás seznámí s hlavním hrdinou Tomášem Hájkem, který přijíždí do Baťova města, aby zde vyšetřil smrt jediného muže zabitého při odsunu. Po několika letech se vrací do svého rodiště, kde nachází zajímavé postavy. Především nepříjemného úředníka Rousala, který mu nechce nic dovolit. Kromě toho však najde azyl u jeho bývalé sousedky, která ho ráda pohostí a také poskytne zajímavé informace. V tomto ohledu však nezaostává ani místní archiv či hospoda, kde se také skrývají leckterá odhalení dosavadních tajemství. Do toho všeho se mu hlásí útržky vzpomínek, které se mu vrývají před očima. Každá nová informace je dalším dílem do mozaiky, která tvoří pravdu.
Autor vytvořil tento film, aby vzdal hold kráse zlínských cihlových továren a připomenul jejich slávu. Podařilo se mu to hlavně díky práci se světlem a kompozicí. V dramatických záběrech většinou nenajdeme příliš jasu. Naopak ve scénách, které zdůrazňují továrny a jejich okolí si můžeme užít slunečního svitu. Obojí hodně silně umocňuje atmosféru. Nádherný je také kontrast okolí s červenou barvou, která je všude kolem. Další věcí, kterou bych ráda zdůraznila je hudba. Jejím autorem není nikdo jiný než Tomáš Hubáček. Různé nejen klavírové etudy a melodie střídají své tempo a tím zvýrazňují danou scénu. Díky hudbě můžete pociťovat vnitřní napětí, které vám ani nedovolí soustředit se na něco jiného než na dění na plátně.
Když se objevily titulky, já jen překvapeně vydechla. Spadla ze mě nervozita a napětí, která ve mě přetrvávala už od prvních momentů filmu. Jednoduše mě to úplně vtáhlo, což se mi už hodně dlouho nestalo. Zřejmě má recenze zní příliš vlastenecky, ale tenhle film stojí za to vidět, i když jste od Zlína několik kilometrů vzdáleni.

Zajímáte se o otázky typu: Jak vznikl život, jaké jsou jeho vlastnosti, jaký je vztah mezi myslí a tělem? Potom by vás mohla zaujmout kniha Tkáň života, předkládající novou teorii živých organismů. Fritjof Capra, kvantový a teoretický fyzik, se pokouší spojit do uceleného obrazu teorie myslitelů z různých oborů, jejichž práce ovšem ukazují stejným směrem - ať už se jedná o biology, kybernetiky, matematiky studující fraktální geometrii, či teorii chaosu. Autorovým východiskem je systémový přístup k životu; přesvědčení, že složitým systémům, jako jsou například živé organismy, nelze porozumět pouhým studiem látky (chemického složení, fyziologie buněk atd). Zásadní roli totiž hraje uspořádání a vztahy mezi jednotlivými částmi.
Mnoho prostoru je tedy věnováno obecným principům uspořádání živých organismů, a to jak na úrovni jednotlivců a ekosystémů, tak i celé planety (v knize je totiž rovněž představena teorie Gaia, podle které je celá zeměkoule jeden živý organismus). Kromě toho autor velice poutavě vypráví o vývoji vědy od Descartesa po současnost, o změnách vědeckého pohledu v průběhu věků. Nabízí také zajímavou hypotézu o tom, že spolupráce mezi druhy je minimálně stejně důležitou evoluční silou jako jejich vzájemné soupeření.
Autor z uvedených myšlenek vyvozuje praktické důsledky. Hlásí se k hnutí hlubinné ekologie a zdůrazňuje potřebu posunu hodnot od dominance k partnerství, od soutěže ke spolupráci atd. Tuto knihu si určitě přečtěte, je nesmírně vzrušující. Jednak je v ní mnoho materiálu na přemýšlení, a pak ten pocit, že je všechno kolem nás zapletené do autopoietické sítě plné zpětnovazebných smyček, to se prostě musí zažít!