ročník 50/2009:
                   
092Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Korunka ke korunce a očekávání se splní
Bezbožné intermezzo
Být Jobem i satanem
Jednou to bude na vás!
Zkusili jste už?
Co dělají Nízkoprahy?
Relient K
BOŽÍ SYN
02 Milý Šimone!
Tohle se nemělo stát!
Ostravo, srdce rudé!
Melmac Space Orchestra
Pozvánka do jednoho světa...
Očima dítěte
Střípky z kultury
Všimli jsme si
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
CO DĚLAJÍ NÍZKOPRAHY?
Petr Neumann

„Ahoj Lidko, jak se máš? Už jsem Tě pár dní neviděl. Zdáš se mi nějaká bledá?“ „No, to se Ti nezdá.“ „Co se děje, chceš o tom mluvit?“ „Jo, ale ne tady.“ „Ok, pojď vedle, tam je více soukromí….“ „Vyhovuje?“ „Jo, dobrý…no…víš…jsem v tom.“
Podobných úvodních rozhovorů je v našem nízkoprahovém komunitní centru nespočetně. Tedy, vlastně to počítáme. Stává se to tak 5500x za rok. Pro jiné radostná událost, pro druhé průšvih. Z rozhovoru není patrné, kolik Lidce je – 14 let. Ale to je konec, nebo spíše nový začátek rozhovorů, které mají své kořeny. Třebas takové:
Rozumím ti dobře - je ti 13 let a chceš o to už přijít? Promluvíme si. Co tě zajímá? 1) Odkdy to můžeš dělat? Ve tvých letech je to nezákonné. Budou to řešit policajti, doktor, dozvědí se to rodiče, možná bude soud. Důrazně doporučuju, abys to nedělala. 2) Partner na tebe tlačí? Zkuste se nejdříve mazlit. Poznej nejdříve svoje tělo, co se mu líbí a co ne, poznej partnera. Udělej to, až budeš opravdu připravená. 3) Přesto to chceš? Chceš to za každou cenu, chraň se! Použijte kondom nebo jinou antikoncepce. Poraď se s lékařem. Nejlepší by bylo, kdybyste spolu na sex počkali alespoň do 15 let.
4) Aha, říkáš, že se stejnak nechráníš, že je ti kondom nepříjemný? A je ti partner věrný? Pojď se podívat, máme tady fotky lidí, kteří onemocněli sexuálně přenosnou chorobou a takhle to může vypadat. Chtěla by sis popovídat o tom, jak se ochránit?
5) Zajímá mě, jakou máš představu o tom co dělat, kdybys otěhotněla? Co obnáší být maminkou? Je na roli taťky připravený Tvůj partner? Budete mít kde vychovávat miminko? Co škola, práce, zajištění obživy?
Zkrátka, sexuální dotazy vládnou světem mladých lidí. Ale jsou i jiné: Utekl jsi z pasťáku? Ok, pojď si popovídat. Co tě k útěku vedlo? Šikana? S kým a s jakým úspěchem jsi to řešil? Jak hodláš řešit svou nejbližší budoucnost? Tvůj útěk musím nahlásit. Pochopitelně tě nebudu držet a než pro tebe přijedou policajti, máš možnost jít kam chceš. Ale útěkem si dlouhodobě ubližuješ. Bylo by lepší, kdyby ses přihlásil sám, dobrovolně a zkusíme šikanu řešit.
K řešení je toho vždycky dost – experiment s lákavou drogou, krachy prvních lásek, potíž se dostat na vytouženou střední školu, uliční elpaso (loupežné přepadení), čorka v sámošce, moderní potíže s příjmem stravy, konfliky s vrstevníky, ve škole.
My se spíše ptáme a o situacích se s klienty bavíme. Dotazy a rozhovor můžou dovést mladého člověka k uvažování nad situací. Rozhovor má pak formu podpory – nejsi sám, poradenství – co s tím, nebo intervence – bacha na tohle. Rozhovory umožní mnoha událostem citlivě zabránit nebo alespoň minimalizovat škody. To je poslání nízkoprahových zařízení pro děti a mládež – předcházet rizikům plynoucím z dospívání a u těch center, které se věnují romské komunitě, navíc pomáhat se sociálním začleňováním. Ale to je kapitola sama pro sebe.
Kromě toho se naši klienti mohou vyřádit v bezpečném prostoru klubu. Setkat se s kamarádem, nebýt sám, nebo být sám, třebas na židli se sluchátky na uších. Snažíme se s klienty navázat pracovní, partnerský vztah. Cíle každého z nich mohou být různé, ale nám jde o jejich důvěru. Někdy pouze zmírňujeme škody – i to je dobré. Jindy ale vskutku přispějeme k tomu, že se něco nevhodného, rizikového nestane. V tom horším případě jednoho dne z našeho centra vyleze alespoň poučený samorost. V tom nejlepším případě postavíme mladého člověka na vlastní nohy, aby byl odpovědný sám za sebe a připravený ve společnosti uspět. Život je pestrý, a tak ani naše práce není černobílá.
Petr Neumann, ředitel střediska DČCE v Rokycanech
 
 
O ČEM SE V DIAKONII (NE)MLUVÍ
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Co dělají Nízkoprahy?:    | vložit příspěvek |